Příprava na horské akce probíhá vždy ještě před cestou a pojištění je bez diskuze jedna z věcí, na kterou bychom nikdy neměli zapomenout. Jakkoliv se může zdát zbytečné, může vám zachránit život, případně aspoň hodně peněz. Sám jsem ho použil dvakrát a byl jsem neskutečně rád, že ho mám. Jak se ale do hor pojistit? A nemyslím teď na výlet lanovkou na Sněžku, ale na opravdové horské expedice. Začněme nicméně postupně.
Po Evropě
Ve všech zemích EU (i některých mimo) jsme ze základu pojištěni naši evropskou kartičkou pojištěnce (taková ta modrá věc, co vám vydává pojišťovna, jedno která). Na jejím základě vás kdekoliv ošetří, případně zachrání, provedou operaci. Bude to pro vás zadarmo, ale můžou po vás chtít určité nedoplatky za péči. Když jsem letos musel na operaci tříselné kýly ve Slovinsku, operace jako taková byla zadarmo, ale za další věci (primárně 2denní hospitalizaci) po mě chtěli 250 €.
K tomu se hodí mít zařízené připojištění od v podstatě jakéhokoliv komerčního subjektu – vaše zdravotní pojišťovna, kreditní karty, další subjekty. To vám potom pokryje nečekané výdaje, jako právě ambulantní péči, převoz sanitkou do České republiky, návštěvy doktora v zahraničí atp. Má to ale jeden velký háček. Jaký?
Jmenuje se „extrémní sporty“ a spadá pod to skoro všechno, co se na horách dá dělat. Většina klasických pojištění má totiž výjimku na v podstatě všechny aktivity, které se odehrávají mimo značené stezky a/nebo nad určitou výškovou hranici – nejčastěji 2000, 2500 nebo 3000 m n. m. Výjimkou jsou i ferraty nebo jakékoliv lezení. Kdyby se vám tak něco stalo třeba při nevinném výstupu na Grossglockner (výšková hranice) nebo Gerlach (neznačené stezka), už se nedoplatíte. Co s tím?
Horolezecké svazy
Ideální řešení k tomuto problému poskytují dva horské svazy – Český horolezecký svaz a Alpenverien, Alpský spolek (najdou se samozřejmě i další, ale v naší zeměpisné poloze dávají smysl v podstatě jen tyto dva). Oba dva mají smlouvy s komerčními pojišťovnami pro všechny své členy, kdy do pojištěných aktivit ale zahrnují takřka všechno – skyrunning, skialpy, lezení, ledolezení, paraglidy, horská kola, jedno zdali jste na značce nebo ne. Výjimek je jen pár.
Český horolezecký svaz
ČHS má smlouvu s pojišťovnou UNIQA. Záchranná akce je pojištěna do výše 900 000 Kč (tedy se tam bohatě vejdete s i transportem helikoptérou), celková výše léčebných výloh je 3 000 000 Kč. Vyloučeny jsou v podstatě jen lety a skoky na lyžích, basejumping, potápění s žraloky a pod ledem. Součástí je samozřejmě i asistenční služba.
Pojištění se dělí na dvě verze – EVROPA a SVĚT, kde je asi nasnadě, kde které verze platí. Dalším dělením je pak časová platnost, jak dlouho můžete v zahraničí nepřetržitě pobývat – od 30 dnů po celý rok. Ceny začínají už na necelých 800 korun pro nejkratší dobu trvání v Evropě (pojištění platí celý rok, jen se musíte každý měsíc vrátit do Česka) a končí pěti a půl tisících pro nepřetržitý pobyt ve světě.
Alpenverein
OeAV (Oesterreichischer Alpenverein) nebo DAV (Deutscher Alpenverein) je Rakouský, respektive Německý Alpský spolek. Všichni jeho členové jsou pojištěni u AWS (Alpenverein Weltweit Service), což je služba GENERALI pojišťovny. Cena za pojištění je 1750 Kč pro dospělého, ale existují i rodinné a studentské verze. Maximální doba pobytu v zahraničí je 8 týdnů.
Náklady na záchrannou akcí můžou dosahovat až 25 000 €, na nutné léčebné výlohy potom 10 000 €. Náklady na repatriaci jsou neomezené. Pojištění platí vždy celosvětově jen s několika málo výjimkami – vyjmuty jsou vzdušné a motoristické sporty, cesty do Arktidy a na Antarktidu, do Grónska a s plánovanými výstupy nad 6000 m n. m.
Který z nich?
Obě dvě možnosti mají kromě primární „pojišťovací“ funkce i další výhody. Asi největší z nich je sleva na ubytování na chatách. Kartička ČHS vám dává slevu všude po Česku a Slovensku, uznáváná je ale i v Alpách (víceméně). Alpenverein uplatníte na všech alpských chatách, na spoustě chat po světě a v omezené míře i na Slovensku nebo Česku. Další výhody jsou třeba slevy na půjčovném, vybavení, mapách atp.
Pojistné podmínky se samozřejmě trochu liší a čistě finančně z nich pravděpodobně vychází lépe ČHS. Alpenverein je ale v Alpách tak běžný, že vám v podstatě odpadá jakákoliv byrokracie. Všichni horští záchranáři vědí, co to je, a že se nemusí strachovat o peníze. Jakákoliv komunikace ze zahraničí nicméně probíhá u Alpenvereinu v angličtině nebo němčině, pokud tedy nejste jazykově zdatní, dává to plusové body spíše ČHS.
Ať už si vyberete kteroukoliv možnost, uděláte dobře. Není nic horšího, než třeba své kamarády se zlomenou nohou snášet na cestu, aby se „vešli“ do pojistných podmínek obyčejné pojišťovny (zažil jsem na Dachsteinu). V kontextu horských akcí (zejména v těch vzdálenějších zemích) je pojištění finančně zanedbatelná položka, která vám může v podstatě zachránit život. Pokud navíc často jezdíte na hroy, nejspíš se vám vrátí na slevách na ubytování.
