Zásah elektrickým proudem může v určitých případech znamenat smrtelné nebezpečí. Rozhoduje o tom především množství proudu, které tělem projde. Obecně se za bezpečnou hranici pokládá hodnota 10 mA. Co dělat, když jde o závažnější situaci a jak elektřina na tělo působí?
V tomto článku nebudeme probírat běžné „kopnutí“ od zásuvky či nějakého spotřebiče, při kterém vás zabrní prst či končetina, ale stav, kdy na organismus zapůsobí vysokovoltážní proud.
Účinky elektřiny v těle
Závažnost a rozsah zranění, které na těle či v těle zanechá elektřina, tedy závisí na parametrech proudu, době působení, odporu kůže a také na dráze, po které proud tělem protéká. Velmi nebezpečný je stav, když je místem vstupu levé chodidlo a místem výstupu pravá noha. Tehdy totiž projde srdcem. Co konkrétně se tedy s tělem děje?
- Na kůži vzniknou hluboké popáleniny, které přecházejí až ke zuhelnatění jednotlivých vrstev.
- Svaly postihnou silné křeče znemožňující pohyb – proto se postižený nemůže pustit zdroje. V nejhorším případě to vede až ke zlomenině páteře či zástavě dechu.
- Zasaženy mohou být i vnitřní orgány – ty duté se proděraví, další selžou ve své funkci.
- Srdeční komory fibrilují, což způsobí zástavu srdce.
- Cévní systém je poškozený, výsledkem jsou trombózy a špatná funkčnost cév.
- Změny na mozku vzniklé vlivem působení elektřiny vedou až k tomu, že postižený upadne do bezvědomí nebo se potýká se záchvaty.
První pomoc při zásahu elektrickým proudem
Pokud jste svědky úrazu elektrickým proudem, zachovejte klidnou hlavu a jako první krok pomoci zavolejte rychlou záchrannou službu. Poté postupujte dle toho, zda je postižený při vědomí, nebo nikoliv.
Také si dejte pozor na to, abyste při záchraně neohrozili sebe nebo ostatní lidi v blízkosti. Je-li to potřeba, vypněte jistič nebo hlavní vypínač. Pokud to nejde učinit, najděte nevodivý předmět (např. ze dřeva) a využijte ho k tomu, abyste postiženého dostali pryč z dosahu proudu.
- Zasažený je při vědomí
Jestliže je to možné, pomozte, aby zaujal polohu polosedu, dále s postiženým komunikujte a zjistěte, jak se cítí, co ho bolí.
- Zasažený není při vědomí
Položte osobu na záda a mírně jí zakloňte hlavu, vyzkoušejte její reakce například poplácáním po tvářích, štípnutím či hlasitější mluvou – když se probere, využijte doporučení uvedené výše.
Pokud se postižený po vašich pokusech neprobral, zaměřte se na to, zda a jak dýchá. Zřetelné a jasné nádechy připomínající spánek jsou v pořádku. Pak jen vyčkávejte na příjezd lékaře a pečlivě sledujte, zda jedinec stále dýchá.
Jestliže nedýchá nebo vydává chrčivé zvuky či se projevuje jinak nestandardně během pokusů dýchat, pak musíte zahájit resuscitaci.
Jak správně resuscitovat?
- Odhalte hrudník postiženého, abyste lépe našli potřebné místo.
- Správné místo = na spodní části hrudní kosti, mezi prsními bradavkami.
- Začněte stlačovat do hloubky 5 cm, dbejte i na dobré uvolnění po zatlačení.
- Co se týče rychlosti, srdeční masáž by měla mít rytmus 100–120 stlačení za minutu.
