„Sběratelé“ českých sopek jistě „nezhrdnou“, ani sopkami moravskými. Lépe řečeno sopkami na moravsko-slezském pomezí. Při jednom výletě na Bruntálsko je možno uvidět, navštívit a zmapovat dokonce pět sopek. Některé jsou propojeny naučnými stezkami a jejich bezprostřední okolí je vybaveno zajímavými moderními informačními tabulemi o sopečné činnosti. Přijměte pozvání na výlet za sopkami v podhůří Hrubého a Nízkého Jeseníku.
Bruntálsko: Sopka téměř „na každém kroku“
Severovýchodní část naší republiky – ať už se jedná o Moravu nebo Slezsko – byla do jisté míry modelována sopečnou činností. Sopky ovšem nejsou tak nápadné, jako na severozápadě Česka. Většinou nikoho neznalého ani nenapadne, že to nebo ono návrší bylo kdysi vulkánem. Sopky najdeme například v okolí Ostravy. Značná koncentrace bývalých vulkánů se nachází na Bruntálsku, v místech, kde prochází historická moravsko-slezská zemská hranice.
Pět sopek na „jednom pecírku“
Sopky vyvřely na rozlohou poměrně malém území (vzdušnou čarou jsou mezi nejvzdálenějšími sopkami asi 23 kilometry). Nacházejí se v malebné a nepříliš navštěvované oblasti, která má ovšem silný turistický potenciál.
- Výchozím bodem na mapě je Bruntál.
- Číslo jedna je Uhlířský vrch,
- dvojka tak zvaná Venušina sopka,
- trojka a čtyřka jsou Velký a Malý Roudný
- a nejvzdálenější pětka značí Červenou horu u Budišova nad Budišovkou.
Poznání moravských sopek by se mohlo stát dobrým tématem cyklistického víkendu nebo kratšího turistického pobytu. Moravské sopky lze rovněž navštívit i při delší rekreaci u vodní nádrže Slezská Harta. Přestože se sopky nacházejí v kopcovitém terénu Nízkého Jeseníku, cesty k nim a mezi nimi jsou schůdné i pro méně zdatné turisty nebo pro rodiny s dětmi.
Uhlířský vrch dominuje městu Bruntálu
Nejsnáze dostupná sopka je Uhlířský vrch, dominantní kopec u Bruntálu (silnice číslo 45 nebo železnice ve směru od Lomnice). Je na něm postaven poutní kostel, který v noci bývá osvětlen. Pěšky lze na Uhlířský vrch (647 m n.m.) dojít po zelené značce od Valšova, a nebo z Bruntálu. Žlutá vedoucí z Bruntálu se na zelenou pod vrchem napojí.
Uhlířský vrch je přírodní rezervací. Dříve se z něho těžil sopečný tuf. K baroknímu kostelu na vrcholku vede asi tři sta let stará čtyřřadá lipová alej, která je osazena novodobými řezbářsky vyvedenými zastaveními křížové cesty. Z vrcholu sopky je velmi pěkný výhled na Hrubý Jeseník (s Pradědem) a část Nízkého Jeseníku (se Slunečnou).
Venušina sopka se ztrácí v krajině
Z Uhlířského vrchu po zelené značce se turisté dostanou do Moravského Kočova (zemská hranice), kde odbočí na žlutou, která se na rozcestí pod Mezinou napojuje na naučnou stezku Po vulkanitech. Stezka v těchto místech mapuje činnost Venušiny sopky (643 m n.m.) – lávový proud u Meziny – a dále zavede na vrchol sopky. Z Uhlířského vrchu na Venušinu sopku to je necelých šest kilometrů.
Venušina sopka je v okolní krajině přehlédnutelná. Na vrcholu sopky je patrný plochý kráter a boční krátery s lávovými jeskyněmi. Pro povrch Venušiny sopky je typická rezavá struska a sopečný písek. Vrcholek Venušiny sopky je vybaven odpočinkovým sezením pro občerstvení z vlastních zdrojů. Ze sopky je v jihovýchodním směru báječný výhled na část nádrže Slezská Harta, pastviny a na sopku Velký Roudný. V severovýchodním až severním směru je vyhlídka na Hrubý Jeseník.
3. + 4. Malý a Velký Roudný
Dominantou jižního břehu Slezské Harty u obce Roudno jsou dvě sopky Malý a Velký Roudný. Jsou ze všech směrů viditelné. Malý a Velký Roudný jsou nápadné nejen tvarem, ale i zvláštním způsobem udržovaným porostem: typické meze a louky, takže oba kopce jsou výrazně „pruhované“, což láká turisty k poznání, ale ještě víc fotografy – kopce se barevně mění v denní i roční době, což je pro fotografy věčná výzva.
Malý Roudný měří 771 metr a výstup na něj je možný po naučné stezce ze silnice mezi Křišťanovicemi a Roudnem. Vrcholek Malého Roudného je zarostlý a těžko prostupný, ale ze sopky jsou krásné výhledy na severozápad, a zejména na „velkého bratra“ – Velký Roudný.
K Velkému Roudnému je možno dojít po naučné stezce Po vulkanitech od sypané hráze Harty. Kopec je možno zdolat i od kostela v obci Roudný. Na vrcholu Velkého Roudného (780 m n.m.) je zděná kaplička, sezení pro odpočinek a dřevěná rozhledna. Výhled na Hartu, Bruntál a Hrubý Jeseník naprosto vyváží útrapy výstupu. Protože vrcholek Velkého Roudného je vyhlášen národní přírodní památkou, je třeba chovat se s maximální šetrností k přírodě.
5. Červená hora: Sopku ukáže vysílač
Vůbec ne jako hora vyhlíží pátá sopka regionu – Červená hora (749 m n.m.). Leží jihozápadně od Budišova nad Budišovkou a jihovýchodně od Moravského Berouna na hranici vojenského újezdu Libavá. Červená hora je do dálky viditelná jen proto, protože je na ní postaven telekomunikační převaděč. Sousedství s vojenským prostorem bylo důvodem, proč zde byla v 50. letech postavena dodnes fungující meteorologická stanice.
Na Červenou horu je možno dojít po modré značce od Budišova (místy špatné značení a ohrady s dobytkem) nebo od Guntramovic. Od Moravského Berouna a Staré Libavé lze dojít po silnici a polních cestách kolem Cesty Česko-německého porozumění (na silnici mezi Starou Libavou a Guntramovicemi). Od kapličky vede cesta k památnému stromu Zlatá lípa (legenda o Laudonově vojsku), odkud modrá zavede na Červenou horu.
Foto: (jez)
