Spánek je nejhodnotnější odpočinek. Jeho význam spočívá v obnovování pracovních schopností a v jakési obrodě vyčerpaného organismu.
Spánek je nejhodnotnější odpočinek. Jeho význam spočívá v obnovování pracovních schopností a v jakési obrodě vyčerpaného organismu. Ve spánku dochází k odstranění únavy především v centrální nervové soustavě. Snižuje se srdeční frekvence, zpomaluje se dýchání, omezuje se činnost trávicího ústrojí, funkce ledvin apod.
Spánek je životní nutností. Má být pravidelný, hluboký s dostatečně dlouhý. Dospělému obvykle stačí spát 7-8 hodin, ve starším věku 6-7 hodin. Děti musí spát déle, v době dospívání 10-12 hodin, v předškolním věku 12-14 hodin.
Trvalý nedostatek spánku vede ke zhoršení všech funkcí organismu. Dostavují se i psychické změny-nejistá paměť, neschopnost soustředit se, halucinace. Mnoho lidí si stěžuje na poruchy spánku, těžké sny apod. Tyto potíže se většinou odstraňují požíváním léků. A přitom mnohem účinnější způsob je úprava životosprávy a zlepšení podmínek pro kvalitní spánek. Nespavost je vždy provázena pocitem napětí. Po probdělé noci pociťujeme ráno v jednotlivých svalových skupinách zvýšené napětí, protože svaly se nemohly ve spánku uvolnit. Nespavosti je proto možné čelit tím, že vědomě uvolníme části těla zasažené zvýšenou koncentrací.
Nejspolehlivější, ale zároveň nejobtížnější způsob je osvojení úplné relaxace. Zbavíte-li svaly na celém těle zbytečného napětí, vzápětí se většinou dostaví spánek. Těm, kteří trpí nespavostí, bych chtěla dát pár rad, jak snáze usínat a hluboce a klidně spát. První zásadou je věnovat určitou dobu před ulehnutím – alespoň půl hodiny – celkovému uklidnění.
Dokončete beze spěchu svou práci, poseďte chvíli, porozprávějte si nebo si zahrajte nějakou hru a po večerní hygieně se odeberte v klidu na lůžko. Kdo rád čte v posteli, neměl by volit napínavou četbu plnou vzrušení, ke zvýšení ospalosti se hodí spíše četba nezáživný nebo studijní materiály. Kdo se dovede soustředit, dovede zpravidla i usnout. Nesmíte ovšem před spaním řešit složité problémy, které by byly příčinou nového rozrušení mysli. Přimějte se myslet na nějakou jednoduchou, bezvýznamnou věc. Upadáte-li do spánku, jsou myšlenky nesoustředěné a rozhárané. Snažte se proto tento stav navodit tím, že budete přeskakovat z jedné myšlenky na druhou.
Vybavte si například nějakou hezkou vzpomínku z dětství, vzpomeňte si, jak to tehdy bylo, co asi dělá váš bývalý spolužák apod. Usínání napomáhá i prostředí a pravidelnost. V místnosti má být tma nebo přítmí, ne příliš velká teplota, ale dostatečná vlhkost. Budete-li chodit spát v určitou hodinu, postupně si zvyknete v tuto dobu usínat. Totéž platí o probuzení. Budete-li vstávat ve stejnou dobu, začnete se začas probouzet i bez budíku. Právě tak jako je třeba před usínáním celé tělo uvolněné, je nutné celý organismus připravit po probuzení k činnosti.
Vezměte si příklad z pohybu zvířat. Jistě jste si všimli, jak se probouzí pes nebo kočka – nejprve se dvakrát nebo třikrát protáhnou. Mnozí z vás to instinktivně také dělají, ale mnohdy se místo žádoucího účinku dostaví křeč, zpravidla v lýtku. Je to způsobeno tím, že střed úsilí se dostal do této místní oblasti, což u zvířat nepřichází v úvahu. Po celkovém protažení můžete provést v lehu na lůžku několik cviků pohyblivosti a síly, zejména nenásleduje-li ranní gymnastika.
