Třešeň patří k nejoblíbenějším ovocným stromům na naší zahradě. Jejich výhodou je nenáročné pěstování a poměrně velká rozmanitost jejich odrůd. Když třešně začnou kvést, je to nádherná podívaná. Některé druhy třešní se pěstují zejména pro jejich květ. Samotné plody jsou také velice chutné, nevýhodou ale bývá jejich krátká životnost – nemůžeme je skladovat tak dlouho, jako například jablka nebo hrušky. Naštěstí existuje celá škála využití.
Období sklizně
Třešně sklízíme obvykle na začátku léta (záleží ovšem na odrůdě, některé jsou rané a ty je možné sklízet ještě dříve). Většina třešní patří mezi samoopylující stromy, některé budou vyžadovat opylovače (mohou to být třešně nebo jiné ovocné stromy), aby mohly kvést a přinášet ovoce. Předtím, než si tedy zakoupíte samotnou třešeň, zaměřte se na to, jaké podmínky pro produkci ovoce potřebuje.
Kde pěstovat třešeň?
Asi nikoho nepřekvapí, že třešně si potrpí na sluníčko – pokud tedy můžete, dopřejte jí co nejvíce slunečního světla. Jinak se dokáže vypořádat s téměř všemi půdními podmínkami. Upřednostňuje píščito-hlinitou půdu, která není příliš těžká. V těžkých půdách se totiž nachází příliš mnoho vlhkosti, což může vést k praskání plodů a ke vzniku plísňových chorob. Ideální pH půdy je kolem hodnoty 7. Samotný stromek, který si přineseme ze školky, je vhodné vysadit na podzim (říjen až listopad) nebo brzy na jaře (březen až duben). Správně vytvořené stromy určené k prodeji by obvykle měly být nejméně: 1,3 m vysoké, 3-4 výhonky v koruně a jasný kmen (minimální průměr 1-1,5 cm) ve výšce asi 30 cm nad zemí (až do koruny).
Jak pečovat o třešeň?
Po výsadbě je už nutné třešeň jen pravidelně prořezávat a mírně přihnojovat. Určité problémy mohou způsobit škůdci, které ale můžete odradit speciální lepící pastou, kterou nanesete po obvodu kmínku – zbavíte se tak alespoň těch škůdců, kteří neumí létat. Hnojení provádíme hlavně na jaře, hnojivem s vysokým obsahem dusíku. V průběhu vegetačního období volíme hnojivo s obsahem fosforu a draslíku. Na podzim (od října do listopadu) se používají pouze potašová hnojiva (a méně často fosfor), bez dusíku.
Sklizeň třešní
V červenci a srpnu obvykle můžeme sklízet nádherně červené plody – toto období je velice krátké, trvá asi jen dva týdny, v průběhu kterých musíte stihnout sklidit. Třešně sbíráme, když jsou krásně červené – tmavé až černé třešně už mohou být přezrálé, ale záleží na odrůdě třešní.
Mrazuvzdornost
Třešeň je dobře odolná vůči mrazu, pohromou jsou ale mrazíky v období, kdy je třešeň v květu. Jakmile květy zmrznou, třešeň nebude plodit.
Tradiční lidová medicína
Třešně jsou už od nepaměti považovány za dobrou pochoutku a přitom léčivou látku. V minulosti ji lidé používali na potíže s močovým měchýřem nebo dokonce na kardiovaskulární nemoci. Mimo to jsou třešně také dobrým lékem na nespavost. Z velkého množství (asi ze čtyř pětin) tvoří třešně voda, zbytek jsou prospěšné látky, jako vitamíny, živiny, minerály, antioxidanty, ale také sacharidy. Svou barvu třešně získaly díky flavonoidům, což jsou silné antioxidanty. Čím více jich je, tím je barva ovoce tmavší.
Protirakovinové účinky
Vzhledem k vysokému obsahu antioxidantů (až 400 mg na 100 g třešní), vykazují třešně silné ochranné účinky vůči mnohým chorobám, včetně rakoviny. Antioxidanty neutralizují volné radikály, které mohou být velmi škodlivé, pokud by se v těle nahromadily. Jsou původcem mnohých chronických onemocnění.
Srdeční zdraví
Třešně obsahují spoustu látek, které jsou zodpovědné za podporu srdečních funkcí. Antokyany zvyšují pružnost kapilár a posilují a detoxikují srdce. Navíc mají pozitivní vliv na produkci červených krvinek. Draslík chrání srdce. Vitamín C utěsňuje krevní cévy. Vláknina zabraňuje vzniku „špatného“ cholesterolu a tím snižuje riziko vzniku srdečních onemocnění. Ve stopkách (ze kterých si můžete připravit odvar) jsou obsaženy třísloviny a organické kyseliny, které pomáhají proti tvorbě krevních sraženin a ucpání cév.
Do boje proti nespavosti
Šťávu z třešní můžete používat jako lék proti nespavosti. Když ji vypijete před spaním, pomůže vám rychleji usnout. Melatonin obsažený v třešňové šťávě je hormon, který reguluje rytmus spánku. Kromě toho působí v třešních také jako antioxidant. Pravidelná konzumace třešní může pomoci regulovat cyklus přirozené aktivity těla a zvýšit účinnost spánku.
Třešně v kuchyni
Ideální je konzumovat třešně čerstvé. Vzhledem k jejich velkému množství ale není obvykle možné sníst veškerou úrodu jen tak. Proto je zavařujeme, připravujeme z nich džemy, koláče, želé, buchty a různé další moučníky a dezerty.
Třešňová zmrzlina s čokoládou
Na tento recept můžete využít třešňový kompot i čerstvé třešně. Budete potřebovat asi 400 g čerstvých vypeckovaných třešní nebo sklenici třešní o objemu 425 ml. Třešně vložte do mixéru a spolu s ½ lžičkou růžové vody je rozmixujte dohladka. Nyní si 600 ml smetany (30 % a víc) vyšlehejte, aby byla tuhá a vmíchejte do ní polovinu třešňového pyré a 400 g kondenzovaného mléka. Třetinu směsi nalijte do připravené nádoby o objemu 1 l. 100 g hořké čokolády si nasekejte na jemno a polovinu nasypte na směs v litrové nádobě. Zalijte třešňovým pyré (spotřebujete poloviny z odloženého množství pyré). Pak přidejte další jednu třetinu smetanové směsi, na kterou dáme zbylou čokoládu i pyré a naneseme poslední třetinu smetanové směsi. Necháme přes noc zmrznout a podáváme.
