Zamrzlé rameno, nebo také impigment syndrom, je velmi bolestivé postižení ramene, které vzniká déletrvajícím přetížením úponů ramenních svalů, takzvanných “rotátorových manžet” a tíhového váčku rameního kloubu. K tomuto stavu může docházet také na základě poúrazových stavů a vzácně i na základě vrozených anomálií ramenního kloubu.
Syndrom zamrzlého ramene je postižení ramenního kloubu, které se projevuje otokem, zarudnutím, prudkou bolestí a výrazným omezením hybnosti ramene – pacient není schopen ruku zvednout – tzv. bolestivý oblouk. Při podezření na syndrom zamrzlého ramene by pacient rozhodně neměl otálet a navštívit praktického lékaře. Ten jej po zběžné prohlídce pošle na diagnostiku k ortopedovi nebo revmatologovi. Zamrzlé rameno může být způsobeno postižením jednoho nebo více druhů měkkých tkání ramenního kloubu, jako jsou svaly, šlachy, vazy nebo kloubní pouzdro.
Příčiny vzniku
Ve více jak dvou třetinách případů je syndrom vyvolán zánětlivou nebo degenerativní poruchou svalstva rotátorové manžety. Mezi méně častější původce patří kapsulitida – zánět kloubního obalu, poruchy akromioklavikulárního kloubu a relativně vzácně bývá syndrom způsoben také nepřímo problémy s krční páteří. Bolest i problémy s hybností zpravidla přichází postupně – někdy i po delší době od prochladnutí nebo přetížení. Bolestivost i omezení pohybu pak často komplikuje různé běžné činnosti, u kterých člověk zvedá ruku – čištění zubů, česání, zhasínání světla atd.
Určení diagnózy
Diagnóza se určuje pomocí klinického nálezu, RTG ramenního kloubu, ultrazvukového vyšetření (SONO, USG), popř CT (počítačové tomografie). U klinického vyšetření lékař zjištuje rozsah omezení pohybu v určitém směru. Ultrazvukové vyšetření zase odhaluje poranění měkkých tkání, jako jsou šlachy rotátorové manžety nebo bicepsu, výpotek v kloubu nebo náplň v burse. Jak již bylo řečeno, syndrom může mít i vztah k problémům s krční páteří a proto je vyšetření doplňováno i o rentgenový snímek krční páteře. V případě podezření je možno odeslat vzorky na laboratorní vyšetření, které může vyloučit zánětlivé a infekční postižení, způsobované chlamidiovou nebo boreliovou infekcí.
Léčba a prevence
Tradiční léčba při akutním stavu spočívá v klidovém režimu a následné rehabilitaci. V průběhu léčby jsou podávány nesteroidní antirevmatika nebo analgetika, která působí protizánětlivě a potlačují bolest. Pro znehybnění ramene je možno použít ortézu nebo šátek. Pacient by se měl rozhodně vyvarovat dalšímu přetěžování podrážděného kloubu. Při vyšším stupni postižení je pak nutné operační řešení.
Cvičení a rehabilitační léčba se provádí na rehabilitačním oddělení. V akutním stavu se k podpoře léčby používá terapeutického laseru, magnetoterapie, ultrazvuku a dalších podpůrných prostředků. Výsledky léčby se u aktuního stavu hodnotí po 1-2 týdnech a u chronických obtíží po 2-3 týdnech.
Aby se člověk vyhnul opakovaným problémům s ramenem, je třeba jej cíleně nepřetěžovat. U lidí, kde jsou chronické potíže způsobeny profesním přetěžováním to znamená omezit práci s rukama nad hlavou a zvedání těžkých břemen.
