Mimino v kočárku, batole v krosně, předškolák pod nohami. A přesto není třeba vzdát se výletů. Že z toho děti nebudou nic mít? Když nic jiného, prospěje jim změna vzduchu/prostředí a navyknou na aktivní životní styl rodičů. Není problém zajet někam autem. Stačí chvilka domácí přípravy nad mapou a můžeme se vydat i do míst, která známe z pěší turistiky. Třeba k řece Moravici, kterou jsme poznali jen s batohem na zádech.
Plán výletu
Na pěkný výlet s kočárkem se můžeme vydat zajímavostem kolem řeky Moravice, která historicky tvořila hranici mezi Moravou a Slezskem. Navštívíme Hradec nad Morací v pohádkovým zámkem, dřevěnou, ale novou rozhlednu, romantickou zříceninu hradu Vikštejna s upravenými cestami, oběd v městečku Vítkově, „strašidelný“ (avšak skutečný) bortící se areál bývalých lázní Jánské Koupele a korunu přehrady Kružberk (babičky zavzpomínají na televizní seriál Velké sedlo s hrázným Palizou).
Ke všem vytipovaným místům je povolen přijezd automobilům, ale všechna místa skýtají menší procházku po cestách dobře průjezdných s kočárkem, anebo na malém kole či odstrkovadle.
Hradec nad Moravicí – výlet začíná
Město Hradec nad Moravicí leží v okrese Opava. Ve vzdálenosti devět kilometrů severně leží statutární město Opava, 12 kilometrů jihozápadně město Vítkov a 14 km jihovýchodně město Bílovec. V současné době jsou řidiči vybaveni navigačními systémy, takže cestu do Hradce nad Moravicí bezpečně najde každý motorista.
Přímo před zámkem je k dispozici velké parkoviště (parkovací automat).
Zámek v Hradci nad Moravicí se bude líbit dětem. Upřímně: interiréry malé děti zajímat nebudou. Stavba má ale proporce, které dětem umožňují, aby stavbu viděly (z menší vzdálenost) se všemi věžičkami a jinými rchitektonickými prvky, které jej činí tak malebným, pohádkovým. Takové zámky děti znají z knižních ilustrací a kreslených filmů. Protentokrát bude asi stačit „vynechat“ prohlídku interiérů a spokojit se objevováním zámeckých venkovních prostorů.
Informaced pro vstup do zámeckého areálu
- Správa státního zámku Hradec nad Moravicí, Městečko čp.2, 747 41 Hradec nad Moravicí
- Tel.: +420 553 783 444; +420 553 783 915
- Email: hradec@npu.cz
- WWW:www.zamek-hradec.cz
- GPS:49,865268 17,874909
Otevírací doba
- Duben: pondělí – pátek zavřeno, sobota – neděle 10:00 – 16:00 hodin
- Květen – září: pondělí zavřeno, úterý – neděle 09:00 – 17:00 hodin
- Říjen: pondělí – pátek zavřeno, sobota – neděle 10:00 – 16:00 hodin
- Poznámka: O státním svátku otevřeno. V zimní sezóně otevřeno po předchozí objednávce. Polední pauza: od 12.00 do 12.30 hodin. Bezbariérový přístup v přízemí – od vesnického apartmá až po Hubertovu světnici.
Tradiční akce (pro dospělé)
- Na zámku v Hradci nad Moravicí se každoročně od roku 1960 koná festival vážné hudby Beethovenův Hradec.
- Každý rok začátkem dubna se zde koná tzv. „otevírání jara“, kdy zároveň začíná turistická sezóna pro zdejší zámek.
- V létě se v Pivovarské ulici provozuje letní kino Orion.
- Od roku 2014 se v zámeckém parku koná Hradecký slunovrat, ten se v posledních letech předhání v návštěvnosti s srpnovou místní lokalizací Hradů.cz.
Bezručova vyhlídka
„Dřevěná rozhledna na čtyřech kamenných pilotech stojí na místě, které bylo dříve nazýváno Výšina císaře Viléma. Pochází přibližně z konce 19. století. Z výšky čtyři metry můžete nekonečně dlouho hledět na město společně se zámkem„, dočteme se na portále mapy.cz.Z Hradce nad Moravicí se pojede směrem na obec Kajlovec, což jsou necelé dva kilometry.
GPS: 49.8560364N, 17.8680789E
Zřícenina hradu Vikštejna
Asi dvacet kilometrů jihozápadním směrem od rozhledny se nad obcí Podhradí nachází další cíl, a to rozsáhlá zřícenina hradu Vikštejna. Pár desítek metrů od odbočky ke zřícenině je slušné parkoviště (neplacené, nehlídané). Stačí přejít silnici a vydat se k ní. Lesní cesta je dobře upravena, kočárky bez potíží projedou. Ke zřícenině to je asi 500 metrů po modré značce, ale nelze sejít z vcesty a zabloudit.
Zřícenina překvapí svou rozsáhlostí. Z hradu Vikštejna nezbylo nic, než „rytířská“ historka, v které je zmíněna i zdejší „hradní paní“, která se tu někdy zjevuje. Historky jsou psané na informačních tabulích, takže je můžeme dětem číst, nebudou nudit. Cesty v areálu jsou zpevněné a v bezpečné vzdálenosti od zbytů zdivu.
V areálu je zřízeno „polní“ piknikové místo, kde je možno na ohni připravit improvizovaný rodinný oběd nebo malé občerstvení. V prostoru je dále zbudována stylová, ale bezpečná vyhlídková věž.
Vítkov, místo k občerstvení
Kdo by se chtěl najíst a napít „pořádně“ (ohřát jídlo pro batolata a podobně), může učinit zastávku v městečku Vítkově. Ve Vítkově je víc příležitosti (restaurace, pizzerie, pekárna, obchody k doplnění zásob pití…).
- Před nadcházející návštěvou je vhodné vybavit se ve Vítkově repelentem (kdo nemá vlastní).
Jánské Koupele: Strašidelné místo
Jen pár kilometrů od Vítkova sd nachází „kontroverzní“ místo Jánské koupele. Třebaže se o něm ve Wikipedii můžeme dočíst: „Jánské Koupele (německy Bad Johannisbrunn), dříve také Melčské lázně, jsou bývalé lázně ležící na území obce Staré Těchanovice severozápadně od Vítkova v okrese Opava v Moravskoslezském kraji, v rozsáhlých lesích při řece Moravici. Celý areál byl roku 2005 zapsán do seznamu kulturních památek České republiky,“ skutečnost je jiná. Kdysi půvabné lázně v celém svém rozsahu chátrají. A to tak, že se komplex stal doslova „hororovým“ místem, jak se říká „městem duchů“.
Sláva a zmar někdejších lázní
Od počátku 19. století se Jánské Koupele rozvíjely a vzkvétaly. Napomáhala k tomu jednak krása údolí řeky Moravice, jednak dobová móda lázeňství a jednak dostupnost lázní z tehdejšího zemského hlavního města – Opavy.
Do Jánských Koupelí se chodily zotavovat osoby s chorobami: srdce a oběhového ústrojí, křivicí, chronickými onemocněními kůže, dnou, otylostí, hemoroidy, revmatismem, závislostí na tabáku, morfinu a alkoholu, onemocněními nervové, zažívací, vylučovací či dýchací soustavy a míchy.
Po druhé světové válce byl majetek znárodněn. V Jánských Koupelích vznikla dětská ozdravovna a později jedno z největších středisek ROH v Československu.
- Po revoluci v roce 1989 byl majetek lázní převeden na společnost OREA a do roku 1993 využíván. Od roku 1994 jsou všechny budovy lázní opuštěné a neudržované.
- V současné době je místo navštěvováno jako „živoucí obraz“ zmaru a postupné zkázy vzniklé nezájmem.
- Místo hojně obývají komáři. Nezapomeňte na repelenty.
Kružberk alias televizní Velké sedlo
Posledním zážitkem si „spravíme“ náladu. Bude tá návštěna koruny hráze přehrady Kružberk. Stavba betonové hráze, umístěné do skalního podloží, byla započata v roce 1948 a ukončena roku 1955. Původním účelem bylo energetické využití, ale s ohledem na stále se zvyšující potřeby pitné vody v Ostravě a okolí bylo od původního záměru upuštěno, a bylo rozhodnuto, že bude sloužit jen jako zdroj pitné vody.
Přehrada Kružberk aktivně spolupracuje s nádrží Slezská Harta, se kterou je v kaskádě na řece Moravici. Dohromady tyto přehrady slouží i jako jeden z prvků protipovodňové ochrany.
Televizníá seriál Velké sedlo
Starší si asi vzpomenou na televizní seriál Velké sedlo. Tak tady bylo působiště „hrázného Palizy“. „Velké sedlo je devítidílný československý televizní seriál režiséra Františka Mudry podle scénáře Jaroslava Dietla. Hlavním hrdinou seriálu je Jan Palyza (herec Pavel Nový), hrázný na přehradě Velké sedlo. Seriálu dominují záběry přehradní nádrže, vodní plochy a okolních přírodních scenérií. Divácky atraktivní jsou zejména letecké filmové záběry, pořízené na Kružberské přehradě a v jejím okolí, kde byla většina seriálu natočena. V seriálu jsou také zaznamenány zatopené oblasti na nynějším dně vodní nádrže Slezská Harta a detailní záběry příprav pro její stavbu.“
- Seriál Velké sedlo je Českou televizí celkem často opakován.
