Zpracovali jste sezónní potraviny, ale i přes veškerou pečlivost se vám třeba do kompotu dala plíseň? A co takhle plíseň na marmeládě? Je bezpečné ji sníst? Pojďme si ukázat všechna pro a proti.
To, co vidíme, je jen špička ledovce
Vypadá to snadně. Ložisko plísně jednoduše seškrábneme, a protože zbytek marmelády vypadá i chutná perfektně, jednoduše ji použijeme. Ovšem děláme chybu – a to velkou. To, co jsme seškrábli, jsou totiž jen plodnice houby (protože ničím jiným plíseň opravdu není). Ovšem ve chvíli, kdy je schopná plodnice vyprodukovat, je její podhoubí už rozlezlé ve zbytku výrobku.
Nejnebezpečnější je plíseň, kterou nevidíme
Plíseň v sobě totiž obsahuje aflatoxiny a další látky, které našemu organismu právě neprospívají. A ty se nacházejí nejenom v plodnicích, ale také v „podzemní“ části plísně. Jsou potenciálně rakovinotvorné. Po konzumaci marmelády vám tedy nejspíš nic nebude (pokud tedy nechutná nakysle nebo nemá jinou nepříjemnou pachuť), ale dlouhodobě si v sobě ukládáte škodlivě působící toxiny, a ty vám to poté jednoho dne mohou „spočítat.“
Jak je to s plísní na víčku od marmelády
Z tohoto důvodu by někteří nedali do úst ani za nic kousek potraviny, který se byť jen vyskytl v blízkosti písně. Pokud ji však najdeme na víčku, může to znamenat, že se jen živí na něčem, co se do marmelády dostalo zvenčí. Může, ale nemusí – to je dobré si uvědomit. Takže i když plíseň na víčku vypadá jako izolované ložisko, konzumace marmelády je jen na vlastní nebezpečí. Každopádně doporučujeme víčko dobře omýt a ošetřit trochou alkoholu (rum, vodka apod.). To by mělo veškeré další potenciální zárodky okamžitě zlikvidovat.
Co vám hrozí, pokud zkonzumujete plesnivou potravinu
Jde-li o jednorázovou zkušenost (například si několikrát kousnete do chleba, u něhož až později zjistíte, že se např. na patce vyskytla plíseň), nestane se vám pravděpodobně nic. U citlivější jedinců může kontakt s aflatoxiny vyvolat trávicí obtíže, ale tím to také končí. Jako prevenci můžete použít velkou dávku živočišného uhlí – to pomůže dostat většinu škodlivých látek ven z těla. Při dlouhodobější konzumaci může dojít ke vzniku nebezpečného rakovinotvorného bujení nebo dalších obtíží.
Doba trvanlivost vs. doba použitelnosti
Ne vždy však musí být plíseň okamžitě vidět. Podle čeho se tedy orientovat, pokud doma najdeme prošlé potraviny, ale vizuálně ještě vypadají dobře? Pokud se setkáte s dobou použitelnosti nebo také dobou spotřeby, neměli byste ji překračovat. Po té době už totiž výrobce negarantuje nezávadnost látky. A minimální trvanlivost? Tu najdeme třeba na těstovinách, rýži apod. U nich platí, že se v nich choroboplodné zárodky jen tak nerozvinou. Takže pokud vypadají dobře, klidně je zkonzumujte.
