Jaro do Česka pomalu přichází, stejně tak se snad brzo začnou uvolňovat vládní restrikce a my, lezci, už se snad konečně dočkáme – po několika krušných zimních měsících budeme moci vyrazit na skály. Zimní uzávěra všech lezeckých hal přípravě moc nepomohla, cvičit jsme mohli tak maximálně na domácí hrazdě, to ale natěšení jenom zvyšuje.
Pro mnoho lidí bude ale venkovní lezení možná další lockdownovou aktivitou, kterou nikdy předtím nezkoušeli. Právě pro ty je určen tento článek – co udělat, na co si dát pozor, kam jít?
Nepodceňte domácí přípravu
Váš výlet začíná už dávno před samotným odjezdem. Prvně se musíte rozhodnout, kam pojedete. Můžete vyrazit do některé z českých top lokalit (třeba Hruboskalsko, Českosaské Švýcarsko, Adršpach a další, zejména pískovcové, lokality), lepší ale možná bude zůstat u velkých měst, v jejichž okolí je dostatečný počet lehkých cest. Jednotlivé lokality si snadno vygooglíte, doporučuju si i dopředu zjistit, kde zaparkovat.
Když už máte lokalitu, je ještě důležitou sehnat její podrobnou mapu, tzv. topo. Tak se říká průvodci, ve kterém jsou na obrysu skály zakresleny všechny cesty, včetně jejich obtížnosti a délky. Někde je topo volně dostupná, u většiny oblastí si ji ale musíte koupit (není nijak drahá). Bez průvodce do oblasti nikdy nevyrážejte – jednak byste měli velký problém cesty vůbec najít, zejména byste ale mohli nalézt do cesty, která není uzpůsobená vaším možnostem.
Materiál
Je další věc, na kterou musíte myslet už před odjezdem. Co budete určitě potřebovat? Stoprocentně lano – ideální je 60metrové, může být ale i delší nebo kratší v závislosti na tom, jak dlouhé cesty chcete lézt. K lanu budete potřebovat taky jištění – pro začátečníky je ideální jednoduchá karabina s kyblíkem. Je stoprocentně důležité vědět, jak kyblík použít, ale to byste už měli znát z lezecké stěny. Nezbytností je samozřejmě i sedák a lezečky.
Dalším „must-have“ jsou expresní karabiny, tzv. „presky“ nebo „expresky“. Slouží jako postupné jištění pro prvolezce. Ten je cvaká do skob („háků“, „nýtů“, atp.), které už jsou zavrtané ve skále. Je opět velmi důležité, abyste už dopředu věděli, jak se to dělá. Každá preska má totiž dvě karabiny, z nichž jedna je určena na cvakání do skály a ta druhá do lana. Lano se taky karabinou provléká tak, aby k vám vedlo „od skály“. Opět je určitě lepší tohle všechno vyzkoušet za pomoci videí nebo někoho zkušenějšího ještě na zemi.
Zejména pro prvolezce je dobré mít s sebou i „odsedku“ – kus lana s karabinou, kde si můžete u libovolné skoby „sednout“ do sedáku a tím si odpočinout. Samozřejmě se hodí i pro druholezce, ten si může ale libovolně „sednout“ přímo do lana. Dost užitečná je i helma – nehrozí sice, že na vás spadne lezec, ale kámen se může uvolnit vždycky. Hodí se taky sáček s magnesiem („mágem“).
Co přímo pod skalou?
Slušností je určitě pozdravit se s ostatními lezci, pokud na lokaci už nějací jsou. S parťákem si vyberte cestu, kterou byste měli určitě vylézt (stoprocentně je lepší se pro začátek podhodnotit), a dohodněte si, kdo z vás poleze „na prvního“. Pak už je všechno jak na stěně – prvolezec se naváže osmou na lano a vezme si dostatečný počet presek! Situace, že vám dva kroky pod koncem cesty dojde, že už nemáte žádné presky, je minimálně nezáviděníhodná.
Po výlezu nahoru lano procvakne karabinou (pokud to je možné), provlékne smycí (pokud tam je) nebo jinak vymyslí finální jištění a parťák ho pak pomalu pošle dolů. Podle domluvy bude odcvakávat presky, pokud chce parťák lézt jako druholezec z top-rope, nebo je tam nechá, pokud se i chce druhý člověk z dvojice vyzkoušet cestu „vytahat“. Proč by to dělal? Obyčejně se to totiž v lezeckém světě hodnotí o dost více než cestu vylézt právě na „top-rope“.
Lezte a padejte
Pokud jste první cestu zvládli úspěšně, nezbývá než pokračovat. Vyberte si další cesty, klidně těžší a delší než ty předchozí. Můžete se učit padat, a to jak z druholezce, tak hlavně z prvolezce – začnete na úrovni presky a postupně zkuste padat z čím dál vyšší výšky. Na začátku se budete bát, ale později zjistíte, že ani 5metrový volný pád pro vás není žádný problém.
Pokud nemůžete přijít na to, jak udělat jeden konkrétní krok, nebojte se zeptat okolních lezců – určitě vám rádi poradí. Klidně si můžete vyzkoušet i třeba slaňovaní, časem totiž pravděpodobně narazíte na cesty, kde se vám to bude pořádně hodit.
Nezapomeňte po sobě uklidit
Po prvním lezení budete unaveni klidně po prvních pár cestách – není to nic nového, mají to tak všichni. Ideální je proto nenechávat si ty nejtěžší cesty nakonec, ačkoliv je mi jasné, že to tak stejně vždycky dopadne. Ještě než odjedete, ukliďte si po sobě vše, co jste přinesli. O odpadcích, zbytkách jídla atp. se doufám nemusím zmiňovat, ale stejně tak to platí i pro všechen lezecký materiál, který po vás zbyl ve skále.
