Výlet do starobylého města Lokte a pěší výlet podél řeky Ohře překvapí každého, kdo kraj nezná. Město a hrad udiví svou zachovalou krásou, řeka Ohře zase velikostí. Cesta z Lokte podél Ohře bude mít asi dvanáct pohodlných kilometrů, a každý z nich bude příjemný.
Loket (německy Elbogen) je historické město na východním okraji okresu Sokolov. Žije zde přibližně 3100 obyvatel. Loket leží na úpatí Slavkovského lesa na meandru řeky Ohře a býval důležitým královským městem. Loket je oblíbeným turistickým cílem. Dominantou města je gotický hrad vypínající se na kamenném ostrohu nad řekou. Centrum města je památkovou rezervací.
Jak do Lokte
Jestliže nechceme putovat někam dál, bude asi nejpohodlnější dojet do Lokte autem. Jestliže chceme poznat působivé okolí Lokte, je lepší mít „volnost pohybu“, a jez autobusem nebo vlakem. Do Lokte se turisté dostanou také na kole, anebo výletní lodí.
- Městem prochází silnice II/209 spojující Loket s Horním Slavkovem a III/2099 do Sokolova.
- Na železniční trati Nové Sedlo u Lokte – Krásný Jez jsou ve městě dvě zastávky.
- Městem vede úsek cyklotrasa Ohře v úseku ze Sokolova do Karlových Varů.
Město obklopené meandrem Ohře
Řeka Ohře tvoří vodní páteř regionu. Na ní navazují četné přítoky, v Lokti konkrétně: Loučský potok (zleva), Kamenitý potok (zprava), Stoka (zprava) a další menší potoky s krátkým tokem (do 1000 metrů). Mimo vodní toky se zde nenachází jiná vodní plocha, jež by stála za zmínku.
Město se nachází v údolí Ohře a jeho významném meandru. V katastrálním území města se nalézá přírodní památka Moučné pytle.
Hrad Loket – dominanta města
Goticko-románský hrad Loket byl založen v první polovině 13. století. Na jeho místě se nacházelo staré slovanské hradiště zvané starý Loket. Hrad byl po svém postavení oporou králi Václavovi I.
Hrad Loket je pro návštěvníky otevřen denně.
Listopad – Březen 9:00 – 16:00
Duben – Červen 9:00 – 17:00
Červenec – Srpen 9:00 – 18:30
Září – Říjen 9:00 – 17:00
„V markrabství hradu jsou umístěny exponáty z navrácených loketských sbírek. Pokochat se můžete nábytkem z třech předchozích staletí, starou loketskou lékárnou, dřevěnými sochami a plastikami. Na stejném místě je vedle vzácných minerálů k vidění také legendární loketský meteorit, o který se zajímal i sám Johann Wolfgang Goethe,“ uvádí se na oficiálních stránkách hradu, kde jsou k nalezené i další zpřesňující informace.
„Na Lokti si kromě hradních interiérů prohlédnete sbírky křehkého porcelánu i expozici útrpného práva ve vězeňských kobkách, můžete také vystoupat na věž a podívat se na město pěkně z výšky,“ dočítáme se na portále www.kudyznudy.cz.
Památková rezervace Loket
Roku 1980 bylo historické jádro vyhlášeno městskou památkovou rezervací.
- Dominantou města je hrad Loket ze 12. století. Mimo českých králů se v držení vystřídali jáchymovští Šlikové a také pánové z Plavna. Ve druhé polovině začal hrad sloužit jako vězení a tím byl až do roku 1948. Poté byl zestátněn a opuštěn. Po roce 1989 proběhla jeho rekonstrukce a hrad je zpřístupněn veřejnosti.
- U města se nachází mezinárodní motokrosová trať, kde se každoročně pořádají mezinárodní závody série MXGP.
- Městské opevnění
- Kostel svatého Václava
Porcelán s loktem ve znaku
Pod patronátem ředitele Vídeňské továrny na porcelán založili bratři Haidingerovi v roce 1815 Vídeňskou továrnu na porcelán v Lokti. Dále sídlila v Lokti továrna na porcelán Julius Dietl Loket a Oblanov (Trutnov) a malírna na porcelán Johanna Hoffmanna (1927 – 1945).
Muzeum porcelánu uchovává vzpomínky na kdysi velmi čilý porcelánový průmysl města. V prvním patře markrabského domu jsou k vidění figury, hlavičky panenek, staré dekorační knihy a užitkový porcelán regionální výroby. Během procházky městem potkají návštěvníci mimo jiné i mnoho obchodů s keramikou.
Po modré značce podél Ohře
Z Lokte se turisté mohou vydat na pěkný pěší výlet po modré značce E3. Tato cesta patří do evropské sítě dálkových cest. Evropská dálková trasa E3 spojuje rumunské pobřeží Černého moře se Santiagem de Compostella resp. pobřežím Atlantiku ve Španělsku. Celá měří asi 6950 km. Českem prochází alternativní větev Slavkovským Lesem a Krušnými horami a dva úseky základní trasy, nejprve Českým Švýcarskem, Lužickými horami a Jizerskými horami a pak ještě Beskydy.
Alternativní česká větev v oblasti Slavkovského lesa a Krušných hor, jak je vyznačena na mapách SHOCart (resp. Mapy.cz): Pomezí – Cheb – Lipová – Dolní Žandov – (Lázně Kynžvart) – (Kladská) – Loket – Doubí – Karlovy Vary – Sadov – Jáchymov – Boží Dar – Klínovec – Měděnec – Hora Svatého Šebestiána – Nová Ves v Horách – Český Jiřetín – Cínovec – Tisá – Děčín.
Národní přírodní památka Svatošské skály
Svatošské skály jsou Národní přírodní památka v okrese Karlovy Vary, vyhlášená v roce 1933. Důvodem ochrany jsou geomorfologicky ojedinělé žulové skalní tvary na levém břehu Ohře s fragmenty reliktních borů a s výskytem vzácných či ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Území národní přírodní památky je součástí Evropsky významné lokality Kaňon Ohře zahrnuté do soustavy Natura 2000. Péčí o území je pověřena správa CHKO Slavkovský les.
Přírodní rodinný areál
Při cestě si turisté mohou odpočinout v rodinném přírodním areálu Přírodní rodinný areál v těsné blízkosti řeky nabízí návštěvníkům, především dětem, pobyt v čisté přírodě a celodenní „relax“.
Atrakce různé obtížnosti zabaví rodiny s dětmi nebo i větší kolektivy. Zabavit se můžete na vzduchové trampolíně, projížďkou na koni nebo opékáním na ohni. K dispozici je také dětské hřiště, minizoo a místní občerstvení U Indiána.
Raritou areálu je chov indiánských koní plemene Appaloosa. Děti mohou navíc navštěvovat zájmový kroužek se zaměřením na chov koní.
Modrá značka se začne zvedat od řeky, ale cesta neztrácí na půvabu. Dalším postupným cílem je obec Doubí u Karlových Varů. Od řetězového mostu přes Ohři a rozcestníku to jsou pouhé tři kilometry.
Doubí? To přece známe!
Doubí je část města Karlovy Vary, která se nachází šest kilometrů jihozápadním směrem od jeho centra. Doubí se nachází většinově v území CHKO Slavkovský les. Vede tudy trasa páteřní cyklostezky číslo 6 propojující Karlovy Vary a Loket, trasa je vedena po březích řeky Ohře malebným údolím Svatošských skal.
První československá SOSA dětská vesnička
Ale Doubí známe z jiných spojitostí. Na Den dětí, 1. června 1970, se zde slavnostně otevřela první SOS dětská vesnička v tehdejším Československu. Jejím bylo posláním bylo a je: „Poskytování péče a nového domova dětem, o které se jejich původní rodina nechtěla nebo nedokázala postarat. Zajišťujeme odborné služby terénních sociálních pracovníků rodinám ohroženým odebráním dítěte.“
Tvůrci českých SOS vesniček tehdy převzali rakouský model od Hermanna Gmeinera, který první SOS dětskou vesničku v Imstu vybudoval už na konci padesátých let. V tomto původním modelu se samotné maminky – pěstounky staraly o 6-8 dětí, často se jednalo o velké sourozenecké skupiny, které by jinak skončily rozdělené do různých ústavů. Maminkám s velkou rodinou pomáhala rodinná asistentka – teta, otcovskou roli částečně suploval mužský ředitel vesničky a jeho zástupce. Do vesničky pravidelně docházela dětská lékařka, sociální pracovnice i dětský psycholog.
Zpáteční cesta vlakem
Doubí má spojení s Karlovými Vary hromadnou dopravou č. 6 a železnicí Karlovy Vary – Mariánské Lázně (1898). Podle potřeby se rozhodneme pro směr a výlet ukončíme v Mariánských Lázních nebo v Karlových Varech.
