Kutná Hora patří do trojlístku nejnavštěvovanějších míst v České republice (spolu s Prahou a Českým Krumlovem). Proto je vhodné vydat se do Kutné Hory mimo hlavní turistickou sezonu. Kutná Hora je krásná po celý rok. Třeba doba, kdy je omezen příval zahraničních turistů, nastala pro české pěší turisty doba, kdy mohou „Hory Kutné“ v klidu navštívit.
Kutná Hora na seznamu UNESCO
Kutná Hora je okresní město ve Středočeském kraji. Má přibližně 21 tisíc stálých obyvatel. Jedná se o významnou městskou památkovou rezervaci. Kutná Hora je zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Díky těžbě stříbra šlo ve středověku o jedno z nejvýznamnějších českých královských měst. Stříbro se prý v okolí vyskytovalo patrně i na povrchu, a už v 10. století se na blízkém slavníkovském hradišti razily stříbrné denáry. S těžbou stříbra možná souviselo i založení cisterciáckého kláštera v sousedním Sedlci.
Doprava do Kutné Hory
Doprava do města je snadná všemi běžnými dopravními prostředky: autobusem, vozem a vlakem.
- Autem: Kutná Hora leží na státní silnici číslo dvě z Prahy do Pardubic, případně lze dojet po silnici číslo 38 od Nymburka nebo od Jihlavy nebo z jihu po silnici 126 od Zruče nad Sázavou.
Město protíná silnice I/2 v úseku Říčany – Kutná Hora – Přelouč, která se u Malína (na katastru Nových Dvorů) kříží se silnicí I/38 v úseku Kolín – Čáslav. Ve městě končí i silnice II/126 ve směru od Zbraslavic, která prochází částmi Perštejnec a Karlov. - Vlakem: Kutná Hora leží na železniční trati 230 Kolín – Kutná Hora – Havlíčkův Brod, z níž odbočuje železniční trať 235 Kutná Hora – Zruč nad Sázavou. Železniční trať 230 Kolín – Kutná Hora – Havlíčkův Brod je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, doprava byla zahájena roku 1869.
Železniční trať 235 Kutná Hora – Zruč nad Sázavou je jednokolejná regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1905. Na trati leží na území města kromě odbočné železniční stanice Kutná Hora hlavní nádraží i železniční zastávka Kutná Hora-Sedlec, železniční stanice Kutná Hora město, železniční zastávka Kutná Hora předměstí a železniční zastávka Poličany.
Ubytování v Kutné Hoře
Kutná Hora je zapsána na seznamu historického dědictví UNESCO, a je připravena na zvýšený zájem turistů. Není žádný problém sehnat ve městě nebo v jeho okrajových částech ubytování.
Ceny v turistické kategorii začínají přibližně na několika málo stovkách, ale většina penzionů, privátů a hotelů má ceny vyšší až výrazně vyšší. Kdo nechce zbytečně platit za přespání, obvykle volí levnější ubytování v okolí Kutné Hory. Další možností je nocování v kempech.
Kutnohorské památky
Před návštěvou Kutné Hory je možná vhodné vrátit se do školních let a oživit si trochu dějepis. V místě samém je taková koncentrace významných památek, že se historické souvislosti někdy ani nestihnou vynořit. Také je dobré vybavit se turistickými materiály, které poskytne zdejší informační centrum. V městském informačním centru je také možno získat:
popis poznávacích okruhů při prohlídce města,
- otevírací dobu jednotlivých památek,
- cenu vstupného
- a možnosti uplatnění slev na vstupném.
Prioritou při návštěvě Kutné Hory by nejspíš měly být:
- Chrám svaté Barbory (1385–1420; 1481–1499; 1512–1558; 1884–1893)
- Jezuitská kolej (1667–1700)
- Arciděkanství (1594–1599)
- Hrádek (1485–1505)
- České muzeum stříbra a středověký důl
- Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice (kolem 1415; 1488–1504)
- Kamenná kašna (1493–1495)
- Kamenný dům (1485–1495)
- Kaple Božího Těla (kolem 1400)
- Klášter řádu sv. Voršily (1733–1743)
- Kostel Matky Boží Na Náměti (1360–1470)
- Kostel svatého Jakuba Staršího (1330–1420)
- Kostel svatého Jana Nepomuckého (1734–1750)
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci, (1280–1320; 1702–1714)
- Hřbitovní kostel Všech Svatých v Sedlci (kolem 1400)
- Morový sloup (1713–1715)
- Ruthardka
- Sankturinovský dům
- Trejv
- Tylův dům
- Vlašský dvůr (kolem 1290; 1390–1400; 1496–1499; 1577–1579; 1893–1898)
- Na jižním okraji města se nachází pravěké hradiště Dänemark s nejstarší kamennou zdí doloženou na území Čech.
Vlašský dvůr a pražské groše
Nejvýznamnější místo středověké Kutné Hory a celého království: královský palác s mincovnou postavený ve 13. století. Zde se razily stříbrné české mince – pražské groše.
Objekt byl od počátku své existence chráněn před městem i nepřáteli vlastní hradbou. Vlašský dvůr patří k nejvýznamnějším kutnohorským památkám.
Chrám svaté Barbory
Popud k výstavbě monumentálního pětilodního chrámu dali zámožní kutnohorští měšťané, kteří tak chtěli demonstrovat své bohatství.
- Svatá Barbora (patronka horníků, jak jinak v Kutné Hoře), měla původně jen status kaple, a to přes svou výstavnost.
- Také v současné době má podle církevní hierarchie určení pouze jako filiální kostel (kostel, při němž není zřízena farnost, a který tak patří do správy faráře sídlícího jinde).
Přesto patří k nejkrásnějším památkám české gotiky. Projektantem a prvním stavitelem svaté Barbory byl Jan Parléř, syn stavitele Svatovítské katedrály Petra Parléře.
Muzeum stříbra s prohlídkou dolu
Prohlídka středověkého dolu je atraktivní:
- Návštěvníci dostanou na oblečení „perkytli“ – halenu, která byla součástí hornického oděvu a na hlavu přílbu se svítilnou.
- Sestoupí do hloubky asi 33 metrů
- a procházejí asi čtvrt kilometru dlouhou trasu v podzemí. Vytvoří si představu, jak byly středověké doly na stříbro budovány, organizovány a jak nesmírně obtížná byla práce tehdejších horníků.
Návštěva středověkého dolu je součástí prohlídky II. okruhu muzea na Hrádku.
Hřbitovní kaple s kostnicí
V Sedlci, což je dnes kutnohorská čtvrť, se nachází atraktivní a turisty vyhledávaná hřbitovní kaple s kostnicí. Originální výzdoba původně gotické kaple dodnes návštěvníkům nahání strach nebo alespoň šimrání v útrobách. Architekt Jan Blažej Santini–Aichl zvolil jako materiál k výzdobě kaple lidské kosti. Asi nejznámějším sloganem této kaple je upomínka: „Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy.“
