Republika Slovinsko (slovinsky Republika Slovenija), zkráceně Slovinsko (slovinsky Slovenija) je stát ležící na jihu střední Evropy. Jeho sousedy jsou Rakousko, Maďarsko, Chorvatsko a Itálie. Samostatné Slovinsko vzniklo roku 1991 jako první z nástupnických států bývalé Jugoslávie. Slovinsko na mapě světa zabírá jen 20 273 km². Počet obyvatel Slovinska k 1. lednu 2018 činil 2 066 880, z toho bylo 1 027 041 mužů a 1 039 839 žen. Hlavním městem Slovinska je Lublaň.
Slovinsko, první samostatný
Slovinsko byla jedna ze šesti zakládajících republik bývalé Jugoslávie. Současné Slovinsko se stalo nezávislým v roce 1991. Protože mělo Slovinsko historické vazby k západní Evropě, silné hospodářství a stabilní demokracii, rychle se transformovalo do moderního státu. Slovinsko se neúčastnilo jugoslávského válečného konfliktu.
Slovinsko na mapě
Ve Slovinsku se střetávají čtyři významné evropské geografické regiony – Alpy, Dinárské hory, Panonská pánev a Středomoří. Slovinsko má 47 kilometrů dlouhý pobřežní pás u Jaderského moře. Mořské pobřeží se táhne od hranic s Itálií k Chorvatsku. Přesto se podstatná část Slovinska se nalézá v povodí Černého moře.
Na mapě Slovinska se dále nachází alpský horský region sousedící s Itálií a Rakouskem, smíšené hory a údolí s četnými řekami na východ. Na na podstatné části severních hranic Slovinska se rozkládají alpské skupiny:
- Julské Alpy,
- Kamnicko-Savinjské Alpy,
- Karavanky
- a Pohorje.
Nejvyšší bod Slovinska je hora Triglav – 2864 m.n.m.
Počasí a podnebí ve Slovinsku
Ve Slovinsku je podnebí alpské, kontinentální a středomořské. Většina Slovinska má kontinentální podnebí.
- Na pobřeží Jadranu je středomořské klima;
- kontinentální podnebí s mírnými až horkými léty a studené zimy jsou na plošinách a v údolích na východu.
- V alpských masivech je podnebí alpské.
Průměrná teplota je -2 °C v lednu a 21 °C v červenci.
Povrch Slovinska
Podstatná část plochy Slovinska je kopcovitá až hornatá. Přibližně 90 procent povrchu území leží víc než 200 metrů nad mořem.
- Jihozápadní část země je krasovou oblastí s podzemními řekami, roklinami a jeskyněmi. Rozkládají se mezi Středozemním mořem a Lublaní.
- Východ a severovýchod Slovinska, zejména u hranic s Chorvatskem a Maďarskem, se rozkládají roviny.
Zemědělská plocha zabírá přibližně 4 685 km², z toho orná půda asi 1 751 km². Trvalý travní porost je na 2 673 km² a zbývajících 260 km² jsou trvalé kultury. Dále se ve Slovinsku nachází 161 km² vinic.
Národnostní složení obyvatel Slovinska
Průměrná hustota obyvatelstva je 101,9 na km2. Během posledního sčítání lidu v roce 2002 se ke slovinské národnosti přihlásilo 1 631 363 obyvatel (83,06 %), druhým nejpočetnějším etnikem jsou Srbové – 38 964 (1,98 %). Dále ve Slovinsku žijí:
- Chorvaté: 35 642 (1,81 %),
- Bosňané: 21 542 (1,1 %),
- Muslimové: 10 467 (0,53 %),
- Maďaři: 6 243 (0,32 %),
- Albánci: 6 186 (0,31 %),
- Makedonci: 3 972 (0,2 %),
- Romové: 3 246 (0,17 %),
- Černohorci: 2 667 (0,14 %),
- Italové: 2 258 (0,11 %).
- K české národnosti se hlásilo 273 a ke slovenské 216 osob.
Slovinsko v mezinárodní politice
- Slovinsko je od 28. března 2004 členem NATO,
- od 1. května 2004 členem Evropské unie,
- od 1. ledna 2007 členem Evropské měnové unie,
- od 21. července 2010 rovněž OECD.
- V letech 1997 až 1999 bylo Slovinsko nestálým členem Rady bezpečnosti OSN,
- v první polovině roku 2008 předsedalo Slovinsko Radě Evropské unie
- a v období května až listopadu 2008 bylo v čele Výboru ministrů Rady Evropy.
Zdroj: S použitím serveru MZV ČR; s využitím české verze Wikipedie
Foto: PrntSrc mapy Slovinska (mapy.cz); pixabay.com, freeimages.com
