Do Pardubic je možno vypravit se v každou roční dobu: Návštěvníky do Pardubic přivádí zájem o kulturu, sport, vědu a techniku. Pardubice jsou živým městem, které celoročně nabízí svým obyvatelům a příchozím zábavu i poznání. Třebaže Pardubice nejsou městem primárně vyhledávaným pro množství historických památek, k vidění jsou mnohé pozoruhodnosti staršího i přímo historického data. Pardubice jsou dobrým tipem na příjemně strávený den plný pohybu, anebo na aktivní městskou dovolenou.
Pardubice nejsou jen „městem sportu“
Svého času (a není to tak dávno) se Pardubice honosily přívlastkem „město sportu“. Slogan se sice už nepoužívá, ale sportovní duch Pardubicím zůstal. Sídlí zde vynikající sportovní kluby, město je dějištěm jedinečných sportovních událostí mezinárodního významu. V současné době lze ale říct, že Pardubice jsou také městem kultury, vzdělání, průmyslu a dopravy.
Pardubice leží v turisticky trochu fádní Polabské nížině. Rozkládají se na Labi, které se zde stéká s Chrudimkou. Jejich nadmořská výška nepřesahuje v nejvyšším bodě města 240 m n. m. (215 až 237) a jediným do daleka viditelným kopcem v okolí je ten se zříceninou hradu Kunětická hora.
Pardubice (50°2′19″ s. š., 15°46′45″ v. d.) jsou statutárním městem s 90 688 obyvatel (údaj 2019). Podle současného správního uspořádání jsou metropolí Pardubického kraje.
Do Pardubic vlakem, i po jiných dobrých cestách
Do Pardubic je možno dopravit se vlakem, po silnici a letecky. Pardubice jsou významným železničním uzlem – vedou sem trati od Havlíčkova Brodu (a Chrudimi), Liberce (a Hradce Králové, kam v době špičky jezdí vlaky co půl hodinu). Pardubicemi ale především prochází hlavní trať („jednička“) a zastavují tam všechny mezinárodní vlaky projíždějící mezi Prahou a Českou Třebovou.
- Motoristé se do Pardubic snadno dostanou po „státovkách“ od Hradce Králové, od Chrudimi (u Opatovic nájezd na D11) nebo od Přelouče.
- Od 90. let 20. století funguje původně vojenské letiště zároveň jako civilní.
- Pro pohyb ve městě lze využívat městskou dopravu – trolejbusy a autobusy. Na atraktivní výlet je možno vyjet lodí po Labi.
Pardubicím dala slávu železnice
Pardubicím k dopravní slávě dopomohlo v první polovině 19. století váhání zastupitelů Chrudimě. Nepodpořili návrh, aby plánovaná Olomoucko-pražská dráha proťala jejich město. Trasa byla tedy posunuta nepatrně, necelých 20 kilometrů na sever – přes Pardubice.
- Stavba dráhy, vedená sedmadvacetiletým Janem Pernerem (7. září 1815 Bratčice – 10. září 1845 Pardubice), trvala tři roky. Od 1. září 1845 začal pravidelný provoz.
- Deset let poté se počala stavět Jiho-severoněmecké spojovací dráha Pardubice – Liberec. Provoz na ní byl zahájen v roce 1859.
- Za dalších deset přibyla trať z Německého (Havlíčkova) Brodu do Pardubic – zprovozněna v roce 1871.
Za pouhých šestadvacet let se z provinčního městečka stal mocný železniční uzel. Kde byla železnice, natož tak významná, tam se stahoval i průmysl. V současné době přes Pardubice jezdí vlaky všech v Česku operujících dopravců.
- Z Prahy cesta trvá méně než hodinu,
- z Ostravy jsou cestující v Pardubicích za dvě a půl hodiny,
- jen hodinu a 40 minut trvá průměrně jízda vlakem z Brna do Pardubic.
Pěší procházka Pardubicemi
Od nádraží se turisté vydají Palackého třídou směrem do středu města. Ono to vlastně ani nejde žádnou jinou cestou. Výhodou je, že nelze zabloudit. Vlevo stojí za povšimnutí trochu zastrčený areál pivovaru Pernštejn. Kdo se zajímá o regionální výrobu piva, může do návštěvnického centra na exkurzi. „Exkurze Vás postupně provede historií pivovarnictví od doby Viléma z Pernštejna až po současnost Pardubického pivovaru. V rámci dobových záběrů se váš pohled dostane do časů založení pardubického pivovaru v 70. letech 19. století. Postupně Vás provede vývojem pivovaru ve století 20. a vše dovrší současnost moderního pivovaru,“ píše se na stránkách pernstejn.cz, kde zájemci naleznou i všechny bližší informace.
- Při zpáteční cestě je možnost v pivovarské restauraci načerpat ztracené síly (místní pivo a dobrá kuchyně).
Palackého třída končí rušnou křižovatkou, které dominuje ne příliš vzhledná bílá budova banky postavená v „kovbojských“ počátcích devadesátých let. Světelná křižovatka převede v přímém směru na třídu Míru. Turisté se dostávají do klidnějšího světa.
Jan Kašpar, pardubický aviatik
Na třídě Míru možná zaujme plastika vlevo ve směru chůze k Zelené bráně. Po sedmadvacetiletém Janu Pernerovi další mladý muž toho samého věku proslavil Pardubice (i sám sebe) – inženýr Jan Kašpar (20. května 1883 Pardubice – 2. března 1927 Pardubice). Dne 16. dubna 1910 provedl s letounem Blériot první úspěšný český let v délce dvou kilometrů. Za rok poté, už s letadlem vlastní konstrukce, se mu „zadařil“ první český dálkový let – z Pardubic do Chrudimi a zpátky (za 24 minuty). Ovšem nejslavnější je Kašparův let z Pardubic do Velké Chuchle dne 13. května 1911. Letoun, s nímž cestu absolvoval, věnoval Kašpar Technickému muzeu Království českého.
Květen (někdy červen) se stal symbolickým časem, kdy se v Pardubicích konají Aviatické pouti. Program je každoročně tak nabitý, že je dobré vyčlenit si na pouť celý den. Od pardubického nádraží jezdí v ten den speciální autobusový spoj. Aviatická pouť má vlastní webové stránky aviatickapout.cz, na nichž lze najít další potřebné informace,
- Kdo platným osobním průkazem dokáže, je se jmenuje Kašpar/ová, má vstup na Aviatickou pouť zdarma.
Třída Míru končí „téčkem“:
- Před námi pardubická dominanta Zelená brána,
- vlevo pohled na zdejší hlavní kostel,
- vpravo budova Východočeského divadla.
Arciděkanský kostel sv. Bartoloměje dal postavit počátkem 16. století Vilém z Pernštejna. Novostavba pozdně gotického kostela měla sloužit jako chrám pro klášter řádu minoritů, který Vilém z Pernštejna před rokem 1514 v Pardubicích založil, a jako pohřebiště pro českou větev rodu pánů z Pernštejna. V roce 1532 převzal bartolomějský kostel definitivně roli hlavního farního kostela.
Do Pardubic za kulturou
Městské divadlo Pardubice je secesní divadlo, postavené v letech 1907–1909 v Pardubicích. Je největší divadelní scénou ve městě a zároveň domovskou scénou souboru Východočeského divadla Pardubice (VČD). Autorem projektu divadla je architekt Antonín Balšánek. Základní kámen byl položen 16. května 1907. V nedávné době byla celá budova nákladně rekonstruována.
Kromě vlastního repertoáru je VČD každoročním pořadatelem Festivalu smíchu (v únoru). Pardubice jsou městem s bohatým kulturním životem. Pravidelně se zde koná a lze navštívit:
- Pernštýnská noc – městské slavnosti (červen)
- Komorní filharmonie Pardubice a Barocco sempre giovane – abonentní cykly koncertů klasické hudby
- Mezinárodní hudební festival Le Quattro Stagioni
- Mezinárodního festival dětských a mládežnických pěveckých sborů
- Mezinárodní festival akademických sborů IFAS
- Mezinárodní folklorní festival Podzimní folklorní slavnosti (září)
Pernštýnské náměstí
„Projdete-li z Třídy Míru Zelenou bránou na Pernštýnské náměstí a do přilehlých uliček, ocitnete se v úplně jiném světě, kde se zastavil čas. Historická část Pardubic tvoří Městskou památkovou rezervaci,“ píše se na oficiálních stránkách pardubice.eu.
„Stavba nové radnice se uskutečnila v letech 1892 – 1894. Průčelí zdobí medailony, které zpodobňují české krále. Mezi okny 2. patra jsou fresky s alegoriemi ctností. Na zadním průčelí vynikají sgrafita podle návrhu Mikoláše Alše, představující tanec, recitaci, hudbu a kultus města Pardubic. Socha rytíře, která zdobí štít radnice, byla vytvořena podle postavy Vojtěcha z Pernštejna na náhrobku v kostele svatého Bartoloměje.“
Gočárovy Automatické mlýny
Křivolaké uličky vycházející vlevo z náměstí zavedou ke Chrudimce, na jejímž pravém břehu stojí unikátní stavba z 20. století architekta Josefa Gočára – Automatické mlýny. Mlýn je ukázkou uplatnění kvalitní moderní architektury u výrobního objektu.
Pardubický zámek je otevřen celoročně
Od mlýnů to už je na dohled k pardubickému zámku. „Pardubický zámek představuje v mnoha ohledech výjimečný památkový objekt. Najdete tu nejstarší akt v dějinách českého výtvarného umění Fortunu Volubilis – Štěstěnu vrtkavou, Rytířské sály s nejstaršími renesančními nástěnnými malbami v Čechách, veřejnosti dlouho uzavřenou kapli Tří králů nebo báchorkami opředený tajný kryt civilní obrany v severovýchodním rondelu zámeckých valů,“ dočítáme se na webu pardubice.eu.
Unikátní jsou také jeho dochované původní dispozice rovinného vodního hradu uzavřeného od okolního světa mohutnými zemními valy. Dnes je zámek sídlem Východočeského muzea a sídlem Východočeské galerie.
Východočeské muzeum v Pardubicích, stálé expozice:
- Historická expozice „Pardubice – příběh města“
- Archeologická expozice Proti proudu času – Pardubicko v pravěku a raném středověku
- Kryt civilní obrany
- Pernštejnská děla na valech
- Expozice české sklářské tvorby
Otevírací doba zámku:
celoročně Út – Ne 10.00 až 18.00 hodin
Otevírací doba muzea:
celoročně Út – Ne 11.00 až 18.00 hodin
Cesta pod zámkem vede upravenými Tyršovými sady. Zavede zpět k arciděkanskému kostelu. Závěr náměstí Republiky směrem k zámku tvoří bývalé průmyslové muzeum architekta Karla Řepy z roku 1931, dnes střední průmyslová škola potravinářská.
Zimní stadion, srdce Pardubic
Stezka podél Tyršových sadů dovede je stavbě, který není ani tak zajímaví architektonicky, jako společensky. Zimní stadion sice často střídá názvy, ale ale stále to domovská základna slavného pardubického hokejového týmu.
- První umělá ledová plocha byla v Pardubicích zprovozněna 20. prosince roku 1947,
- o třináct let později se dočkala zastřešení.
- V letech 1958–1960 byl vybudován krytý zimní stadion.
- Provoz modernizované arény byl zahájen v roce 2001.
Koná se zde velké množství sportovních, ale i společenských akcí. S kapacitou 10 088 diváků (míst k sezení a stání) se jedná o třetí největší hokejovou arénu v České republice.
Od zimního stadionu se turisté snadno (orientace pohledem) dostanou na křižovatku Palackého třídy a zpět k nádraží.
