Nejenom ve výroční dny, které se vážou k datu 24. 6. 1942, navštěvují pamětníci, rodáci a jejich příbuzní, znalci historie druhé světové války, protifašističtí bojovníci i obecná veřejnost obec Ležáky, respektive území, na kterém obec Ležáky stála do svého vyhlazení v červnu 1942. Návštěvu Ležáků lze spojit s menším turistickým výletem.
Za poznáním do obce Ležáků
„Bývalá kamenická osada Ležáky sloužila za druhé světové války jako úkryt parašutistů skupiny SILVER A s radiostanicí Libuše vyslané z Londýna. Osud osady se naplnil 24. června 1942, kdy do Ležáků vtrhli němečtí nacisté. Všichni obyvatelé kromě dvou dětí byli zavražděni, osada vypálena a srovnána se zemí,“ uvádí v úvodu památník Ležáky.
Tři věty, které vystihnou o obci Ležáky vše podstatné:
- okolnosti,
- příčinu
- a její následky.
Návštěvníci přicházejí do Ležáků, aby se dozvěděli víc. Přicházejí často pěšky, aby vyjádřili úctu ležáckým obětem.
Od vlaku z Vrbatova Kostelce
Jedna z cest, po které se do Ležáků vydávají turisté a Pardubicka, Chrudimska a Havlíčkobrodska, vede z Vrbatova Kostelce, která leží na trati Pardubice – Havlíčkův Brod. O Pardubicích bude v souvislosti s ležáckou tragédií ještě řeč. Ve Vrbatově Kostelci turisté vystoupí z vlaku (zastávka na znamení), přejdou koleje a hned za nimi se napojí na zelenou naučnou stezku „Po stopách ležácké tragédie.“
Není možno zabloudit
Naučná stezka, která vede souběžně se zelenou turistickou značkou, zavede do obce Louka. Tam se cesta stáčí na Habroveč. Cestou se míjí pomníček Karla Kněze.
„Velitel četnické stanice Karel Kněz byl spoluzakladatelem odbojové skupiny Čenda, a na jaře 1942 pomáhal udržovat v provozu vysílačku Libuše. Pomník označuje místo kde 22. června 1942 raději spáchal sebevraždu, než aby byl dopaden a vyslýchán gestapem. Svým zoufalým činem ale zachránil svou rodinu i ostatní odbojáře,“ připomíná portál mapy.cz.
Z Habrovče se už dochází přímo na území někdejší obce Ležáků.
Čtyřiapadesát obyvatel v devíti staveních
„Název Ležák patřil mlýnu, rovněž tamějšímu potoku, posléze i rybníku nad mlýnem. Ještě později se Ležáky staly názvem osady. Nejstarším objektem, samotou v ležáckém údolí, byl mlýn s pilou, poprvé zmíněný k roku 1714. První dva domky, Jiřího Boháče číslo 12 s polem a loukou a France Hraba číslo 11 s loučkou a polem, byly postavené ve stráni nad potokem v roce 1784,“ uvádí ležácký památník.
„Postupem času, zejména v devatenáctém století, přibývaly další domky, dřevěné i zděné, například čísla 23, 26, 27, 28 a 29. Počet tamějších stavení nikdy nepřesáhl osm, devátým byl mlýn číslo 26.“ Do tragédie tvořilo Ležáky devět budov, v nichž žilo 54 obyvatel.
- Život obyvatel vždy závisel na spolupráci s okolními obcemi, například se Včelákovem či Miřeticemi, které s historií Ležáků bezprostředně souvisejí.
Z historie obce Ležáků
Britský letoun dopravil v noci na 29. prosince 1941 do protektorátu příslušníky československé armády ve Velké Británii. Skupina Anthropoid měla uskutečnit atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, úkolem skupiny Silver A bylo navázat a udržovat spojení s Londýnem a pomáhat domácímu odboji. Velitel Silver A vytvořil proti pravidlům konspirace hlavní stan v Pardubicích, kde žil několik let se svou matkou.
Utajená vysílačka Libuše
Vysílačka Libuše vysílá v lednu roku 1942 z v těsného sousedství Ležáků, a to s pomocí správce lomu. Libuše pak putovala na jiná místa, posléze se vrátila do lomu Hluboká, ale v dubnu se už nachází v ležáckém mlýně. Telegrafista se nastěhoval do prvního patra, do bytu mlynářova švagra. S telegrafisty spolupracuje spolu se svými podřízenými vrchní strážmistr četnické stanice ve Vrbatově Kostelci Karel Kněz.
Parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš podnikají pravděpodobně ve spolupráci s Josefem Valčíkem 27. května 1942 atentát na R. Heydricha. Státní ministr K. H. Frank – nyní Hitlerem pověřený vedením protektorátu – vyhlásil výjimečný stav: nastává takzvaná druhá heydrichiáda, období nelítostného teroru.
(Text lezaky-memorial)
Domy hořely když obyvatelé postříleli
Osudový den padl na středu 24. června 1942.
- Ráno vyjela od pardubické služebny gestapa ozbrojená kolona aut.
- Starostové Louky a Miřetic museli vydat gestapu policejní přihlášky obyvatel Ležáků, soupisy dobytka, parcelní protokoly.
- Kolem půl jedné byly Ležáky neprodyšně uzavřeny jednotkami SS (asi 500 mužů) a českým protektorátním četnictvem.
- Proběhla kontrola policejních přihlášek.
- Nacisté soustředili obyvatele, většinou dělníky z lomů, u silnice probíhající osadou.
- Chybějící děti přivezla ze školy, případně od příbuzných eskorta.
- Před pátou hodinou odpolední Němci odvezli do pardubického Zámečku 47 starců, mužů, žen a dětí. Načež v osadě rabovali.
- Poté jednotlivá stavení zapalovali.
- Domy hořely celou noc.
- Následující úpravy terénu zajišťovala jičínská stavební firma.
V roce 2020 pieta bez účasti veřejnosti
Pietní akt k 78. výročí vyhlazení osady Ležáky: „S lítostí vám oznamujeme, že pietní akt k osmasedmdesátému výročí vyhlazení osady Ležáky se letos poprvé od roku 1945 bude konat bez přítomnosti veřejnosti, a to ve středu 24. června 2020. Ke Knize obětí budou v dopoledních hodinách za zpřísněných bezpečnostních opatření oficiálně položeny pouze věnce přeživších a nejvyšších státních představitelů,“ oznámili organizátoři pietního aktu.
Cesta zpět
Nazpět se turisté mohou vydat buď zase do Varbatova Kostelce, anebo do Miřetic a odtud autobusem do požadovaného směru. Případně pěšky podle vlastní volby a sil: do Skutče, do Chrudimi.
