Rusové páchají na Ukrajině válečné zločiny a velká část země skončí doslova v ruinách. Jezdit do Ukrajiny teď, za války, je pochopitelně velký nerozum, ale většinu z vás asi napadlo, jak ji podpořit, až válka skončí? Nám, milovníkům hor, v tomto geografie není vůbec nakloněná, drtivá většina této druhé největší evropská země je totiž nížina s jen minimálním převýšením. Výjimku v tomto tvoří jen úplný západ země, kde územím prochází karpatský oblouk.
Území na západ od této přirozené bariéry bývá označovaná jako Zakarpatská nebo Podkarpatská Rus, kdysi dávno patřilo Československu nebo Maďarsku. Nyní se v Poloninách, jak se tento kus Karpat nazývá, nachází právě nejvyšší hora Ukrajiny, Hoverla (2061 m n. m.), a právě sem by vaše kroky měly mířit, pokud máte v úmyslu tuto válkou sužovanou zemi podpořit.
Užanský národní park
Na úplném severu Karpat, na hranici s Polskem a Slovenskem, byl před 23 lety vyhlášen národní park. Nenajdete tu žádné velké hory, naopak, nejvyšší hora Kinčyk Bukovskij má jen 1251 m n. m., ale je to tu přesná definice toho, když se řeknou Karpaty. Malebné bukové lesy jsou střídány s lučními palouky a pořád ještě zachovalými vesničkami.
Není tu žádný trek ani hřebenovka, ale stačí se tu zkrátka toulat a nasávat atmosféru. V prostoru můžete zcela běžně narazit na medvěda i vlka, ideální je také spojit výlet do národních parků v sousedních zemích, tedy Polsku a Slovensku. Může se vám tu zdát, že se tu zastavil čas, a v podstatě budete mít pravdu.
Siněvir
Směrem na jihovýchod, k rumunským hranicím, se hory začínají postupně zvedat. Po cestě vás čeká další národní park s poměrně zlověstným názvem, ale není se čeho bát – je dokonce jeden z nejnavštěvovanějších na celé Ukrajině. Nejznámější tu je jezero se stejným názvem. Nejvyšší hora Strymba už tu má 1719 m n. m. a celá oblast je doslova prošpikovaná celou řadou turistických stezek. V národních parcích je i na Ukrajině zakázáno bivakovat ve volné přírodě, ale jsou tu k tomu vyhrazená tábořišě.
Dragobrat
Za údolím řeky Teresva už začínají velehory, alespoň v té definici, že jejich vrcholy už jsou nad krajinou lesa, při výstupu na hřeben se vám tedy začnou otevírat výhledy na všechny strany. Ideálním výstupovým místem je tu vesnice Krasna, odkud jste nahoře za méně než den, ale té se nyní věnovat nebudeme a vlastně na chvíli opustíme tematiku chození po horách – schované v údolí u města Yasinia je tu totiž Dragobrat, největší ukrajinské lyžařské středisko.
Lyžovat na Ukrajině je samozřejmě zážitek sám o sobě. Lanovky i veškeré ostatní vybavení je tu zpravidla velmi staré, přidejte k tomu laxní, navíc velmi často opilou obsluhu, a o překvapení není nouze. Sami Ukrajinci navíc rozhodně nejsou mistři v lyžování (ještě aby byli, když drtivá většina země je v naprosté nížině), je tu velmi levné ubytování, alkohol i jídlo (v porovnání s Alpami i Českem) a vyjde vám, že to je zážitek, o který byste se neměli ochudit.
Ukrajinské hory v zimě mají navíc ještě jedno lákadlo – neporušené skialpové svahy. Můžete být klidně ubytování třeba v Dragobratu a vyrážet dennodenně na túry po okolí a garantuji vám, že nikoho nepotkáte. Jen je tu třeba být mimořádně opatrný, na rozdíl od Evropy vám tu totiž pravděpodobně vrtulník na záchranu nepoletí.
Na Hoverlu!
Hoverla v češtině, v ukrajinštině vyslovovaná jako Goverla, je s výškou 2061 m n. m. nejvyšší horou. Stejně jako u nás, i Ukrajinců platí, že by na ní měl každý aspoň jednou za život vylézt, proto tu může zejména v létě být dost přelidněno. Na Hoverlu jde nejjednodušeji vylézt ze dvou stran – jihu a severu.
Z jihu začnete ve vesnici Hoverla a čeká vás asi 16km výstup s 1300 výškovými metry (čili za den je to tam a zpátky dost makačka). O dost jednodušší je to ze severu z osady Zarosliak, to je jen 3,5km s 700 výškovými metry. Právě odsud vyráží většina Ukrajinců. V parných letních den se vám určitě může stát, že na samotném vrcholu stojí prodavači, což poněkud kazí zážitek, doporučujeme jít tedy spíše mimo sezónu.
Černohory
Hoverla jako taková leží na samotné hranici dalšího NP s jednoduchým názvem Karpatský, který víceméně obemyká pohoří Černohory (někdy také Čornohory), které zasahuje až ke hranici s Rumunskem. Tohle pohoří je minimálně Čechy nejnavštěvovanější, mj. právě i kvůli přítomnosti Hoverly.
Hřeben na severovýchodě začíná v údolí Černé Tisy, první významná hora je Petros (2020 m n. m.), následuje právě zmíněná Hoverla. Nad 2 tisíce m n. m. pak zasahuje ještě Rebra (2001), Brebenskul (2038) a Pop Ivan Černohorský (2028), který už je na dohled od rumunských hranic. Po nich lze pokračovat až k poslednímu vrcholu hřebene, Pop Ivan (1938). Celý hřeben má 100 km, počítejte tedy s alespoň 5 dny chůze. Lze ale vyjít a sejít na různých místech, čímž si jej výrazně zkrátíte.
Ačkoliv jsou zde všechny akce psány, jak už to tak u trekingu bývá, psány poměrně nízkorozpočtově, nezapomeňte prosím místní finančně podpořit – teď to bude celá Ukrajina potřebovat více než kdy jindy. Ukrajina je tak jako tak velmi levná, takže na tom tratit určitě nebude.
