Tuřín patří mezi kořenovou vytrvalou dvouletou rostlinu s modravě zbarvenými listy, které se podobají zelí. Jsou ale hladší. Mladé listy lze konzumovat, i když bychom jej neměli sklízet – kořen ukrytý pod půdou listy potřebuje k životu. Barva kořene je obvykle na špičce žlutá s tmavě fialovou skvrnou. Je větší než vodnice, se kterou bývá často srovnáván, a má také mírnější chuť – i když skrývá podobnou hořkost.
Mladší rostliny jsou chutnější
Mladší tuříny nás mohou ohromit svou křupavou chutí. Abychom si mohli dopřát sladší chuť kořenu, měli bychom počkat, až dosáhne velikosti 10 až 12,5 cm. Kořeny lze před sklizní skladovat v zemi až rok. Kořeny uchovávané v podzemí po delší dobu se mohou pohybovat v barvě od bílé přes žlutou až po celou fialovou. Dužina tuřínu je žlutá, jeho struktura je pevná a jemně zrnitá. Po uvaření je jeho chuť někdy popisována jako sladká, ale přesto slaná.
Dostupnost
Tuřín je možné zakoupit po celý rok, jeho hlavní sezóna ale nastává v zimních měsících.
Zajímavá fakta
Botanicky je tuřín známý jako Brassica napus var. napobrassica. Tuřín je zimní plodinou a kvůli listům bohatým na živiny ho někteří zemědělci pěstují jako krmivo pro hospodářská zvířata. Hlíza roste převážně za chladnějších zimních teplot, takže ji lze sklízet až do jarních měsíců
Nutriční hodnota
Tuřín (kořen) má vysoký obsah železa, což není u většiny zeleniny typické. Tuříny obsahují okolo 25 % doporučeného denního množství vitamínu C a jsou dobrým zdrojem vitaminu A. navíc mají nízký obsah tuku a cholesterolu a obsahují mírné množství vlákniny.
Tuřín v kuchyni
Tuřín se připravuje mnohem snadněji než ostatní zástupci kořenové zeleniny. Slupku lze snadno odstranit. Poté už můžete tuřín nakrájet podle libosti na kostičky nebo na klíny. Záleží to na receptu, do kterého budete tuto zeleninu používat. V severoevropských zemích se tuřín často používá namísto brambor – vaří se a poté se šťouchá nebo rozmixuje na pyré. Tuřín můžete ale také smažit nebo dokonce jíst i syrový. Rutabaga polévka se připravuje tak, že se podusí cibule, celer, mrkev a tuřín a vše se rozmixuje.
Polévka z pečené kořenové zeleniny
V podstatě můžete použít takovou kořenovou zeleninu, kterou máte zrovna k dispozici. Troubu si předehřejte na 200 °C a začněte si připravovat zeleninu. 200 g petržele, 200 g vodnice a 200 g tuřínu si oloupejte a nakrájejte na pokud možno stejně velké kousky. Na stejně velké kusy nakrájejte také 300 g oloupané mrkve a 300 g oloupaných batátů. Zeleninu rozložte na dva pečící plechy a každý plech zastříkněte 1,5 lžící olivového oleje. Osolte a opepřete podle chuti. Pečeme 30 minut doměkka. Na 1 lžíci olivového oleje opečeme ½ cibule nakrájené na jemno a 2 stroužky česneku nakrájeného na tenké plátky. Po minutě přidáme 1,5 lžičky čerstvých tymiánových listů, 1 lžičku čerstvého rozmarýnu a 1 bobkový list. Po pěti minutách přidejte pečenou zeleninu a pořádně promíchejte. Poté zalijeme 1 litrem zeleninového vývaru. Povaříme tak 10 minut. Až polévka trochu vychladne, rozmixujte ji dohladka. Podle potřeby můžete zředit dalším zeleninovým vývarem.
Tuřínové hranolky z trouby
Tuřínové hranolky nejsou vůbec špatné! Předehřejte si troubu na 200 °C. 2 tuříny si oloupejte a nakrájejte je na hranolky. Plech si vyložte pečícím papírem, rozložte na něj hranolky, zastříkněte 1-2 lžící olivového oleje, přidejte 2 lžičky koření na americké brambory a pořádně promíchejte. Pečte asi 30 minut. Tuřínové hranolky mají po upečení stejnou konzistenci, jako ty bramborové. Až je upečete, můžete je posypat ještě strouhaným parmazánem.
Dýňovo-tuřínová kaše (veganská verze)
Troubu předehřejte na 200 °C. Z česneku oloupejte vnější vrstvy slupky, avšak slupku na každém stroužku ponechte. Poté z paličky česneku odřízněte horní část tak, aby došlo k odhalení každého stroužku česneku. Paličku dejte na dostatečně velký čtverec alobalu a zastříkněte jej 1 lžící olivového oleje. Zabalte do alobalu. 1 dýni omyjte a zbavte vnitřních semínek. Potřete ji olivovým olejem a spolu s česnekem pečte doměkka asi 45 až 60 minut. Poté nechte vychladnout. Mezitím, co se dýně a česnek pečou, oloupejte a na kostičky nakrájejte 1 velký tuřín. Trvá to asi 40 minut, než bude zcela měkký. Poté jej slijte a přemístěte do mixéru. Přidejte i vymačkaný česnek a dýni nakrájenou na kousky. Vlijte 2 lžíce olivového oleje, sůl a pepř. Rozmixujte dohladka. Nakonec přidejte asi 3 až 4 lžíce kokosového mléka na zjemnění.
Skladování tuřínu
Tuřín patří mezi zeleninu, která je vhodná i k dlouhodobému skladování. Pokud budete tuřín uchovávat v chladu a mírně vlhkém prostředí, lze jej skladovat i několik měsíců. V lednici pak vydrží po dobu až dvou týdnů. Před uložením je vhodné odřezat zelenou část (listy) asi 2,5 cm nad kořenem.
Co má společného tuřín a curling?
V Ithace ve státě New York se každoročně pořádá National Rutabaga Curlin Championship. Tato akce se koná od roku 1998 a účastníci v podstatě hrají curling s tuřínem (namísto klasických kamenů používají tuřín). Pravidla zakazují použití jakékoli jiné zeleniny a pořadatelé doporučují donést si svůj vlastní tuřín.
Trochu historie
Tuřín vytvořil švýcarský botanik Gaspard Bauhin během sedmnáctého století křížením hlávkového zelí a vodnice. Do Spojených států se dostal až v 19. Století a nejprve se začal pěstovat v severní části země. Tato mrazuvzdorná zelenina je odolná vůči suchu a udržuje si své živiny a minerály i přes zimní měsíce – bez ohledu na mráz. Z tohoto důvodu a pro své vysoké procento bílkovin a snadnou stravitelnost se stal tuřín velmi populární také pro dobytek. Existuje několik odrůd tuřínu. Tuřín se obvykle pěstuje v chladnějších oblastech země (to vysvětluje jeho oblibu v severoevropských státech, ale také v Kanadě i Velké Británii). Obzvláště oblíbený je tuřín ve Švédsku.
