Kloubní pohyblivost je pro člověka velmi důležitá. Je závislá na rozdálu mezi plošným rozsahem kloubní hlavice a jamky, na pružném elastickém svalstvu, vazivu a šlachách.
Kloubní pohyblivost je pro člověka velmi důležitá. Je závislá na rozdálu mezi plošným rozsahem kloubní hlavice a jamky, na pružném elastickém svalstvu, vazivu a šlachách. Systematickým cvičením je možné svalovou i vazivovou elasticitu a tím i kloubní pohyblivost zvyšovat.
Pohyby o velkém rozsahu lze změnit i složení svalu: masitá, kontraktilní část se zvyšuje na úkor délky šlašité části. Rozsah pohybu v kloubech se v různých podmínkách mění: při ochlazení, po probuzení, při únavě je menší, při rychlém krevním oběhu se zvyšuje. V průměru je vyšší u žen. Je závislý také na stáří: růstem se postupně zvětšuje a kolem 25 let dosahuje maxima. Potom se může cvičením dlouho udržet na potřebné úrovni a teprve po 60 letech klesá.
Neudržujeme-li však pravidelným záměrným cvičením kloubní pohyblivost na dobré úrovni, ztrácí se ohebnost pružnost se velmi rychle již ve středním věku, protože běžné denní pohyby ji nepodporují v potřebném rozsahu. V takovém případě dochází zejména při sedavém zaměstnání k degenerativním změnám v kloubech, které mohou působit značné zdravotní potíže.
Cviky pohyblivosti jsou dvojího druhu: aktivní a pasivní. Aktivní cviky jsou rychlé švihové pohyby s postupně se zvětšujícím rozsahem (např. švihy nohama z přednožení do zanožení). Pasivní cviky jsou takové, při nichž pomocí váhy těla nebo síly jiné části těla dosahujeme trvalého protažení limitující tkáně. Zdá se, že pasivní cviky jsou účinnější než cviky aktivní, které slouží spíše k udržení úrovně pohyblivosti získané pasivním protahováním tkání.
Cvičení na rozvoj kloubní pohyblivosti musíme zařazovat často, nejlépe denně, v sériích s 6-10násobným opakováním cviků: přestávky vyplňujeme uvolňovacími pohyby. Celková dávka musí být dostatečně vysoká, má-li vyvolat žádaný účinek.
Bolesti ve tkáni signalizuje, ze je třeba cvičení ukončit. Před cvičením s maximálnám rozsahem pohybu musí být svalstvo dobře prohřáté a prokrvené. Proto je nutné se nejprve důkladně rozcvičit, aby nedošlo k natrčení svalové nebo vazivové tkáně, což je velmi bolestivé a poměrně špatně se hojí. Dosáhneme-li žádoucí úrovně kloubní pohyblivosti, nemusíme již cvičit tak často a v tak velkých dávkách. Zpravidla pak stačí zařazovat cvičení pohyblivosti 2 až 3krát týdně. Nikdy však nesmíme toto cvičení úplně vypustit, protože pak by získaná kloubní pohyblivost opět velmi rychle klesla na původní nízkou úroveň. V denní domácí gymnastice lze s úspěchem kombinovat cviky pohyblivosti s cviky posilovacími. Tím dosáhneme žádoucího harmonického rozvoje těla.
