Appku v mobilu máme všichni a zapnout GPS zvládne každý. Ne vždy je to ale dost, a samotnému se mi to mnohokrát stalo. Baterka totiž může dojít, mobil může zkratovat a v tom případě je esenciální mít záložní variantu.
Papírová mapa nade vše
Někteří si to možná ještě nepamatují, ale vraťme se zpět do dob, kdy jsme ještě nechodili s obličejem zabořeným do displeje, nýbrž do mapy. Papírové mapy s buzolou v ruce. Věc, kterou můžeme polít, utopit, urvat i jakkoliv jinak znečistit, a pořád nám dá informaci o tom, kde jsme a kudy pryč. Navíc se nedá vybít. A v nouzi se s ní dá navíc třeba zapálit oheň.
Klíčové je ale vědět, jak mapu použít. Důležité je především koupit si mapu správného zájmového území. Možná se smějete, a úplně vás chápu, ale když jsme před čtyřmi roky dojeli na Ukrajinu s mapou rumunských hor, bylo nám spíše do pláče. V ČR je orientace poměrně jednoduchá a zvládnete ji i bez buzoly. Stačí vám turistické značky a chaty. Na Slovensku to nebude jiné a v Alpách jakbysmet. Co která mapová značka znamená při nejhorším zjistíte v legendě. Kdekoliv jinde ale potřebujete rozumět dvěma věcem – buzole a vrstevnicím.
Vrstevnice aneb jak poznat, kdy z kopce a kdy na něj
Začněme vrstevnicemi – ty nám spojují místa, která mají stejnou nadmořskou výšku. Ekvidistance určuje výškový rozdíl mezi vrstevnicemi, nejčastěji bývá mezi 5 a 100 metry. Tedy v případě, že je ekvidistance rovna 50, znamená to, že mezi dvěma místy na sousedních vrstevnicích je 50 metrů, takže se pěkně zapotíte. Platí, že když jsou vrstevnice blízko u sebe, je svah prudký, a vice versa. Pokud byste bojovali s tím, že nevíte, kde je nahoře a kde dole, vězte, že nejlepším vodítkem je voda. Ta totiž teče vždycky dole.
Základ je sever
Umění použít buzolu (neboli kompas) je také velmi důležité. Bez ní totiž stěží trefíte… kamkoliv. Základem je otočit si mapu na sever, tj. to, co je před vámi v terénu, bude ve směru vašeho pohledu na mapě. K tomu vám pomůžou tzv. severníky, obvyklé modré nebo černé čáry na mapě, které vedou severojižním směrem. K nim přiložíte buzolu a srovnáte je tak, aby čára směřovala stejně jako šipka buzoly. S touto dovedností vyřešíte 95 % všech navigačních problémů. K těm zbývajícím pěti procentům potřebujete azimut. Jak na něj?
Mapu opět zorientujeme na sever, tentokrát ale necháme buzolu přiloženou na papíru. Z mapy odečteme nebo odhadneme požadovaný úhel (tj. azimut), kterým se nachází náš vytoužený objekt, a zapamatujeme si jej. Poté nám stačí pouze jít daným směrem a nezapomenout kontrolovat, že jdeme stále pod daným úhlem.
Moderní technika vše ulehčuje
Papírová mapa je super a neměla by nikdy chybět, nicméně její použití není vždy úplně komfortní. Můžeme si potom vybrat ze tří základních zařízení, která budeme používat – mobil, gps hodinky nebo jiné gps přístroje. Mobilem začneme, už jen proto, že nevyžaduje žádnou velkou investici. Oproti ostatním dvěma je ale náchylný na vodu i na pády, nedá se tedy využít všude.
V Česku a na Slovensku mají suverénně nejlepší mapové podklady mapy.cz. V Alpách soupeří třeba s Freytagem nebo Kompassem, nicméně jejich aplikace dle mého subjektivního názoru nejsou tak promakané. Kdekoliv jinde se používají data z OpenStreetMaps, liší se pouze jejich zobrazení – a dle mého jsou mapy.cz opět nejlepší. V postsovětských zemích lze využít i třeba aplikaci Free Soviet Military Maps. V aplikacích by poté neměly chybět třeba Záchranka, Survival Manual atd.
GPS– nouze i promakaná technika
V posledních pár letech se s GPS hodinkami roztrhl pytel. Zatímco GPS je zabudována i do Apple Watch, do hor bychom je úplně nedoporučili. K tomu budou sloužit spíše zavedené outdoorové značky jako Garmin nebo Suunto. Navigace na hodinkách už z principu nemůže být nijak dokonalá, má přece jen malý displej, na návrat na start nebo nalezení předem zadané ubytovny určitě stačí. Nahrání si důležitých bodů (pramen, chata, kemp, …) lze určitě doporučit do všech zařízení
Vrcholem navigace jsou potom samotné GPS přístroje. Do nich si můžete nahrát jak superpodrobné mapy, tak celé trasy, které potřebuje projít. Velkou výhodou je odporový displej, dá se tak používat i za deště nebo v prachu.
Ať už se rozhodnete pro kteroukoliv z variant, vždy je důležité nepodcenit domácí přípravu a pořádně si zjistit, odkud kam vlastně jdete. Bez toho totiž netrefíte ani na start.
PS: V celém textu je používaná zkratka GPS (global positioning system) pro GNSS (global navigation satellite system). Autor si rozdíl uvědomuje, ale bylo by nad rámec článku tento rozdíl vysvětlovat.
