Řecko je v mysli nás všech pravděpodobně zapsané jako destinace, kam se jezdí na odpočinkové all-inclusive dovolené k moři. Je to ale dost neprávem, Řecko má totiž i outdoorově založenému člověku hodně co nabídnout. Koneckonců, prakticky celý konec balkánského poloostrova není nic než hory a hory. To stejné pak platí i o řeckých ostrovech; vždyť třeba Kréta je tak hornatá, že ji ani nacisté nedokázali dobýt. Olymp je k tomu navíc úzce svázaný s řeckou mytologií, bývá označován za sídlo všech bohů.
Nejvyšší hora Řecka se nicméně nejmenuje Olymp, jak mylně stojí v titulku, ale ve skutečnosti Mytikas – Olymp je jméno pohoří, ve kterém se vrchol nachází. Můžeme to připodobnit ke švýcarské Monte Rose a Dufourspitze. Vedle Mytikasu najdete nahoře ještě Stefani, Skolios, Skalu nebo Profitis Ilias s malou kaplí. Tak jako tak, s výškou 2918 m n. m. se rozhodně nejedná o lehký výstup, začínáte totiž takřka u moře, vesnička Litochoro, ze které je to na vrchol 20 km, má 350 m n. m., čeká vás tedy více než 2,5 vertikálního kilometru.
Jak se tam dostat?
Doprava do Řecka je naštěstí poměrně snadná. Vydat se můžete buď na dobrodružnou cestu zájezdovým autobusem, případně svým autem (počítejte s alespoň 2 dny cesty), mnohem příhodnější je ale letět do Soluně nebo Atén, odkud se dá pod horu jednoduše dopravit i veřejnou dopravou, nástupní bod leží příhodně jen pár kilometrů od hlavní dálnice i železnice spojující Soluň a Atény.
Výstup z Litochora
Na vrchol, jak už to tak bývá, existuje více než jedna výstupová trasa. U Olympu to je příhodně takřka přesně ze všech 4 světových směrů, tedy severu, východu, západu i jihu (tady mj. potkáte i zimní středisko, kdo by to byl čekal v Řecku). My budeme popisovat trasu z východu, je totiž nejvíce chozená, nejsnazší a také nejlépe dostupná.
Z Litochora máte v podstatě dvě možnosti, jak dostat nahoru. První možností je využít silnici, která vede asi do 1100 m n. m. k chatě a restauraci Priona. Můžete tam dojet vlastním autem (nemělo by se platit mýtné), vzít taxi nebo dostopovat, ale hezčí každopádně bude si tam dojít po svých 11km kaňonem říčky Enipeas, plným vodopádů a tůněk ledové vody. Cesta je hodně náročná, neustále stoupá nahoru a dolů a tak v součtu nastoupáte asi dvakrát víc, než by bylo prosté převýšení mezi nejnižším a nejvyšším bodem.
Přes Spilios Agapitos Refuge
Pokud jste vyráželi přímo z Litochora, je to ideální místo, kde přespat. Zvláštní název tu mají všechny chaty, tato se každopádně většinou zkracuje na pouhé Refuge A. Nocleh tu stojí pár euro a jídlo ne o moc víc, přestože se sem musí dovážet helikoptérou. Nocování je zde oficiálně zakázáno, ale lze se domluvit s chataři na postavení stanů opodál. Z Priony je to sem 1 vertikální a asi 6 horizontálních kilometrů. Pokud byste se na Prionu vyvezli autem, můžete pokračovat rovnou na vrchol – z chaty je to asi na 2 – 3 hodiny podle vaší kondice.
Kdybyste chtěli v Olympských horách pobýt i více dní, chat je tu samozřejmě více, přibližně kopírují ostatní výstupové cesty. Na jižní cestě je bivak Kostas Minkotzides (2350 m n. m.), na západě Oreibatiko Kataphygio Anankes Christake Refuge (asi 2425 m n. m.), na severu jsou hned dvě chaty na náhorní plošině – Giosos Apostolides v asi 2650 m n. m. a Chrestos Kakalos v 2600 m n. m. Jen pozor, u některých chat se platí poměrně zvláštní poplatky, třeba i za schování se před bouřkou.
Na Skalu a po vrcholovém hřebínku
Z Spilios Agapitos Refuge je to asi 600 výškových metrů a 3 kilometry na první hřebenový vrchol Skala (2882 m n. m.). Až sem to byla relativně technicky nenáročná procházka (ačkoliv fyzicky dost náročná). Ze Skaly na Mytikas to vzdušnou čarou není ani půl kilometru, přesto vám to ale zabere klidně i hodinu. Z chůze se totiž stane defacto „lezení“, většina lidí jej hodnotí někde na prvním stupni UIAA. Nemusíte se tedy jistit, ale minimálně pro ty, kdo trpí závratěmi, to už není ono.
Jištění pro většinu z nás potřeba není, co ale jistě potřeba je, je helma. Kameny tu lítají ve velkém doslova na všechny směry a zejména v řecké svátky, kdy se na vrchol chce dostat mnoho lidí, se tu pravidelně stávají i smrtelné nehody.
Kdy vyrazit?
Ač by se mohlo zdát, že na Olymp se dá vyrazit kdykoliv, lezecká sezóna je tu poměrně časově limitovaná. Od pozdního října do května je tu hodně sněhu, klidně i přes metr, koneckonců je tu i lyžařské středisko (samozřejmě se tu dá jezdit na skialpech!), ideální je tedy vyrazit v létě.
I tehdy to ale není tak jednoduché – bývá zase velké horko. Olympus je vápencové pohoří, na vodu tedy ve vyšších polohách takřka nenarazíte a teploty tu klidně mohou přesahovat i 30 °C, vemte si tedy s sebou dostatek pitné vody. Druhým rizikem jsou pak bouřky a mraky, s nimiž souvisí zhoršená viditelnost. Ty přichází většinou po poledni, za ideálního stavu tedy chcete být na vrcholu nejpozději ve 12 hodin, abyste odpoledne už byli v bezpečí v lese.
