Vojenský prostor Libavá, lépe řečeno jeho zpřístupněná místa, mohou návštěvníkům nabídnout pohled do historie vzdálenější i vzdálené. Až do roku 2016 se veřejnost nemohla podívat do Staré Vody, kde se nacházel nemálo důležitý klášter. A nemohli také ani navštívit veleznámé poutní místo – kostel svaté Anny a svatého Jakuba Většího. Klášter sice už neexistuje, ale poutní kostel doslova „vstává z popela“. Lze k němu dojít pěknou procházkou. Dokonce je možno imobilní k poutníky ke kostelu dovézt autem. A co mají s kostelem ve Staré Vodě společného skauti?
Výlet do míst ještě nedávno „tajných“
Prostor vojenského újezdu Libavá, který se rozprostírá severovýchodně od Olomouce, byl v roce 2016 asi o čtvrtinu zmenšen. Velké části (velkého) území se otevřely veřejnosti. Titulní obec – Město Libavá – se stalo volně přístupnou obcí s běžným životním stylem. Nedaleko Města Libavé – ve Staré Vodě – stával klášter a poutní kostel. Město Libavá možná turisty překvapí zděným větrným mlýnem. Poutní kostel je zase příkladem toho, když je vůle, lze zachránit a takovou stavební památku, nad kterou už úřady zlomily hůl.
Na výlet do Staré Vody mohou turisté dojít dvěma cestami.
- Buď pojedou autobusem z Moravského Berouna do Města Libavé, ale vystoupí na zastávce Norberčany-Trhavice, lesem a lučními cestami dojdou do Staré Vody a po veřejné komunikaci přijdou do Města Libavé.
- Druhý a jednodušší způsob je dojet autobusem nebo osobním autem do Města Libavé a cestu do Staré Vody a zpět vykonat po stejné silnici 443.
Satelitní mapa velkou výhodou
V prvním případě se turisté vydají z Trhavice dál po silnici směrem na Město Libavou. V místě se souřadnicemi 49.7380256N, 17.5234308E odbočí vlevo a dál pokračují po lesní cestě. Protože v této lokalitě neexistuje turistické značení, je třeba jít podle podrobné mapy, anebo podle mapové aplikace v telefonu. Je třeba volit cesty ve směru Zadní Zlatná a pak po luční cestě scházet ke zpevněné cestě do Staré Vody.
- Je víc než vhodné už doma věnovat plánované cestě čas a podívat se do mapy (mapy.cz). Orientace v terénu je pak snadnější.
Poutní kostel ve Staré Vodě je zdaleka vidět, takže nějaké fatální zbloudění nehrozí.
Bývala tu kdysi prosperující obec
V místech, kde se v současné době nachází jen kostel, bývala docela regulérní vesnice (Altwasser). „Založení obce je datováno kolem roku 1250. První písemný záznam o Staré vodě je z roku 1456, kdy se zde uvádí kaple sv. Jakuba Staršího a v roce 1529 také kaple sv. Anny. V písemných pramenech z let 1456 a 1581 jsou jména obyvatel Staré Vody i česká, roku 1654 již zcela německá,“ dočteme se ve Wikipedii. „Od nepaměti se v této německé obci konaly poutě. V letech 1690–1695 zde byla zřízena kolej školského řádu piaristů, ti také vedli duchovní správu a úspěšně působili po úctyhodnou dobu 232 let (do roku 1922).“
- V piaristickém klášteře studoval, vykonal noviciát a vstoupil do piaristického řádu například Jan Evangelista Purkyně.
Z vesnice se stala střelnice
Historické prameny uvádějí, že ve Staré Vodě fungovaly ještě po první světové válce tři břidlicové lomy, vodní a větrný mlýn, cihelna, zemědělský spolek, katolický-lidový a okrašlovací spolek, hasičský spolek a hostinec. V roce 1930 zde stálo 76 domů a žilo 345 obyvatel (všichni německé národnosti).
V roce 1946 po odsunu německého obyvatelstva ministerstvo národní obrany slibovalo, že kostel i klášter v obci mohou sloužit i nadále svému účelu. V roce 1949 se zde však zde konala poslední pouť.
Komunistické vedení se rozhodlo celé území obce začlenit do vojenského újezdu, který měl sloužit potřebám armády. V padesátých letech se rozhodlo o odvezení cenných památek ze Staré Vody do jiných kostelů. Po roce 1968 vojenský prostor Libavá a Starou Vodu obsadila sovětská vojska.
Kostel „vstává z popela“
- Po roce 1990, kdy se vojenský prostor otevřel civilnímu obyvatelstvu, bylo možno vidět stopy pobytu československé armády i sovětské okupace na místním kostele sv. Anny.
- Byl vypracován plán obnovy kostela a náklady byly odhadovány na 60 milionů korun.
- V roce 1991 došlo k navázání na tradici místních poutí.
V současné době je poutní kostel postupně opravován. Záleží na tom, kolik je právě k dispozici peněz. Nemálo z nich jsou dary věřících, anebo z Německa od potomků vysídlených obyvatel. Hlavním zdrojem financí pro opravy je Česko-německý fond budoucnosti. Vnitřek kostela je ponechán, jak byl -popsaný nápisy vojínů sovětské armády – a působí jako varovná upomínka na dobu sovětské okupace.
Mezinárodní skautský projekt
V roce 1995 se kostel dostal pod patronát skautů. „Obnova Staré Vody“ se stala mezinárodním skautským projektem. Kromě skautů se na obnově tohoto místa podílí mnoho jiných dobrovolníků, kteří mají vztah k tomuto místu.
Vojensky laděná cesta zpátky
Cesta zpět do Města Libavé vede po dopravní komunikaci. Vpravo jsou pastviny a lesy zpřístupněné veřejnosti. Kopec s vysílačem na horizontu vpravo je vyhaslá sopka Červená hora, kde je meteorologická stanice (vybudovaná po válce pro potřeby vojenského újezdu).
Vlevo od silnice, hned za příkopem, se rozprostírá „režimový prostor“. Je označen cedulemi zakazujícími vstup, a není důvod zákaz porušovat. Zajímavosti z vojenského života lze pozorovat i ze silnice. Například prostor pro nácvik řízení vojenských vozidel v terénu.
Větrný mlýn ve Městě Libavé
Ve Městě Libavé, kde turisté buď parkují auto, anebo čekají na autobus, stojí za prohlídku kuriózní zděný větrný mlýn. „To, že mlýn přežil působení Československé a později i Sovětské armády, můžeme považovat za zázrak. Dalších 24 větřáků na území vojenského prostoru Libavá se stalo po roce 1948 cvičným střeleckým terčem a dnes po nich není ani stopy,“ můžeme se dočíst na stránkách toulkypocechach.com.
Mlýn byl v roce 1994 Ministerstvem kultury České republiky prohlášen kulturní památkou. „Stav objektu v roce 1990 byl značně neutěšený – mlýn byl bez střechy, s rozbitými podlahami a stěnami, pokrytými nápisy v azbuce. Poté, kdy byl v roce 1994 mlýn zapsán jako kulturní památka, byly zahájeny jeho opravy v srpnu 1996. Po rekonstrukci, která proběhla v druhé polovině 90. let 20. století, je stav památky hodnocen jako dobrý,“ najdeme zase v otevřené encyklopedii.
Větrný mlýn se nachází v ulici 9. května v západní části obce Město Libavá, v nadmořské výšce zhruba 550 metrů, asi 250 metrů od libavského náměstí a 150 metrů od kostela Povýšení sv. Kříže.
První zmínka o jeho existenci je z roku 1875. Jedná se o větrný mlýn holandského typu s jehlancovou otáčivou střechou. U země má stavba průměr 9 metrů a její výška činí přibližně 12,5 metru. Střecha s břidlicovou krytinou je doplněná zkrácenou a pevnou replikou někdejšího větrného kola se čtyřmi lopatkami.
U mlýna si prý odjakživa hrávaly děti. V současné době tam mohou turisté spočinout na lavičkách a odpočinout si po malém výletu do Staré Vody.
