Vysoké Tatry jsou v rámci Evropy poněkud zvláštní pohoří. Může za to primárně fakt, že je v nich (respektive v jejich centrální části) je volně turisticky přístupných (a značených) jen 6 vrcholů – Predné Solisko, Koprovský štít, Východná Vysoká, Jahňací štít, Kriváň a právě Rysy (2503 m n. m.). Na desítky dalších, včetně nejvyšší hory Slovenska, Gerlachovského štítu, potom buď musíte mít vůdce, nebo minimálně znalost jištění.
Nebylo tomu však tomu vždy – na Gerlach dokonce vedla turistická značka. Slováci se ale z jistého důvodu rozhodli, že budou všechny návštěvníky koncentrovat na pár vybraných vrcholů, když k tomu navíc přičtete pravidelnou uzávěru všech chodníků od 1.1. do 15. 6., vyjde vám, že většina vrcholů zkrátka musí být přelidněná. Rysy jsou navíc dostupné jak ze slovenské, tak polské strany, a tak se vám může snadno stát, že na vrcholu s vámi budou stovky lidí.
Historie
Prvovýstup se odehrál již v roce 1840, ale po další desetiletí zůstávaly Rysy mimo jakýkoliv zájem, koneckonců jsou až 9. nejvyšším vrcholem pohoří. Ke konci 19. století byly z obou států kluby turistů rozmístěny řetězy, čímž se jím pochopitelně zvedla popularita, neboť z výstupu se stal v podstatě „choďák“ (na vrchol údajně dorazila i Marie Curie-Sklodowská nebo Lenin). Opravdu populární se ale staly potom, co se znepřístupnila většina jiných kopců.
Zajímavostí také je, že nejvyšší vrchol Rysů (2503 m n. m.) se nenachází v Polsku, ale asi 10 m od hranice. Polákům „zbyl“ jen jeho druhý vrchol s výškou 2499 m n. m.
Přístup z Polska
Výstup začíná na severní straně Tater, pro Čechy dost nezvyklé. Ze Zakopaného se musíte dostat na západ k hraniční osadě Lysá Polana, odkud je to už jen kilometr na velké parkoviště Palenica Białczańska (jezdí sem i autobus). Po široké cestě/asfaltce je to pak pohodových 8 km a 500 výškových metrů k Morskiemu Oku – největšímu ledovcovému jezeru v Tatrách.
Nachází se zde i Chata PTTK nad Morským okom, kde lze přespat jak na postelích, tak ve spacáku. Chata slouží jako výchozí bod nejen na Rysy, ale i na všechny horolezecké výstupy okolo.
Výstup nahoru přes dvě jezera
Z chaty musíte obejít jezero (jedno kterým směrem) a stoupat nahoru podél Czarnostawianského potoku k dalšímu jezeru Czerny Staw pod Rysami. Celá oblast je přímo učebnicovým polem pro sledování ledovcových geomorfologických tvarů, ať už se jedná o jezera, kary nebo vodopády. Opět musíte obejít jezero, tentokrát už to jde jenom zleva, a vydat se na závěrečný výstup.
Zprava minete Bulu pod Rysami (2054 m n. m.) a čeká vás posledních 500 výškových metrů na vrchol. Od chaty je to 4,5 km s převýšením přes 1000 m. Od jezera se budete tu a tam setkávat s řetězy, které sice nejsou ani omylem náročné, ale v sezóně se na nich i tak můžou tvořit velké fronty. Normálně to nepředstavuje žádné nebezpečí, nicméně s příchodem bouřky je to místo, kde opravdu nechcete být.
Ještě více jak na jiných horách tu tedy platí, že se vyplatí jednak sledovat předpověď a jednak vyrážet ráno, neboť bouřka může přijít i zcela znenadání. Řetězy pak představují dvojí nebezpečí – jednak samy o sobě přitahují blesky, hlavně ale výrazně zpomalují pochod dolů. Možná si ještě někteří vzpomente na rok 2019, kdy na polském Giewontu byli v důsledky bouřky usmrceni 4 a zraněno dalších 78 lidí.
Ze Slovenska od Popradského plesa
Výstup na Slovensku, která je minimálně pro Čechy tou používanější trasou, začíná u Popradského plesa, kde najdete i chatu. K jezeru se lze dostat dvěma cestami – přímo od vlakové zastávky na tatranské zubačce Popradské pleso (4 km, 280 m) nebo ze Štrbského plesa, asi největšího rekreačního areálu v celých Tatrách.
Z plesa se vychází po modré značce Mengusovskou dolinou a už za kilometr a půl (a asi 200 výškových metrů) se dojde na rozcestník – rovně můžete pokračovat směrem k Velkému Hincovu plesu a na Koprovský štít (2367 m n. m.)
Přes řetězy na chatu a výš
My rozhodně zahneme doprava právě směrem na Rysy. Prvních 400 výškových metrů od rozcestníků je ještě po normální pěšině v kosodřevině kolem Malého a Velkého Žabieho plesa Mengusovského, ale pak začne obávaná řetězová pasáž. Stejně jako na polské straně, i tady platí, že v létě se tu tvoří doslova kolony, stejně tak platí nebezpečí bouřek.
Od řetězů už je to coby kamenem dohodil na Chatu pod Rysmi, dalšímu evropskému unikátu. Na chatu totiž náklad pořád vlastnoručně vynášejí nosiči na svých vlastních zádech. Velmi doporučujeme dokument Sloboda pod nákladom z roku 2016, který názorně dokumentuje, jak těžká tato práce je. Pokud byste jim chtěli pomoct, můžete si buď na chatě něco koupit nebo od Popradského plesa vynést pár kilový náklad – na chatě pak dostanete čaj.
Nad chatou bývá až do pozdního léta sněhové pole, kde se opět často tvoří kolony. Po jeho překonání však dojdete do sedla Váha (2337 m n. m.), odkud už je to jen 160 metrů na vrchol.
Jak už bylo řečeno, vrchol je hojně navštěvovaný, doporučujeme tedy vyrazit mimo sezónu – určitě mimo víkend a ideálně i mimo léto. Za nás je ideální pozdní září nebo brzký říjen, jen dávejte pozor, aby už nenapadl sníh.
