Dnes si vysvětlíme 4 praktická cvičení pro zlepšení techniky jednotlivců, která lze užít na týmovém tréninku. Samozřejmě, že jednotlivci mají možnost „pinkání“ prakticky neomezenou a vlastně všichni špičkoví hráči či např. freestylisté si svůj um pilovali už od mladých let mnohdy i několik hodin denně. Ale my se společně s ukázkou budeme držet týmového pojetí tréninku.
Florbal je pro jednoho sport, pro dalšího naprosto vše. Láska, život, srdce, sport či jen způsob odreagování. Definice neexistuje. Jedno ale vše zmíněné spojuje – je to prostě zábava. Právě florbal si za svůj koníček zvolila spousta lidí. Ale jak se stali ti nejlepší opravdu těmi nejlepšími? Pracovali na sobě. Nejenom fyzicky, pochopitelně i v dalších herních aspektech. A jedním z nich je právě individuální technika jednotlivce. Stačí se podívat na videa na YouTube, kde si hráči jako Jihde, Kohonen nebo třeba Šebek dělají ze soupeřů svojí šikovností doslova „dobrý den“. A to vše je o tréninku. Ano, talent je mocná zbraň, ale musí být v kombinaci s poctivým a tvrdým tréninkem, jinak je k ničemu. Tito kluci od mládí drželi v ruce dennodenně hokejku, aby si „šmrdlali“ na plácku před domem nebo v pokoji podobně, jako to dělají mnozí z vás. Protože moc chtěli a jejich koníček se stal zároveň vášní, vyrostly z nich hvězdy.
Jak už jsem v úvodu psal, my si nebudeme ukazovat ani vysvětlovat způsoby, jak trénovat doma, my se jdeme věnovat tréninku v hale. Počítáme s celým týmem, trenérem, pro něhož není hokejka jen nutná přítěž a zájmem o zdokonalení sebe sama. Cvičení jsou náročná (ačkoliv tak na první pohled rozhodně nevypadají!), zkuste se vžít do role chlapců po páté sérii např. cvičení 1! Proto opatrně a postupně!
1. – Chaos
„Hrací pole“ omezíte pokud možno kužely, jako postranní čáry by vám mělo posloužit klasické halové lajnování. Pokud není, je hlídání na vás. Cvičení spočívá v těsné blízkosti hráčů, kteří se mezi sebou budou různě proplétat. Každý z florbalistů má míček, začíná se za pochodu. Není stanoven směr ani jiné pravidlo, hráči by se ale měli snažit jít do kontaktu mezi sebe. V okamžiku, kdy trenér na např. 10 sekund pískne (je to na vás, jaký interval zvolíte), hráči se rozběhnou a začnou mezi sebou probíhat a vzájemně se obehrávat. Při volbě času si uvědomte, že cvičení je poměrně náročné na fyzičku při několika opakováních, proto s rozumem! Důležité je, aby hráči už aspoň trochu ovládali míček, jinak budou končit když ne v sobě, tak mimo vyznačené území. Potom ztrácí cvičení smysl. Hlídejte si opravdu rychlost, protože po dalším hvizdu bude čas na uklidnění situace. Větší prostor svádí k tahání balónku do kraje, proto se snažte hřiště maximálně zmenšit. Nedoporučuju v tomhle případě žádnou motivaci, protože míček tentokrát může ujet opravdu všem. Snažte se kontrolovat zvednutí hlavy (nutné!!) a pohyb, o to tu jde především!
2. – Souboj o míček
Na obrázku jsem znázornil tři hrací pole v jednom, ve skutečnosti to má znamenat postupné zmenšování hracího pole. Hráči se naskládají do hřiště (nejprve velkého), 3 nedostanou balónek. Vy určíte přesný časový limit, písknete a hráči se navzájem snaží obírat o míček. Důležité je kontrolovat přehnanou agresivitu, čistotu zákroků a snahu o zisk míčku. Ve chvíli, kdy limit uběhne, písknete a kdo nemá míček, je z kola venku. Měli byste vypadnuvší nějak zabavit, lze je potrestat nějakým počtem kliků či něco podobného, klidně je ale pošlete hrát „bago“. Hlavně, ať nesedí a nekoukají! Ostatním seberete další míčky, zmenšíte hřiště a pokračujete tím samým. To vše se provádí až do chvíle, kdy jsou na hřišti poslední 3. Na minimálním prostoru jim nechte jen 2 míčky, odpadnou po jednom. Pro vítěze lze jako motivaci užít například prominutí zbytku cvičení na kondici, protože samotná hra je při velkém počtu hráčů dost náročná. Nebojte se, nebude nijak škodný a jen to podpoří snahu kluků o boj!
3. – Opakování – zrcadlo
Vy jako trenér stojíte čelem k hráčům s hokejkou a míčkem (lze dělat i bez něj). Oni proti vám opačně. V okamžiku, kdy vy se dáte do pohybu, oni s vámi. Pokud vy uděláte kroky dopředu, oni couvají. Pokud vy couváte, oni jdou směrem k vám. Pokud ukážete doprava, oni jdou zrcadlově doleva. Atd. Princip spočívá ve sledování trenéra, jeho pohybů a okamžitou reakci. Je vhodné často pohyby měnit, hráče to nutí mít hlavu nahoře a sledovat, co se děje. Zároveň musí hlídat míček, aby jim neutíkal. Tohle cvičení dělejte na několik opakování, ale s přestávkami, protože po chvilce přestane bavit a upadá koncentrace a aktivita.
4. – Slalom na techniku hole
Hráči se seřadí u branky s míčky, stojí v jednom zástupu (viz obrázek 4 – stojí za prvním hráčem). Ten nejprve v rychlosti prokličkuje POUZE hokejkou a míčkem (sám jde vedle kuželů) dráhu, na konci si přihraje o lavičku tak, aby se mu balónek odrazil přesně do cesty k druhé dráze. Do ní se pustí i svým tělem, pokud možno sprintem, na konci lze cvičení zpestřit otočkou o 360° stupňů a střelbou na brankáře. Opět důležité hlídat zvednutou hlavu, kontrolu míčku (vedení klopenou čepelí, nikoli ve stylu „lážo plážo“) a pohyb. První dvě zmiňované dovednosti lze upřednostnit přes rychlostí a pohybem, ale po čase tréninku by vaši hráči měli postupně zrychlovat. Záleží však na kategorii, to je jasné. Pokud se vše ideálně podaří, po čase tréninku budou hráči schopni dráhu projet bez ztráty balónku a poměrně rychle!
Pozn.: Pokud máte v týmu úplné začátečníky, zkoušejte s nimi cvičení pomalu, aby si hokejku pořádně osahali a naučili se správné návyky jako hlava nahoře, správné držení hole… Pokud se od začátku budou k míčku chybně stavět a ohýbat hlavu, časem je to těžko naučíte, a to i v případě, že se jedná o šikovné a talentované hráče!
Projdi si celou rubriku o tréninku florbalu.