Z Bludova do Zábřehu přes zříceninu hradu Brníčka

Jak se potká zřícenina hradu ze 14. století, a Jan Eskymo Welzl? Velice snadno – na jednodenním výletě z Bludova do Zábřehu. Na pěším výletě turisté ujdou asi deset kilometrů. Navštíví a prohlédnou si rozsáhlou zříceninu hradu Brníčka, dojdou do Zábřehu, kde si projdou naučnou stezku zdejšího rodáka Jana Eskymo Welzla. Nezní to lákavě? 

Brníčko: Začátek výletu

V katastru obce Brníčko jsou evidovány tyto kulturní památky:

• zřícenina hradu Brníčko na kopci nad vesnicí – zbytky středověkého hradu připomínaného v roce 1353, rozšířeného v roce 1471 a opuštěného v 16. století
• památník obětem obou světových válek
• filiální kostel Narození Panny Marie s areálem – jednolodní pozdně románská stavba obehnaná zdí, upravený koncem 18. století. V roce 2005 byly do kostelní věže umístěny elektronické hodiny a památka je v noci nasvícena. Památově chráněnými součástmi areálu jsou dále:
  • kříž – klasicistní kamenická práce z roku 1796
  • vstupní brána z konce 18. století
  • ohradní zeď z lomového kamene
  • jubilejní kámen připomínající 40 let vlády knížete Jana z Lichtenštejna

Jak ke hradu Brníčku

Autem: po silnici I/44 do Šumperka (přes Červenohorské sedlo), v Šumperku obočte na první světelné křižovatce doleva na II/446 a pokračujte do Hrabišína (směr Libina), kde odbočte doprava na II/370 a pokračujte do Brníčka (přes Dlohoumilov, směrem na Zábřeh

• z Bruntálu (Opavy, Ostravy): po silnici I/11 přes Rýmařov do Šumperka

Autobusem: Do Brníčka jezdí autobusy ze Zábřehu i ze Šumperka.

Vlakem: Vlakem do Zábřehu na Moravě, anebo vlakem do stanice Bludov a dál pěšky po turistické značce.

Obec Brníčko (německy Brünnless) leží v okrese Šumperk, sedm kilometrů  severovýchodně od města Zábřehu v Hanušovické vrchovině, necelých pět kilometrů od železniční stanice Bludov. Rozkládá se na horním toku Loučského potoka na úpatí hradního kopce, kterému vévodí zřícenina hradu ze 14. století.

Výletní místo širokého regionu

Zřícenina hradu stoji na vrcholu osamocené výšiny (403 m.n.m). Z mohutného hradu zajímavého typu (stupňovitě rozloženého na vrcholku hradního kopce) zůstaly zříceniny dvoupatrového paláce, věže, část zmíněné plášťové zdi, kusy parkánové hradby, příkopy a valy.

Dodnes je hradní zřícenina Brníčka oblíbeným cílem vlastivědných vycházek i rekreačních výletů. Je výraznou památkou gotického hradního stavitelství a mlčenlivým svědkem pohnuté minulosti kraje

Hrad, pevnost husitů

„Hrad byl vystavěn krátce po roce 1330. Sloužil jako pevnost husitů. Podlehl Matyášově černé rotě, byl dobyt a zpustošen. Po nejnutnějších opravách byl sice ještě několik let využíván, už roku 1513 je však označen za zbořený,“ dočítáme se na portále .hrady.cz.

Značené turistické cesty

Zřícenina je volně přístupná z několika směrů.

1. Můžete se vydat po zelené turistické značce ze Sudkova (3 km),
2. po modré z Postřelmova (5 km) nebo po červené z Lesnice (2,5 km).
3. Ze Šumperka je k Brníčku příjemná projížďka na kole, vhodná i pro silniční kola.

Zábřeh (centrální katastrální území a železniční stanice nesou název Zábřeh na Moravě) je město v okrese Šumperk v Olomouckém kraji, 12 km jihozápadně od Šumperku na řece Moravská Sázava. Žije zde přibližně 13 tisíc obyvatel.

Zábřeh je víc než jen zastávka na „jedničce“

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:

• Zámek s areálem parku;
• Kostel sv. Bartoloměje – jednolodní barokní kostel z roku 1757 podle projektu Domenica Martinelliho;
• Kostel sv. Barbory – jednolodní kostel se středověkým jádrem, gotickým opěrným systémem, masivní věží; upravený v baroku v roce 1773;
• Dům čp. 12 (dříve čp. 14, Žižkova 1) – tzv. dům Pod podloubím;  nyní je zde umístěno muzeum.
• Nádraží, budovy čp. 1625 a 1626 – jedna z posledních empírových nádražních budov na trati Olomouc – Praha;
• Morový sloup (na náměstí) – kamenická práce z roku 1713.
• Socha sv. Jana Nepomuckého (u kostela sv. Bartoloměje).
• Náhrobek Rudolfa Dvořáka (městský hřbitov) – hrob předního moravského historika z roku 1920.
• Náhrobek sourozenců Pettlových (na hřbitově) – empírový figurální náhrobek z roku 1820.

Welzlova naučná stezka

lzlova naučná stezka stezka městem“Pojďte se s námi projít městem kde se setkáte se jménem slavného rodáka Eskymo Welzla doslova na každém krok,“ zvou městští organizátoři návštěvníky Zábřehu. Welzlova naučná stezka provází historickým centrem města Zábřehu a seznamuje návštěvníky s jeho vývojem od minulosti po současnost. Stezka má délku tři kilometry  a nachází se na ní osm zajímavých zastavení.

Stezka začíná u vlakového nádraží. V blízkosti je však autobusové nádraží, stanice MHD a parkoviště pro osobní automobily. V blízkosti je autobusové nádraží, stanice MHD a parkoviště pro osobní automobily.

Jan Eskymo Welzl, rodák ze Zábřehu

Jan Velcl nebo také Jan Eskymo Welzl (15. srpna 1868 Zábřeh – 19. září 1948 Dawson City Kanada), dle svých slov „Čech moravské národnosti“, byl cestovatel, dobrodruh, lovec, zlatokop, nejvyšší soudce v Nové Sibiři a vypravěč uvedený jako spisovatel. Je znám pod pseudonymem Eskymo Welzl nebo také Arctic Bismarck.

Jan Eskymo Welzl: Ohlasy v kultuře

• Divadlo Husa na provázku uvedlo 28. října 1976 podle života J. E. Welzla premiéru inscenace Velký vandr
• Televizní film Požírač medvědů (1996) – laskavá komedie ze života polárníka, spisovatele a pábitele J. E. Welzla.
• Na jeho počest byla po něm pojmenována planetka 15425 objevená 24. září 1998.
• Svoboda pod bodem mrazu aneb Perpetuum mobile Eskymo Welzl – koprodukční dokument České televize a ms video Martin Strouhal o Janu Welzlovi z roku 2006.
• Divadlo Šumperk uvedlo 18. září 2010 premiéru hry Eskymo je Welzl.
• Dejvické divadlo uvedlo 28. března 2011 premiéru hry Wanted Welzl.
• Plzeňská filharmonie uvádí interaktivní hudebně-zábavný pořad pro děti s názvem Jsem Mojook Ojaak, Pojídač medvědů popisující životní příběh Jan Welzla. Scénář připravil Martin Pášma a hudbu zkomponoval Tomáš Ille.
  Zdroj: Wikipedie

Na jaře roku 2020 byla veřejnosti zpřístupněna nová, rozsáhlejší expozice věnovaná snad nejslavnějšímu rodákovi města Zábřeha, a to Janu Eskymo Welzlovi (1868–1948).

Socha J. E. Welzla stojí u nádraží ČD.

Evangelický Kristův kostel (Christuskirche) v Zábřehu na Moravě byl postaven v novogotickém slohu v prvních letech 20. století jako víceúčelový objekt pro německou evangelickou obec. Po roce 1946 kostel převzala Církev československá husitská.