Všichni jsme někdy za život zažili stavy, kdy nám předešlá probdělá noc dávala celý následující den kopance v podobě silné únavy, nesoustředěnosti a mikrospánků. Při nedostatku spánku je celkem jedno, zda jsme celou noc protančili v baru nebo seděli u pracovního stolu a učili se na zkoušku. Spánek je pro člověka doslova životně důležitý a jediný vynechaný den nám může pěkně uškodit. Pojďme se tedy podívat na základní informace o spánkové deprivaci. Možná vás nakonec překvapí, že někdy může být i užitečná.
Člověk a spánek
Průměrně si lidské tělo vyžaduje denně sedm hodin spánku. Každý jsme jiný a tak někomu může stačit pět a jiný je bez svých osmi hodin pod peřinou naprosto nepoužitelný. Co se ale stane, když nejdeme spát vůbec? Tělo se dostane do spánkové deprivace. Začneme být apatičtí, velmi unavení, zpomalení a psychicky velice nestabilní. Proto by se nemělo ponocování opakovat příliš často. Jednou za čas se nic nestane, samozřejmě za předpokladu náležitého dospání hned příští den.
Kdy to začne být nebezpečné? Jestliže by si člověk sám bránil usnutí po 5-9 dní, hrozí mu smrt z fatálního 
vyčerpání organismu (metoda se používá pro mučení zajatců). Jsou dokonce i lidé, kteří se snaží v této podivné disciplíně soutěžit – prozatím vede jeden americký student. Ten vydržet bez spánku celých 11 dní. Sami si však zkuste představit, jak moc byl po tolika probděných hodinách při smyslech (experiment museli ukončit přihlížející lékaři).
Spánková deprivace může být i částečná. To znamená probouzení se uprostřed noci (nebo naopak chození spát až dlouho po půlnoci). Tou trpí většinou lidé, jež dlouho do noci pracují, čtou si nebo hrají počítačové hry. Nevyhnout se jí ani novopečené maminky (a tatínkové), protože dítě v noci pláče kvůli krmení a více jak tříhodinový spánek se stane po několik měsíců jen vzdáleným snem.
Podivná léčba deprese
Při představě dne stráveného po probdělé noci vás nejspíš pobaví následující informace. Spánková deprivace (dnes už jen ta částečná) se už dlouhou dobu používá jako podpůrná léčba při stavech deprese. Nedostatek spánku má totiž zvláštní euforizující účinky na osob trpící touto nemocí. Možná si říkáte, že antidepresiva přeci musí v dnešní době poskytnout lepší účinky. Pravdou však je, že antidepresiva paradoxně nemoc nejprve zhorší. To je také důvod, proč dochází při začátku léčby deprese k tolika sebevraždám. Proto je právě pro toto počáteční období velmi vhodné nasadit zároveň terapii spánkovou deprivací.
Rozhodně si takovou léčbu nepředepisujte sami. Jestliže si dlouhodobě upíráte vydatný spánek a odbýváte se jen několika hodinami, koledujete si o množství zdravotních potíží (např. snížení imunity). Nemluvě o zhoršení pracovních výkonů a nebezpečí usnutí za volantem automobilu.