Výlet z Lanžhotu do Břeclavi je „speciální“. Je třeba vyčlenit na něj dva dny a počítat možná s jedním „přírodním“ noclehem. Zato potěší ty turisty, kteří mají v oblibě místa, kde se stékají řeky a setkávají státní hranice. V tomto případě se jedná o soutok Moravy a Dyje a trojmezí Česka, Slovenska a Rakouska. Výlet nepovede turisticky náročným terénem, ale našlape se při něm asi pětatřicet kilometrů.
Výlet do „zakázaného území“
Výlety do zeměpisně zajímavých míst bývají pro turisty zajímavé. Plánovaná cesta z Lanžhotu do Břeclavi je o to zajímavější, že povede:
- Do místa zajímavého z pohledu geografického (soutok dvou největších moravských řek Moravy a Dyje),
- ale rovněž z hlediska zeměpisu „politického“ – trojmezí Česka, Slovenska a Rakouska.
Zatímco faktická hranice mezi Moravou a Slovenskem dříve neexistovala, hranice s Rakouskem byla naopak doslova „zadrátovaná“ a turisté do těchto míst nemohli přijít. To je i důvodem toho, že je zde téměř neexistuje klasické turistické značení. Není však možno zabloudit, protože se zde vyskytuje množství jiných značek.
- Na jaře a za vyššího vodního stavu sem není vhodné chodit na výlet. Území je pravidelně zaplavováno, takže není vždy zaručen průchod.
Lanžhot, nejjižnější město Česka
Dvoudenní varianta výletu začíná v Lanžhotě. Je nejjižněji položeným moravským městem v ČR. Do Lanžhota je velmi dobré spojení autobusem nebo vlakem (rychlíková zastávka). Lanžhot je významným střediskem slovácké folklórní oblasti Podluží. Je též znám svým svérázným nářečím.
I když je ve městě několik pamětihodností (Kostel Povýšení svatého Kříže, lovecký zámeček Lichtenštejnů z roku 1890 nebo stavby tradičního lidového stylu), nebude moc času na jejich důkladnou prohlídku. V Lanžhotě je ale poslední šance nakoupit si jídlo a pití na cestu.
Ani ne pět kilometrů po silnici
Turisté se vydají po silnici směrem ke slovenské hranici (Brodské). Jiná možnost není. Není to moc příjemný úsek, třebaže se nejedná o hlavní tah. Po ani ne pěti kilometrech dojdou na státní hranici, k turistickému rozcestníku s odpočinkovým místem. U něj odbočí vpravo.
Podél řeky Moravy
Podejdou dálnici a dostanou se na cyklostezku Moravská cyklistická stezka. Je to široká a pohodlná cesta lemující Moravu, z druhé strany je lužní les a obora. Podél řeky se půjde asi 11 kilometrů. Zajímavá jsou slepá ramena Moravy.
Šipkami značená cesta dovede na rozcestí, kde je třeba odbočit vlevo do lužního lesa. Dřevěné chodníky dovedou k nejvýznamnějšímu postupovému cíli – k soutoku a trojmezí.
Trojmezí a soutok Moravy a Dyje
„Soutok, který tvoří zároveň nejjižnější bod Moravy, se nachází v krajině lužních lesů s rozsáhlou sítí říčních ramen a tůní. Najdeme tu mimo jiné nejen nivní louky s mohutnými solitérními stromy, ale i řadu chráněných živočichů, a to především brouků,“ popisuje se na portálu mapy.cz.
- V letních měsících je téměř povinnou výbavy repelent, protože soutok je charakteristická množstvím komárů, což vyplývá z charakteru místa.
Moravská Amazonie
„Oblasti se přezdívá Moravská Amazonie a nachází se zde nádherná příroda bez zásahu civilizace obydlená vzácnými živočichy. Na území převažují porosty dubu a jasanu, z nichž některé jsou staré až 450 let,“ dočítáme se na kudyznudy.cz.
Domov zde nachází mnoho vzácných živočichů, jakým jsou například čáp černý, tesařík obrovský nebo bobr. Létají tu luňáci hnědí, káňata lesní, čápi černí, orli nebo včelojedi.
Nocleh pod hvězdami, anebo se jde dál
Když se turisté dostatečně potěší ze situace, kdy:
- stojí v Česku,
- vlevo mají Slovensko
- a po pravé ruce Rakousko,
vydají po „hatích“ zpět na rozcestí a namíří směrem značeným Pohansko. Po cestě si možná vyhlédnou nějaké dobré místo k přenocování. Dál bez přespání by to zvládli leda ti, kteří:
- z Lanžhota vyšli brzy ráno, a to se – vzhledem ke vzdálenosti místa – asi málokomu podaří.
- Nebo ti, kdo chodí rychle a nevadí jim denní penzum 35 kilometrů.
Po hranici zpět do „vnitrozemí“
Cesta na Pohansko (zvaná Hraniční cesta) je skutečně malebná. Vede mezi lukami, lesy, oborami, rybníčky. Turisté minou odbočku k zámečku Lány (ale neodbočí na ni) a pokračují až na křižovat se klasickou zelenou turistickou značkou. Ta je dovede k dalšímu postupnému cíli – k zámečku Pohansko. Cestu od soutoku, soutok i Pohansko poznali turisté až po změně režimu a otevření hranic.
- Kdo přespal po cestě, dojde na Pohansko dopoledne. Od soutoku to je pouze 13 kilometrů. Bude mít čas místo si prohlédnout
Pohansko: Salet a naučná stezka
„Pohansko u Břeclavi je rozsáhlé velkomoravské hradiště (celková rozloha až 55 ha) z 9. století vybudované na výspě mezi rameny řeky Dyje (v té době protékala východněji než je dnešní řečiště). Areál hradiště je chráněn jako kulturní památka ČR,“ dočítáme se ve Wikipedii.
„Když na počátku 19. století nechali Lichtenštejnové postavit empírový lovecký zámeček Pohansko, netušili, že k jeho stavbě vybrali místo, které kdysi obývali staří Slované. Salet s mohutnými postranními arkádami zdobí plastické reliéfy s loveckými scénami a výjevy z antické mytologie. Architektonický návrh pochází z dílny vynálezce tužky Josefa Hardmutha. Ne, že by se mu dílo nepovedlo, ale dnešní návštěvníci sem přicházejí spíš kvůli archeologickému muzeu v přírodě,“ vysvětluje se v propagačním materiálu LVA (Lednicko-valtický areál), do kterého už Pohansko spadá.
„Při procházce areálem má návštěvník pocit, že neputuje prostorem, ale časem. Na naučné stezce je zachycen vývoj nevelkého místa uprostřed lužních lesů od 6. století donedávna. Třeba zrekonstruovaný řopík, jedna z pevnůstek, které za Hitlera chránily Československo, připomíná historii stále živou,“ uvádí se.
Z Pohanska, kde se v sezoně mohou turisté občerstvit, to jsou už jen tři kilometry do Břeclavi, kde výlet končí (autobusy, vlaky).
- V úvodu připomínaná delší verze je pro skutečně „skalní“ turisty. Vlakem se dojede do Moravské Nové Vsi a dojde se přes lužní lesy po zelené turistické značce do Lanžhota (15,4 km), kde je dost příležitostí k přenocování. Pak cesta pokračuje podle uvedeného itineráře.
