Vše co sníme, ovlivňuje v závislosti na hodnotě glykemického indexu potraviny naši hodnotu glukozy – krevního cukru. Někteří lidé, například diabetici, však mohou mít se zpracováváním glukozy problémy. Pro identifikaci problému a jeho léčbu je třeba absolvovat testy, zda je organismus schopen po zátěži glukózou udržet její hladinu v krvi v normálním rozmezí. To je zjišťováno pomocí zátěžového testu a vyhodnocení glykemické křivky.
Glykemický index (GI)
Glykemický index je hodnota, která udává rychlost, s jakou tělo využije glukózu přijatou z potraviny. Je ovlivňován řadou faktorů, jako je obsah vlákniny v potravině, způsob její přípravy, délka vaření atd. Vychází se z toho, že čistá glukóza má glykemický index roven 100 a od toho se odvíjí hodnoty všech dalších potravin. Čím nižší je hodnota GI, tím déle tělu trvá, než potravinu stráví a o to lépe dokáže přijatou glukózu využít. Využití hodnoty GI v praxi nalezneme zejména při redukčních dietách, kdy je vhodné konzumovat převážně potraviny s nízkým GI. Někdy je také používán jako orientační hodnota pro uvolňování inzulínu do krve, avšak pro tento účel je vhodnější brát v potaz přesnější inzulínový index.
Diabetes (cukrovka)
Pro diabetiky jsou obecně lepší potraviny s nízkým GI, protože méně ovlivňují glykemickou křivku a nezpůsobují velké výkyvy glykemie – krevního cukru. Velmi nevhodné jsou potraviny s vysokým GI jako jsou sladkosti, džusy, bílé pečivo a obecně věci skládající se pouze z mouky, cukru a tuku, protože ty se tráví velmi rychle a způsobují velké výkyvy.
Glykemie
Glykemie nebo také krevní cukr je označení pro vyjádření koncentrace glukózy v krvi. U člověk na lačno se hodnoty pohybují mezi 3,9-5,5 mmol/l v žilní krvi, 4,4-6,1 mmol/l v kapilární krvi a 4,2-6,4 mmol/l v krevní plazmě. Pokud je hodnota krevního cukru pod hranicí normy (< 3,3 mmol/l), hovoříme o hypoglykémii. V opačném případě, kdy se hladina pohybuje nad normálem, mluvíme o hyperglykemii. U diabetiků by krevní cukr neměl přesáhnout hodnotu 6,0 mmol/l na lačno a 7,5 mmol/l po jídle.
Mezi 30. a 60. minutou po jídle dochází u zdravého člověka k tzv. postprandiální hyperglykemii , což je chvíle , kdy je v krvi maximální hladina glukosy. V průběhu druhé až třetí hodiny se pak vrací k původním hodnotám. Konkrétní průběh (tvar glykemické křivky) určuje rychlost vstřebávání glukosy ze střeva (což záleží na množství přijaté potravy a jejím GI) a schopnost těla vyloučit glukozu z krve do buně, což se děje za pomocí vyloučeného inzulínu. Průběh glykemie lze zmapovat pomocí orálního glukosového testu a vyhodnocení glykemické křivky. Typickou poruchou glykemie je diabetes mellitus, neboli cukrovka.
Orální glukózový zátěžový test (oGTT)
Za pomocí podání určitého množství glukozy fyziologickou cestou (ústy) je vyhodnocováno, zdali je organismus schopen normálně zpracovat krevní cukr a udržet jeho hladinu v normálních mezích. Kromě toho poskytuje informace o účincích hormonů, které glykemii ovlivňují, o rychlosti vyprazdňování žaludku a střev a o funkci jater.
Tento test se používá zejména pro včasnou diagnózu diabetu a jsou mu běžně podrobovány všechny těhotné ženy na přelomu druhého a třetího trimestru. U ostatních osob se tento test používá jako doplňková zkouška pro diagnostikudiabetes mellitus, nelze-li to s jistotou rozhodnout podle hodnot glykemie nalačno (typicky při naměřených hodnotách mezi 5,6–6,9 mmol/l). Pokud jsou však hodnoty glykemie dostatečně průkazné, je tento test vynecháván, neboť představuje další zbytečnou zátěž pro pacientův organismu. Dále se test neprovádí u akutních a imobilizovaných pacientů a také u lidí na redukční dietě.
Pacienti, kteří tento test absolvují a jimž bude měřena glykemická křivka musejí po tři dny před vyšetřením přijímat svou normální stravu, aby nedošlo ke zkreslení výsledků. Tzn, jsou-li třeba na dietě, je třeba se vrátit k běžné stravě.
