Umeocet (někdy označovaný také jako ume-su) ve své podstatě vlastně není ocet. Vzniká jako vedlejší produkt při fermentaci japonských švestek, kterým se říká umeboši (nebo také umeboshi). Tato kapalina má slano-kyselou chuť a používá se jako dochucovadlo nejrůznějších pokrmů. Protože místo kyseliny octové obsahuje kyselinu citronovou, nejedná se o ocet. Avšak díky podobné chuti, získala tato látka svůj název.
Chuť moře v láhvi
Umeocet ve své podstatě tvoří celkem tři látky: extrakt z japonských švestiček, listy perilly, a ze 30 % je tvořen právě mořskou solí. Má červenou barvu. Umeboši jsou velice oblíbené, zvrásněné švestky, které se jako nakládané ovoce používají v mnoha japonských pokrmech. V Japonsku je můžete koupit téměř kdekoliv. Tyto plody se v japonštině nazývají ume, proto mluvíme o umeoctu. Často se označují jako švestky, mají ale blíže k meruňkám.
Konzervování umeboši
Umeboši se v Japonsku tradičně suší a poté konzervují ve slaném nálevu s fialovými listy perlila (shiso), které dodávají umeoctu jeho červenou barvu. V dnešní době některé značky používají místo listů červené barvivo a méně soli, což může zkrátit životnost produktu. Plody se lisují a kapalina, která z nich vychází se plní do lahví. Používá se jako koření nebo ochucovadlo.
Jak umeocet chutná?
Umeocet je velice slaný a kyselý zároveň, současně v něm ale pociťujete také ovocné tóny. Jeho chuť je zkrátka jedinečná, proto mnozí z nás nevědí, s čím umeocet konzumovat. Je naprosto skvělý na vegetariánská a veganská jídla, kterým dodá šmrnc. Někteří jej používají jako alternativu rybí omáčky, i když chuť umeocta je mocnější. Pokud se rozhodnete používat umeocet, myslete na to v receptu dopředu a použijte méně soli.
K čemu se umeocet hodí?
Umeocet se používá k dušené zelenině nebo jím můžete pokapat orestovanou zeleninu či rýži. Protože se ale umeocet rozšířil po celém světě, začal se používat i v jiných receptech, nejen těch japonských. Můžete ho tedy použít také do omáček a dresinků. Nezapomeňte, že chuť umeocta je velice silná, takže do svých pokrmů používejte jen malé množství tohoto ochucovadla.
Náhrada za sýry
Pokud umeocet smícháte s pastou miso, vaše pokrmy tak získají sýrovou chuť. To se může hodit pro ty, kteří trpí intolerancí laktózy. Je to také skvělé pro vegany. Umeocet se jednoduše smíchá se stejným množství miso a použijete ho všude tam, kde byste použili sýr. Klidně místo parmazánu na těstoviny nebo do brokolicové polévky.
Domácí dresinky
Silná chuť umeocta se skvělé hodí místo ančoviček na přípravu zálivky do salátu Caesar. Díky tomu získáte opět veganský nebo vegetariánský způsob tohoto oblíbeného dresinku. Po smíchání s majonézou, česnekem, kapary a olivovým olejem získáte chutný dresink.
Rychlé nakládané okurky
Pokud po ruce nemáte klasické zavařené okurky a máte na ně chuť, můžete použít umeocet. Jednoduše je nakrájejte na plátky a zakápněte tímto octem. Okurky získají nejen skvělou chuť, ale také růžovou barvu. Umeocet můžete taktéž smíchat s pomerančovým džusem a do této tekutiny naložíte zelí a ředkvičky. Po hodině je vyjměte a použijte do salátu nebo jako náplň tacos či tortill.
Vylepšení dušené zeleniny
Dušená nebo restovaná zelenina někdy mohou chutnat mdle. To je důvod, proč se jí spousta lidí vyhýbá. Tento problém lze ale jednoduše vyřešit s pomocí umeocta. Stačí jen pár kapek do restované nebo dušené zeleniny a váš pokrm získá nový rozměr.
Marinády na maso
Spousta marinád na maso obsahuje kyselou složku. Právě tu můžete nahradit umeoctem. Experimentujte a zkoušejte nové recepty. V marinádách lze umeocet použít namísto citronové či limetkové šťávy, klasického či jablečného octa nebo také sójové omáčky. Velice dobrá je marináda, která vznikne smícháním čerstvě nastrouhaného zázvoru, utřeného česneku, sójové omáčky a umeocta. Pozor ale na slanost. Nakládat můžete jednak maso, jednak také tofu či tempeh.
Shibazuke
Jedná se o velice oblíbený recept pocházející z japonského města Kjóto. Barva takto nakládané zeleniny je fialová, protože jednou z velice důležitých ingrediencí je umeocet. Na přípravu tohoto slavného receptu budete potřebovat:
- 400 g lilku,
- 170 g okurky červené (daruma),
- 54 g japonského zázvoru (bylinka s latinským názvem Zingiber mioga),
- 22 g klasického zázvoru,
- Sůl (budete potřeba tolik gramů soli, aby to odpovídalo 2 % hmotnosti zeleniny).
Na nálev budete potřebovat:
- 20 listů perily křovité (shiso),
- 4 lžíce umeocta,
- 1 lžíci mirinu.
Nejprve si omyjte zeleniny a odstraňte z ní nejedlé části. Poté zeleninu zvažte. Nám vyšla váha zeleniny přesně 573 g. Z toho 2 % jsou 11 g, takže je potřeba připravit si přesně takové množství soli. Lilek si podélně rozpulte a poté i rozčtvrťte. Diagonálně je nakrájejte na 1,5 cm široké pásy. Namočte je ve vodě, abyste zabránili změně barvy. Okurky také podélně rozpulte. Vyškrábejte z nich semínka a nakrájejte diagonálně na 1 cm tlusté proužky. Japonský i klasický zázvor nakrájejte na tenké proužky (ve stylu julienne). Všechnu zeleninu dejte do sáčku a přisypte sůl. Pořádně promíchejte a sáček uzavřete. Zatižte asi jedním kilogramem jiné zeleniny. Takto nechte hodinu až půl dne.
Přidání nálevu
Poté zeleninu v sáčku lehce promněte. Následně ji vytáhněte ze sáčku a vymačkejte co nejvíce šťávy. Vložte zeleninu zpět do sáčku. K ní do sáčku přidejte nálev, který jste si připravili smícháním všech ingrediencí (shiso nakrájené na tenké proužky). Pořádně promíchejte a zatižte po dobu dvou až tří dnů v lednici. Poté můžete začít s konzumací. Je vhodné směs přesunout do sklenice pro snadnější odebírání. Hodí se skvěle k rýži a zeleninovým pokrmům.
