Dva miliony lidí údajně ročně navštíví národní slovinský park Triglav, na severu hraničící s Rakouskem, na západě s Itálií. Dominantou parku je hora Triglav, „národní“ hora Slovinců, nejvyšší vrchol Julských Alp a Slovinska. Výstup na Triglav sice předpokládá určitou vysokohorskou průpravu a fyzickou zdatnost, ale je zvládnutelný bez pomůcek a bez povinného průvodce. Cesty na vrchol je jištěny pevnými prvky: řetězy, kovovými úchyty a podobně.
Trojhlavá hora se dostala do znaku
Triglav je 2864 m.n.m vysoká „trojhlavá“ hora. Není nic výjimečného, že má nějaká země svou „národní horu“. Pro Slovinsko je Triglav horou „erbovní“, protože současné Slovinsko má od svého vzniku v roce 1991 Triglav ve státním znaku a státní znak figuruje na státní vlajce Slovinska.
Výstup na Triglav
Výstup na Triglav nevyžaduje žádné speciální horolezecké dovednosti, ani pomůcky. Předpokladem je:
- dobrá fyzička,
- orientace v terénu,
- solidní vybavení
- a dobré počasí.
Závratě jsou „kontraindikací“ výstup na Triglav ztěžující až zamezující. Na vrchol lze vystoupit z několika stran různě obtížnými cestami. Jedná se o cesty tak zvaně „ferratové“ – s pevnými (železnými) jisticími prvky.
Výstup na Triglav začíná od některé horské chaty (nocleh). Po sestupu se obvykle rovněž nocuje na chatě, takže celý výstup předpokládá noc dvě noci v horách.
- Sportovně zdatní zvládnou výstup a sestup za jeden den, ale je třeba vydat se na trek brzy ráno, počítat s návratem večer, a zvolit některou z kratších tras.
Na Triglav se dá nejsnáz vystoupit z od horských chat Dom Planika nebo Triglavski Dom. Dom Planika (2401 m.n.m.) stojí přímo pod vrcholem Triglavu, nedaleko Triglavské Škrbiny (ferrata).Tou lze na Triglav vystoupit ze západní strany.
Jiná cesta vede přímo proti skalnímu masivu Triglavu. V první fázi nelze moc spoléhat na cestu, protože je nezřetelná. Po pár desítkách metrů začne být patrna. Drží se směr na menší hřeben vpravo od Malého Triglavu. Pod skalou jsou jistící fixní ocelová lana. Je možno se k nim pro jistotu „cvaknout“ úvazkem. Po skále se vyleze na hřeben, kde se napojuje cesta vedoucí od Triglavskeho Domu. Hřebenová cesta dál vede na Malý Triglav, z kterého už je vidět hlavní vrchol. Cesta na něj už je snadná, třebaže jsou v některých místech jisticí řetězy – jen pro chůzi.
Žádné velké otálení na vrcholu
Na vrcholu bývá dost rušno a těsno. Na „národní hoře“ se Slovince fotí s vlajkou, ostatní se fotí se stejnou horlivostí. Plechová vrcholová budka s kótou 2 864 m.n.m. má ochránit před blesky.
- Sestup je možný například zpět k Domu Planika stejnou cestou;;
- anebo skrz Triglavskou škrbinu, což je obtížnější a po cestě bývá dost sněhu (informace o schůdnosti podají na výchozí chatě).
- Jinou možností je sestup zpět po hřebeni přes Malý Triglav, a dál směrem k Triglavskemu Domu. Strmá cesta je jištěna ocelovými lany.
Je výhodou, když ve výpravě na vrchol Triglavu je někdo místní nebo kdo cestu už zná. O cestě je dobré „hovořit“ a vědět o kritických místech předem. Ale nezkušený se na vrchol nevydá a zkušení tyto zvyky znají.
