Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea L.) je stálezelený keř z čeledi vřesovcovitých, který máme v oblibě zejména pro jeho dekorativní a jedlé ovoce. Původně roste převážně na vřesovištích, ale pěstování brusinek v zahradě není nijak těžké. Stačí se držet několika základních pravidel.
Předem však musíme říct, že nejde o keř vhodný pro začátečníky. Jsou-li jí však poskytnuty správné podmínky, oplatí nám naši péči hojnou sklizní. Brusinky se uplatní jako přírodní lék i prostředek k dochucení pokrmů.
Něco málo z historie brusinek
Domorodí Američané sbírali brusinky podle archeologických nálezů už v pravěku. Později je jejich léčitelé používali i jako obklady pro odstranění jedu z ran a brusinková šťáva tvořila neodmyslitelnou součást nejrůznějších rituálů (zejména jako barvivo). Šlo o neodmyslitelnou součást jejich každodenní stravy i života. Indiáni jedli brusinky čerstvé i tepelně upravené. Tvořili například součást pemmi – výživné směsi, kterou si s sebou lovci nosili na delší výpravy.
Je zdokumentováno, že již v roce 1683 se kolonisté naučili od indiánů vyrábět brusinkovou šťávu. Ale teprve v devatenáctém století dorazila tato rostlina až do Evropy a v Americe někdy v tomto období také začala umělá kultivace brusinek. V současné době se zde ročně sklidí až 277 000 tun těchto lahodných plodů!
Pěstování brusinek
Pro pěstování v zahradě se v zásadě nejlépe hodí dva druhy Vaccinium oxycoccus a Vaccinium macrocarpon. Zatímco první druh odolá i nepříznivým podmínkám, druhý obšťastní své pěstitele opravdu velkými a šťavnatými plody.
Brusinky se v přirozeném prostředí usídlily v bažinatých půdách a na rašeliništích. A podobné podmínky vyžadují i v lidské péči. Radost jim udělá zejména kyselý, propustný a stále vlhký substrát s optimálním pH okolo 3,0-4,0. Jako pěstební médium se obvykle používá rašelina promísená s pilinami a pískem. Jestliže je nutné substrát ještě okyselit, může být použit i zředěný síran draselný.
Brusinka nejlépe roste na slunných místech, kde se může pochlubit největší úrodou. Jejich nepřítelem je však mráz, obzvláště jsou-li pěstované na volném prostranství, v zimě tedy vyžadují ochranu.
Jak na správnou výsadbu
Brusinkové keře lze svěřit zemi na podzim nebo na jaře, nejlépe ve vzdálenosti 30-50 x 30-50 cm. V průběhu vegetačního období vyžadují pravidelnou závlahu, protože mají poměrně mělký a nepříliš rozsáhlý kořenový systém. Jde o adaptaci díky níž rostlina toleruje periodické záplavy v přírodě. Nejlepší pro zavlažování je dešťová voda. Jako ochrana před vysycháním substrátu a pronikáním plevele poslouží mulčovací vrstva. A po celou dobu vegetace je třeba brusinkám dopřávat speciální hnojiva pro acidofilní rostliny. Brusinka obvykle plodí od třetího roku pěstování.
