Strážnice je v rámci celé republiky chápána jako mekka moravského folklóru. Protože k moravskému folklóru se váže lidová muzika, kroje, zpěv a víno, je vhodné rovněž navštívit obec Petrov a v ní enklávu Plže, která je tvořena barokními vinnými sklípky. Petrov leží jen dva kilometry od Strážnice a obce spojuje turistická a cyklo stezka, vlak, autobus. Nejatraktivnější možná bude cesta výletní lodí po Baťově kanálu.
Strážnice na mapě republiky
Strážnice je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, ležící 15 kilometrů severovýchodně od Hodonína, na levém břehu říčky Veličky. Žije zde přibližně 5 500 obyvatel. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou. Město leží mezi Přírodním parkem Strážnické Pomoraví (západně od města) a CHKO Bílé Karpaty (východně). Obě chráněná území sahají až k městské zástavbě.
Dolňácko je dolní část Slovácka
Region, kde leží Strážnice se nazývá Dolňácko. Dolňácko je etnografický subregion na jihovýchodní Moravě. Jedná se o „dolní“ (tedy u řeky Moravy ležící) část Slovácka.
„Dolňácko zahrnuje oblast mezi Napajedly a Hodonínem včetně přilehlých podhorských území na levém břehu Moravy. Název tohoto regionu vznikl pravděpodobně až v období mezi světovými válkami, dnes však již je vžitý,“ uvádí Wikipedie.
Oblast je typická svou původní lidovou architekturou a kroji, zvyky a uměleckou tvorbou
Doprava do Strážnice
Do Strážnice se turisté dostanou po vlastní ose (osách)- a to po silnici č. 55 ze severu od Veselí nad Moravou nebo z jižní strany od Hodonína.
Prostředky veřejné dopravy: linkovými autobusy, po železnici, ale rovněž po vodě. Strážnicí protéká Baťův kanál a na něm je provozován přístav.
Strážnice, protože stráž hranice
Přestože první doložená písemná zmínka o Strážnici pochází až z počátku 14. století, množství archeologického materiálu vypovídá o daleko dřívějším osídlení tohoto území. Počátky samotného města jsou spojovány s upevňováním hranic českého státu v době vlády Přemysla Otakara II. ve druhé polovině 13. století, kdy došlo k trvalému připojení Strážnicka k Moravě.
Na ochranu zemských hranic bylo zbudováno několik hradů, mezi nimiž se nacházel i hrad ve Strážnici, vystavěný po roce 1260. Samotné jméno města je odvozováno od strážní funkce, kterou měl hrad položený v těsné blízkosti moravské hranice vykonávat.
Zajímavosti a pamětihodnosti Strážnice
- Na severním okraji města stojí strážnický zámek, který vznikl četnými přestavbami gotického hradu ze druhé poloviny třináctého století.
- Muzeum vesnice Jihovýchodní Moravy (skanzen)
- Baťův kanál
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1747 postaven na místě, kde byl kostel Jednoty bratrské se školou a dalším zařízením.
- Strážnické brány (Skalická a Veselská). Jsou zbytkem protitureckého opevnění ze druhé poloviny 16. století, za své doby nejmohutnější brány na Moravě, do dnešní doby se dochovaly pouze boční bašty bez krovů.
- Památník bratrského školství (J. A. Komenského). Nachází se za kostelem Nanebevzetí Panny Marie, kde bývala škola, kterou navštěvoval Jan Amos Komenský v letech 1604–1605, když žil ve Strážnici u své tety.
- Původně husitský kostel svatého Martina se strážní věží.
- Sloup se sochou Panny Marie z 18. století. Byl postaven jako poděkování za ochranu před morem, kterým byla Morava zasažena v letech 1713–1715. V roce 1873 byl přesunut na současné místo.
Strážnický skanzen
Najdete zde více než 60 zajímavých objektů na ploše 16 ha v krásném a klidném prostředí. Otevřeno je denně kromě pondělí, o prázdninách od 9.00 do 17.00 hodin, poslední prohlídka začíná v 16.00 hodin. Ceny vsgtupného:
- dospělí (plné vstupné): 140,- Kč
- děti do 15 let: 70,- Kč
- školní mládež 6 – 15 let u programů pro školy: 70,- Kč
- děti do 6 let (u hromadných návštěv včetně programů pro školy): 20,- Kč
- studenti po předložení průkazu nebo ISIC karty (do 26 let): 70,- Kč
- osoby nad 60 let po předložení průkazu totožnosti: 70,- Kč
- permanentní vstupenka pro 1 osobu (10 vstupů): 500,- Kč
Vstup se psem povolen. Pes musí být na vodítku a s náhubkem, a nesmí do objektů.
Synagoga a židovský hřbitov
Jsou pozůstatkem strážnického židovského města, které mělo vlastní špitál a dvě budovy školy. Nejstarší datovatelný náhrobek, přenesený z původního hřbitova, pochází z roku 1448.
Synagoga ve Strážnici je bývalý židovský templ postavený v roce 1804 v klasicistním stylu na místě starší modlitebny poškozené požárem. V blízkosti se nachází areál židovského hřbitova, asi 300 m severovýchodně od náměstí Svobody a asi 150 m severozápadně od náměstí 17. listopadu. Společně se hřbitovem je synagoga chráněna jako kulturní památka České republiky.
Přístav na Baťově kanálu
Jeden z nejživějších přístavů Baťova kanálu. Díky své poloze je zde dost rušno, ať už jde o provoz na vodní cestě nebo na březích. Nachází se kousek od historického středu města a bezprostředně sousedí se strážnickým skanzenem a zámeckým parkem.
Plže, moravský „Hobitín“
Baťův kanál je jednou z cest, kterou se lze dopravit do obce Petrova a její místní části Plže. Jinou možnostní je cesta pěšky (popsaná v článku Ze Strážnice do Hodonína. Přes Plže a Skalicu ), na kole, vlakem či autobusem. Automobil není na cestu do Petrova vhodné doporučovat. Důvod je jasný: Památková rezervace lidové architektury. V areálu je okolo 80 vinných sklepů budovaných od 15. století. Vinné sklepy vytvářejí ulicovou zástavbu se dvěma náměstíčky. Areál je hojně navštěvován turisty a rozvíjí se zde výrazně vinařská turistika.
- Mladší generace s usměvem nazývá areál „Hobitínem“, protože oblé střechny zarostlé travou Hobitín trochu připomínají.
Plže: Historie, kultura a víno
Po celý rok je areál přístupný veřejnosti. Během léta bývá ihned na začátku rezervace otevřena vinotéka, kde může turista ochutnat místní vína. V areálu vybudovala obec v roce 2005 veřejné sociální zařízení. Během letních měsíců zde bývá mnoho kulturních akcí. Obec má turistickou známku „Petrov – Plže“ (No.1126).
„Plže jsou připomínány již v 15. a posléze v 16. a 17.století, kdy obyvatelé, v souvislosti s válečnými událostmi, hledali úkryt právě v těchto „plžoch“, sklepech vyhloubených v poddajné žluté hlíně, zpevněné kamennou valenou klenbou, tak zvaným kvelbenín,“ dočítáme se na oficiálních stránkách obce Petrova.
Petrovské Plže náleží k typu sklepů zahloubených ve břehu bez nadzemní části. Šířka sklepa se většinou pohybuje kolem tří metrů, délka dosahuje patnácti, výjimečně i více metrů. Vrstva hlíny nad sklepem a její síla napomáhá udržovat příznivé vnitřní klima, významné pro kvalitu vína. Předsklepí-lisovna, znamená pracovní i společenskou část vinného sklepa.Lisují a zpracovávají se zde hrozny a najde se tu také místo k přátelskému posezení a „koštování“ vína, které obvykle začíná ve vlastním vinném sklepě od bečky k bečce.
- Ve sklípcích je možno ochutnat víno a podle výběru si je v lahvích koupit domů. Upozornění na ty, kdo nevědí, jak to v komerčních sklípcích chodí: Víno na ochutnání není zadarmo, i za „košt“ se platí, což je pochopitelné. Našli by se „chytráci“, kteří by „jenom ochutnat“ chtěli ve všech 80 sklípcích… ;=))
