Tato bylinka má svůj původ ve Středomoří. Patří do stejné skupiny jako oregano, levandule, rozmarýn, tymián a bazalka. V České republice tuto bylinku nepoužíváme tak často, jak by si vzhledem ke svým účinkům zasloužila. Poskytuje antioxidační vlastnosti, díky kterým dokáže pomoci vyloučit potenciálně škodlivé radikály z našeho těla. Díky tomu napomáhá v boji proti mnohým chronickým onemocněním, jež vznikají nahromaděním radikálů.
Méně dochucovadel
Šalvěj je velmi aromatický, díky čemuž dokáže (stejně jako spoustu dalších bylinek) jídlo ochutit bez nutnosti přidání velkého množství soli. Zvýšený příjem sodíku s sebou totiž může nést celou řadu zdravotních rizik. Používejte proto bylinky, abyste získali chutné pokrmy – s minimem soli. V minulosti se šalvěj používal také jako léčivo, například pro duševní choroby či problémy s trávením.
O rostlině
Šalvěj (Salvia officinalis ) je typický svým šedozeleným zbarvením listů a fialovým (někdy až modrým, bílým či růžovým) zbarvením květů. Listy i květy jsou jedlé. Dnes je známo již více než 900 druhů šalvěje. Pochází z čeledi Lamiaceae a pěstuje se právě pro své aromatické listy. Rostlina dorůstá do výšky asi 60 cm. Listy mají oválný tvar a nejsou hladké – některé jsou dokonce zvrásněné. Květy přitahují včely a motýly.
Vlastnosti šalvěje
Šalvěj má mírně stimulační vlastnosti. Používá se na přípravu čaje již po celá staletí. V této formě je známý zejména ve Francii. Odtud se dostal také do Číny, kde si ho velmi oblíbily. Říká se, že šalvějový čaj měnili za svůj čínský – avšak za jeden kilogram šalvějového čaje platili čtyřnásobným množstvím čaje čínského. Starověcí Římané šalvěj považovali za léčivou rostlinu, kterou používali na podporu zažívání, k hojení vředů, zastavení krvácení, ke zmírnění bolesti v krku, k léčbě nachlazení a bolestí kloubů.
Využití šalvěje
V současné době se šalvěj využívá jako přírodní antiseptikum a konzervační látka pro maso. I dnes se z něj připravuje čaj, který slouží mimo jiné na podporu léčby Alzheimerovy choroby nebo k odstranění deprese. Jsou také známy blahodárné účinky na kardiovaskulární systém – šalvěj dokáže předcházet jeho onemocnění. Ve zvýšené míře by ji měly používat také ženy v menopauze, protože mírní typické projevy, jakými jsou návaly horka. Ze šalvěje se vyrábí prostředky na léčbu bolestí v krku (pastilky, sirupy atd.). Používá se ale také k léčbě onemocnění dásní.
Šalvěj v kosmetice
Šalvěj se používá také v kosmetických produktech, a to nejenom díky své nádherné vůni. Používá se pro zlepšení struktury a barvy vlasů. Díky šalvěji jsou vlasy také krásně lesklé. Tato bylinka je ale dobrá také na pokožku, protože po smíchání s vodou získáme pleťový toner, který je vhodný na mastnou pleť. V kombinaci s čajovníkovým, bazalkovým a šípkovým olejem se používá k léčbě mykózy nehtů.
Šalvěj v kuchyni
Šalvěj má velmi dlouhou a bohatou historii díky svému léčivému i kulinářskému využití. Používá se čerstvý nebo také sušený – v polévkách, drůbežích pokrmech a nádivkách, také k vepřovému masu a najít jej můžeme také v klobásách. Za své široké použití vděčí šalvěj své jedinečné chuti. Používá se v kombinaci s rozpuštěným máslem, díky čemuž dokáže proměnit i ten nejobyčejnější pokrm v něco zvláštního. Šalvěj je typický zejména pro francouzskou kuchyni. Čím dál více se používá také v kuchyních dalších světových států.
Kuře plněné šalvějí
Troubu předehřejte na 200 °C. Omyjte si 750 g malých brambor (raných) a povařte je 10 minut. Poté je slijte, promíchejte s olivovým olejem a pečte 25 minut doměkka. Připravte si 4 kuřecí prsa. Omyjte je a do každého vytvořte ostrým nožem kapsu. Do ní dejte kousek sýra a 1-2 listy šalvěje. Upevněte párátkem, osolte a opepřete. Do velké pánve vlijte trochu olivového oleje a 1 minutu na něm opékejte 4 stroužky česneku nakrájeného na plátky. Poté přidejte několik listů šalvěje a ještě minutu opékejte. Poté česnek i šalvěj vyjměte a na tomto výpeku opečte kuřecí prsa, asi 6 až 8 minut z každé strany. Podávejte s pečenými bramborami.
Šalvějové vepřové řízky
Ve středně velké míse smíchejte 140 g strouhanky, 1 lžičku fenyklových semínek, 40 g strouhaného parmazánu a 2 lžičky šalvěje nakrájené na jemno. V talířku rozšlehejte 2 vejce. Naklepejte si 4 vepřové řízky (asi 130 g každý), osolte a opepřete je z každé strany. Obalte je v hladké mouce, ve vejcích a nakonec v ochucené strouhance. Smažte na oleji dozlatova, tak jak byste to dělali s klasickými řízky.
Máslová dýně se šalvějí
Troubu předehřejte na 200 °C. Připravte si 1 středně velkou máslovou dýni. Rozpulte ji a zbavte jádřince. Pečte v troubě asi 40 minut doměkka. Mezitím si připravte těsto: smíchejte 2 šálky hladké mouky, ¾ šálku zakysané smetany, 1 vejce, ¼ šálku olivového oleje a ½ lžičky soli. Vypracujte těsto tak, aby bylo hladké a zabalte do potravinářské fólie. Nechte na 30 minut odpočívat v lednici. Upečenou dýni rozdrťte vidličkou na kaši, osolte a opepřete podle chuti. Vmíchejte do ní 5 listů šalvěje, nasekaných na jemno. Těsto vyválejte, aby bylo tlusté asi 0,4 cm. Vykrojte z něho dvanáct až patnáct koleček (menší sklenicí nebo vykrajovátkem na perníčky). Okraje každého kolečka potřete vodou a doprostřed dejte asi lžíci náplně. Přeložte na poloviny a pořádně utěsněte. Vařte 3-5 minut v osolené vodě. Podávejte přelité máslem, které jste rozpustili na pánvi a pak minutu zahřívali s listy šalvěje.
Nutriční složení šalvěje
Lžíce šalvěje obsahuje 43 procent doporučené denní dávky vitaminu K a je také vynikajícím zdrojem vlákniny, vitamínu A, kyseliny listové, vápníku, železa, hořčíku a manganu. Obsahuje mnohem vyšší dávky, než jsou doporučené denní potřeby vitaminů B, jako je kyselina listová, thiamin, pyridoxin a riboflavin, a také zdravé množství vitaminu C, vitaminu E, thiaminu a mědi.
