Tak jako už nechodíme na turistické výlety v pumpkách, červených podkolenkách a s tlumokem křížem přes prsa, už také nenosíme kompas, busolu, měřítko a poskládanou turistickou mapu. Přes veškerý pokrok nám však nikdo „neodpáře“, že chceme-li se věnovat pěší turistice, musíme znát a chápat systém turistického značení. Řeč bude o turistickém značení v České (a Slovenské) republice. Víme, jak to u nás s těmi značkami je?
Jsme zemí, která se chlubila jednotnou sítí turistického značení. Což o to, chlubit se můžeme stále, ale síť není v současné době tak hustá (respektive „bez děr“), ale ani tak „jednotná“, jak bývala v době největší slávy Klubu českých turistů.
Turistická značka
Turistická značka je symbol nebo tabulka, jejímž účelem je poskytnout turistům informaci o směru cesty, případně též o vzdálenostech, podmínkách průchodnosti, popisech míst atd. Turistické značení je soustava turistických značek.
Turistické značení na našem území
Turistické cesty se na našem (a slovenském) území začaly značit od konce 19. století. První české trasy byly vyznačeny Pohorskou jednotou Radhošť kolem roku 1884 a Klubem českých turistů roku 1889.
Československá specialita turistického značení spočívala v tom, že v krajině, ve volné přírodě, byly označený pěší trasy od bodu k bodu, z místa do místa. Trasa byla označena barevnými značkami, barevnými pruhy na přírodninách (budovách). A tato trasa byla toutéž barvou zanesena do mapy, do speciální mapy tak zvaně turistické (byly v obchodní síti). Jak se trasa prodlužovala a spojovaly se body, prodlužovala se i trasa zaznamenaná v mapě.
Aby se trasy nepletly, začalo se ke značení používat více barev. A v mapě přibývaly různé trasy různých barev. Postupem času se stavitelé turisticky značených cest a kartografové dohodli na čtyřech barvách: žluté, zelené, modré a červené.
Značky dostaly pevnou podobu: barevný pás svrchu i zdola zdůrazněný stejně dlouhým bílým pruhem (pro lepší viditelnost).
Ustálené významy barev
Dalším vývojem byly barvám značených cest připsány specifické vlastnosti:
- červená – dálkové nebo hřebenové trasy;
- modrá – významnější trasy, dříve se klasifikovaly jako cesty krajského významu;
- zelená – místní trasy, dříve nazývané okresní;
- žlutá – krátké trasy, spojovací cesty mezi dvěma různě značenými trasami, zkratky.
Symboly turistického značení
Na společném úseku několika značených tras se používá vícebarevná značka. Kromě značek pásových se ustanovila další symbolika. Barva jejich značení odpovídá barvě trasy, na které byly zakresleny.
- Odbočka k vrcholu nebo vyhlídce – barevný rovnostranný trojúhelník s vrcholem nahoře v bílém čtverci základních rozměrů (dříve barevný trojúhelník s bílým lemem)
- Odbočka ke zřícenině hradu apod. – stylizovaný barevný symbol (barevný čtverec s chybějícím pravým horním kvadrantem) zasazený do bílého čtverce základní velikosti (dříve bílý lem sledoval tvar barevného symbolu)
- Odbočka k zajímavému objektu – stylizovaný barevný symbol tvaru stupně vítězů v bílém čtverci
- Odbočka ke studánce nebo pramenu – barevný dolní půlkruh v bílém čtverci (dříve barevný kruh v bílém kruhu).
- V ostrých lomech cesty nebo při jejím odbočení na jinou komunikaci je pásová značka pozměněna na šipku.
Další turistické značení
Značení lyžařských tras se v podstatě neliší od značení tras pěších, používá se stejných druhů značek, stejné tabulky i směrovky, zachovávají se i jejich rozměry. Odlišná je pouze barva krajních pásů značek, která je oranžová.
Síť značených turistických cest houstla v celé Československé republice. Od konce 19. století přetrvala do současnosti. Dalo by se říct, že je dokonalejší, protože přibyly podobným způsobem značené cyklostezky (žlutý podklad), stezky pro jezdce na koních, naučné stezky.
Současná „bolest“: Vykácené lesy
Současné drobné nesnáze se značením turistických cest způsobuje místy nedokonalá údržba značek. V posledních letech ovšem často způsobená „vis maior“. Od první dekády 21. století postihly české, moravské a slezské lesní porosty kalamity nejrůznějšího charakteru, zejména kalamita kůrovcová. S tou bylo spojeno masívní kácení lesních porostů, což vedlo ke zničení značného množství turistických značek. Naštěstí už na to jsou současní pěší turisté nesrovnatelně lépe, než jejich předchůdci před sto lety.
Současná výbava turisty? Telefon s aplikací
Éra „chytrých“ telefonů přinesla i dříve nepředstavitelnou pomoc mobilních mapových aplikací. Díky jim už turisté nezabloudí v neznámé krajině, aniž by si museli pořizovat ne právě levné turistické mapy.
Papírovým turistickým mapám odpovídají turistické mapy na portále mapy.cz. Na tento zobrazovací systém jsme v Česku nejvíc zvyklí. Proto možná bude českým domácím turistům vyhovovat mobilní aplikace Mapy.cz. Mobilní aplikace Mapy.cz je zdarma ke stažení pro telefony s operačním systémem Android a pro zařízení s operačním systémem iOS. S touto aplikací (a s telefonem při sobě) jsou turisté:
- zbaveni starostí se sháněním drahé mapy,
- s jejím přenosem a manipulací na cestách.
- Nemusejí mít starosti s orientací v přírodě a s určováním momentálního místa v přírodě (aplikace vyhledá a označí momentální polohu).
- Na mapě (kterou lze zvětšit i zmenšit) turista vidí jednak barevně značené turistické cesty, ale také cesty neznačené.
- Plánovač umožňuje plánovat cesty mezi dvěma a více místy zadanými jejich jménem, GPS souřadnicemi, a nebo přímo kliknutím do mapy.
- Nemluvě o mnoha a mnoha dalších funkcích.
Ovládání aplikace je intuitivní, a je stejné, jako když si mapy.cz prohlížíme na PC.
Server sportuj.com nemá ambice poskytovat odborné recenze, a nijak neparticipuje na propagaci uvedené aplikace. Je připomínána jen jako báječná pomůcka, bez které sice lze po Česku putovat, ale s aplikací je orientace na turistických cestách mnohem pohodlnější.
Je na každém, aby se s aplikací seznámil na specializovaném webu (a není jich málo). Tady zazněl jen tip, se kterým musí každý naložit po svém.
