Z Pavlova do Mikulova: Nejkrásnější cesta po hřebeni Pavlovských vrchů

Velmi krásný, zajímavý a poučný je pěší výlet Pálavskými vrchy. Začne v Pavlově a skončí v Mikulově. Přičemž se cesta dotkne nejnižšího bodu – břehu Novomlýnského vodního díla, zavede k téměř kultovní plastice Věstonické venuše, přes tři zříceniny převede přes hřeben bělostných Pavlovských vrchů, z nichž klesne do Mikulova. Středně náročná túra měří asi 19 kilometrů. Nelze ji vykonat na bicyklu nebo s dětským vozítkem. Pevné boty jsou nutností, trekingové hole výhodou.

Není v Česku takového kraje…

„Není v České republice mnoho míst, která by se mohla pochlubit tak krásnou a rozmanitou přírodou a nevšední krajinou jako Pálava s jejími bělostnými skalami, mozaikami rozkvetlých stepí, vinohrady na sluncem ozářených stráních, a se zbytkem podpálavských luhů s letitými duby na břehu slepého ramene Dyje,“ píše se na webu palava.ochranaprirody.cz

Pavlov by stál za samostatný výlet

Skoro dvacetikilometrový pěší výlet přes Pálavu začíná v Pavlově, kam se lze dopravit jedině autobusem.

Obec Pavlov stojí za prohlídku, jedná se vesnickou památkovou rezervaci, a každý návštěvník musí uznat, že právem.

• Půvabné stavby na návsi,
• kostel svaté Barbory.
• V obci je zřízeno informační centrum, ale není otevřené každá den.
• V Pavlově je samoobsluha, kde je možno koupit si svačinu a pití na cestu.

Nad Pavlovem se sice dominantně tyčí zřícenina hradu Děvičky, ale tu zatím turisté vynechají, a naopak sestoupí po zelené turistické a zelené naučné stezce k pavlovskému Archeoparku. Území obce bylo osídleno nepřetržitě od dob lovců mamutů až do naší doby.

Za Kopčemem a Veverčákem

„Archeopark Pavlov je moderní expozicí zpřístupňující jednu z nejvýznamnějších pravěkých lokalit doby lovců mamutů na světě. Přibližuje návštěvníkovi sídelní areál vytvořený moderním Homo sapiens na svazích hřebene Pálavy v období před 30 000 lety,“ píše se na oficiálních stránkách archeoparkpavlov.cz, kde turisté získají všechny informace potřebné před návštěvou.

• Tu by si ovšem měli naplánovat na jiný den, protože cesta přes Pavlovské vrchy teprve začíná a prohlídka Archeoparku vyžaduje čas.

Vodní dílo s „nepěknou“ pověstí

Zelená naučná stezka svede na břeh novomlýnského vodního díla. Vodní dílo Nové Mlýny (VDNM) je kaskáda tří přehradních nádrží na řece Dyji pod Pavlovskými vrchy. Nádrže byly postaveny v 70. až 80. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplavám a zvýšily intenzitu zemědělské výroby. Dolní nádrž je největší vodní plochou na Moravě a celá kaskáda zabírá plochu 32,3 km². Nádrže jsou nicméně velmi mělké, hloubka často nepřesahuje dva metry. Svědčí o tom i zbytky stromů, které tu a tam trčí z vody.

O VDNM se už v době výstavby vedly odborné spory, ale v době totality neměla slova ekologů a krajinářů žádnou váhu. „Výstavba vodního díla a regulace Dyje měla dramatické účinky na životní prostředí, přičemž plány na rozsáhlé zavlažovací kanály byly po roce 1989 opuštěny, a její hlavní účel tak pominul. Následkem zaplavení oblasti je zánik desítek hektarů původních lužních lesů, které zajišťovaly rozliv vody v krajině a měly značnou retenční schopnost. Po protestech některých ekologických organizací a odborníků na životní prostředí byla snížena hladina prostřední nádrže o 85 cm a vytvořeny dva ostrůvky, na kterých se obnovily původní lužní lesy již během pěti let od ustoupení vody,“ píše se mimo jiné v české verzi Wikipedie.

Věstonická venuše: Nejslavnější česká modelka

Na úrovni obce Dolní Věstonice je třeba sejít vlevo z naučné stezky. Po několika desítkách metrů cesty směrem do obce se nachází zvětšená plastika Věstonické venuše. U které se chce skoro každý vyfotit.

„Mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem existovala pravěká tábořiště lovců mamutů, po nichž zbyly nejen skládky mamutích kostí a pozůstatky ohnišť, ale i světoznámá soška Věstonické venuše,“ uvádí portál palava.ochranaprirody.cz

Na most, a na svatojakubskou  cestu

Sice by se dalo pokračovat dál do obce, ale zajímavější je vrátit se na břeh VDNV a podél vody dojít až k mostu oddělujícího nádrže. Podél vozovky na mostě jsou chodníky, takže je možno z mostu jednak pozorovat hladinu nádrží (ptactvo), jednak pořídit docela pěkné fotky.

Z mostu se turista vrátí po červené značce do centra Dolních Věstonic (možnost občerstvení v restauracích, bufetu nebo v samoobsluze). Červené značky se poutník bude držet až do závěru cesty.

• Zajímavost: Tato cesta je součástí mezinárodní Svatojakubské cesty do Santiaga de Compostela. Na směrovkách se proto objevuje modrý symbol mušle.

Anděl lásky od soukromého dárce

Pohodlným stoupáním cesta  mine novodobý artefakt – sochu Anděla lásky instalovanou v roce 2018 soukromým dárcem. 

Z vinic cesta odbočí do lesa a  zavede až na zříceninu hradu Děvičky. Tak jako jsou Děvičky do daleka široka viditelné, takový je ze zříceniny rozhled.

Ale to ještě není všechno. Z Děviček cesta dál stoupá k televiznímu vysílači Děvín. Vpravo do cesty je jednak příjemná louka k výhledu, ale také startovací plocha paragladistů.

Cestou,kde se střídají půvabné partie pálavských stepních luk s malebně rozervanými úseky v soutěskách vápencových skalisek, turisté sestoupí do obce Klentnice (travnatá cesta podél vinohradů).

Bělostné trosky Sirotšího hrádku

V Klentnici – stále po červené – odbočí vpravo. Cesta sice stoupá, ale přijatelně. Pohled zpět na Děvičky, Děvín a bílé skály je úchvatný. A než se turista naděje, z lesíku vystoupí další překvapení – zřícenina Sirotčího hrádku (viz titulní foto).

Celá náhorní oblast kolem zříceniny (Tabulová hora) stojí na „prozkoumání“. Přitom se turisté pohybují stále vpřed po červení k vyhlídce na Kočičí skále, geoparku Turold, jeskyni Liščí díra.

Poslední úsek cesty skýtá pěkný pohled na Mikulov, kde výlet končí.

Itinerář cesty z Pavlova do Mikulova