Podzimní nečas je tu. Na jednu stranu to znamená, že je většinu času relativně špatné počasí, na druhou zase, že je tu subjektivně to nejhezčí období roku, kdy se rozhodně vyplatí vyrazit do přírody. Výhodou také je, že ti nejhezčí scenérie poskytuje třeba i česká krajina – ve vysokých horách totiž na oranžově zbarvené listnaté lesy narazíte jen zřídka. Vysočina, Rychlebky, Beskydy, Šumava nebo vlastně jakékoliv jiné české hory a kopce – teď je ten ideální čas.
Sychravý podzim má ale své nevýhody – takřka jistotu, že skončíte mokří. Ve 100 % vlhkosti, kterou vám každý říjen nebo listopad připraví, vás ani stan, ani žďárák v noci neochrání a když se vám pochopitelně nechce utrácet za hotel, máte jen poslední možnost – přístřešky, útulny, boudy, seníky, krmelce a další vymoženosti, které přímo vybízí k tomu v nich strávit noc. Česká krajina je jimi naštěstí dostatečně posytá, pojďme si je tak představit.
Jak je najít?
Základním vyhledávacím nástrojem je pro vás mapa. Velkou databázi přístřešků a chat mají v ČR mapy.cz, které jsou povětšinou velmi aktuální. U většiny objektů označených jako přístřešky navíc uživatelé už dříve nahráli fotky, které vám pomohou lépe odhadnout aktuální stav místa. Překvapivě dobrým zdrojem jsou i turistické mapy Klubu českých turistů.
V ČR má ale největší a nejaktuálnější databázi míst, kde se dá zadarmo přespat, projekt boudy.info. Tento projekt funguje na českém internetu již takřka od nepaměti a mně samotnému zprostředkoval desítky pohodlných nocí. Samozřejmě není třeba připomínat, že při každém přespání je zapotřebí neznečišťovat okolí a vzít si s sebou všechny odpadky, ideáně i ty, které byste třeba v chatce našli. Stejně tak je dobrým zvykem objekt zamést, má-li uvnitř koště.
V zahraničí už nic z výše uvedeného úplně aktuální není a musíte pečlivě projíždět lokální zdroje, případně doufat, že se dané místo vyskytuje třeba na Google Streetview.
Přístřešky
Základním přespávacím místem jsou obyčejné dřevěné přístřešky. Najdete je na každé větší turistické křižovatce, u rozhleden i dalších důležitých míst. Obvykle jsou minimálně z jedné strany otevřené, takže při apokalyptické bouři se může stát, že vám dovnitř naprší – při klasickém dešti jste ale při vybrání vhodné strany tzv. v suchu. Zvláštní a už hodně nouzovou kategorií jsou také krmelce a posedy – zejména proto, že vás tam může přijít navštívit divoká zvěř.
Důležitou věcí při výběru místa, kde přenocovat, je také dostupnost vody. Přístřešky obvykle s tímto ohledem nebývají stavěny, proto je možné, že se pro ni budete muset daleko projít – každopádně je to věc, na kterou je dobré myslet dopředu, abyste se vyhnuli případnému několikakilometrovému pochodu pro vodu.
Absolutní nouzovkou jsou obyčeného piknikové stoly (s volitelnou stříškou). V největší nouzi lze ale brát zavděk vším.
Boudy a seníky
Mnohem větší pohodlí poskytují objekty, které mají dveře a chrání vás tak od nepřízně počasí ze všech stran. Největším luxusem jsou kamenné zděné chatky (najdete třeba u Jelení studánky v Jeseníkách), dokonce existují i takové, které mají kamna – opravdový superluxus. Neznamená to ale, že se můžete vloupat do všeho, co je opuštěné a není uvnitř majitel – selským rozumem to rozpoznáte jednoduše tak, že co je zamčené, tam se nechodí. Některé – třeba ty od Lesů ČR – si lze i dopředu pronajmout.
Novostavby tohoto typu se často setkávají i s mediálním ohlasem: v Česku je asi nejlepší příklad šesti nových útulen v Krkonoších od studentů architektury na ČVUT. Ti na různé místa (Rýchory, Klínovky, údolí Bílého Labe atd.) umístili krásné nové dřevěné chatky, o kterých se psalo i na největších zpravodajských portálech. Očekávatelnou nevýhodou je to, že hlavně o víkendu je tu hlavě na hlavě.
Relativněm příjemným objektem na přespání je také seník – zejména proto, že z podstaty věci ležíte na příjemném senu. Nevýhoda je ovšem také nasnadě – takřka stoprocentní jistota výskytu myší. Máme-li si ale vybrat mezi kompletním propršením a myšmi, minimálně já mám jasno.
Existují i komerční projekty, které nocleh v (nutno říct poměrně luxusních) chatkách za draho prodávají. Za nás je to ale spíš glamping a rozhodně budeme vždy preferovat třeba seník.
Winterraumy a bivaky
Zatímco v pořád ještě relativně nízkých Karpatech na Slovensku je situace podobná, v Alpách už vůbec ne. Pro nouzové i plánované přespání tu fungují hlavně winterraumy. Alpské chaty se totiž obvykle na konci září zavírají, ale právě ve winterraumech, malých místnostech obvykle v přízemí, se dá přespat i zbytek sezóny – klíče nejsou třeba. Navíc jsou to obvykle i kamna. Lehkou nevýhodou je (ne)psané pravidlo za přespání zaplatit 10 euro.
Druhou možností je využít některý z bivaků, kterých je zejména ve vyšších horách také požehnaně. Oficiálně byste je měli použít jen neplánovaně, ale i kdyby to bylo plánované, nikdo vás vyhazovat nebude. Nenajdete je jen v Alpách, ale třeba i ve všech větších rumunských horách, na švédském Kungsledenu, v bulharském Pirinu, Řecku nebo Nízkých Tatrách. Některé jsou architektonická díla sama o sobě – třeba Bivak pod Skuto v Kamnišsko-Savinjských Alpách.
