Dá-li se v současné době, klimaticky nepřející lyžování, nějaký region nazvat „rájem běžkařů“, tak je to Hrubý Jeseník. Jestliže v některé roky není nikde v republice dostatek sněhu, v Jeseníkách stopy bývají bílé. Na běžky jsou „krátká“ i vládní nařízení. Takže i v době, kdy nemohou jezdit vleky na sjezdovkách, stačí jen dobře namazat a vhodně se obléct. Některé velmi pěkné běžkařské túry lze absolvovat i při jednodenním zájezdu do Jeseníků.
Všechny cesty vedou do Jeseníků
Moravsko-slezský Hrubý Jeseník je dobře dopravně dostupný ze všech míst naší země. Jen některá z nich jsou víc vzdálena.Lyžovat do Jeseníků jezdí ponejvíc lidé z Brněnska, Olomoucka, z východních Čech, a samozřejmě z přilehlých lokalit.
- Z Prahy do Jeseníku jezdí přímé autobusové spoje, ale dobře se dá cestovat i vlakem (rychlíkem z Prahy do Zábřehu a odtud vlakem do Koutů).
- Právě tak jezdí přímé rychlíky („Bouzov“) z Brna do Jeseníku (ze Zábřehu je cesta stejná jako od Prahy, přes Šumperk).
- Kdo se vydá do Jeseníků po vlastní ose neměl by riskovat po nějakých „okreskách“. Zimní výbava zde je nejen povinností, ale také praktickou nutností.
Tipy na běžkařské výlety
Malá Morávka spolu s Karlovou Studánkou nabízí návštěvníkům široké spektrum vyžití při zimních sportech. Obě střediska jsou výchozími body pro nástup na hlavní hřebenovku Jeseníků – Jesenickou magistrálu. V okolí se dále nachází množství běžeckých tras a sjezdovek.
Malá Morávka – Malá Morávka (31,0 km)
Malá Morávka (660 m n. m.) -> 4,0 km Karlov (710 m n. m) -> 7,0 km U Mravencovky (899 m n. m.) -> 10,0 km Alfrédka (1080 m n. m.) -> 13,0 km Jelení studánka (1320 m n. m.) –> 19,5 km Barborka (1325 m n. m.) –> 24,0 km Karlova studánka (815 m n. m.) –> 25,0 km Hvězda (865 m n. m) -> 31,0 km Malá Morávka
(660 m n. m.)
Malá Morávka – Praděd (13 km)
- Převýšení: 900 m
Malá Morávka (660 m n. m.) -> 6,0 km Hvězda (865 m n. m.) -> 7,0 km Karlova studánka (815 m n. m.) -> 11,5 km Barborka (1325 m n. m.) -> 13,0 km Praděd
(1492 m n. m.). Nazpět možno autobusem od Ovčárny.
Z Červenohorského sedla na Ovčárnu a zpět (25 km)
Trasa z Červenohorského sedla na Ovčárnu a zpět měří asi 25 km. Přesto se pro ni někdy rád rozhodne i lyžař, který jinak preferuje o dost další výlety a nerad se vrací po stejné cestě zpět. V době, kdy v nižších polohách sníh chybí a ve středních lyžaři musí kličkovat mezi kameny a přenášet holá místa, bývá totiž tato trasa sněhovou jistotou. Navíc s šanci, že bude i upravena. K tomu za slunečného počasí nabízí i úžasné výhledy.
Z Červenohorského sedla na Švýcárnu a zpět
Běžkařská trasa z Červenohorského sedla na Švýcárnu je dlouhá něco málo přes osm kilometrů. Zpočátku vede po modré turistické značce a pozvolna stoupá do kopce po jižním úbočí Velkého Klínovce, na němž končí několik vleků a lanovka místního ski areálu. Na druhou stranu se za dobrého počasí otevírá krásný výhled přes údolí na vodní nádrž Dlouhé Stráně, která je vidět po většinu trasy. Následuje delší úsek po vrstevnici až do místa, kde modrá značka z odbočuje z lyžařské trasy do lesa a přichází první sjezd na rozcestí Petrovka. Zde je potřeba zahnout ostře doleva a začít stoupat po zelené turistické značce do dalšího kopce až na rozcestí Kamzík. Odtud se jede opět kousek po vrstevnici a pak následuje nejprudší stoupání (v opačném směru poměrně náročný sjezd), které končí pár stovek metrů před turistickou chatou Švýcárnou.
- Nejvýše položená upravovaná trasa v ČR se nachází pod Pradědem mezi Ovčárnou a Švýcárnou
Z Ramzovského na Červenohorské sedlo
Nejvhodnějším nástupním místem na západ je Ramzovské sedlo. Při výstupu na Šerák je sice nutno překonat výškový rozdíl téměř 600 m, cesta však není nikde strmá. Stoupá se lesy s dílčími výhledy. Na vrcholu Šeráku (1351 m.n.m.) jsou holé pláně i nízké smrčky. Přístup sem je možný rovněž lanovkou z Ramzové. Hřebenová trasa se stáčí k jihovýchodu a z nevýrazného sedla stoupá podél tyčí na holý vrchol Keprníku (1423 m.n.m.), odkud se otevírá za příznivého počasí jedinečný výhled na Jeseníky i horské hřebeny od Krkonoš až po Beskydy. Z holého temene vede sjezd po náročném, často namrzlém terénu do lesa, k rozcestí Trojmezí, výstup nás v závěru úseku přivede k Vřesové studánce pod vrcholem Černé hory (1333 m.n.m.) Lyžařskou „lahůdkou“ je za dobrého sněhu sjezd na Červenohorské sedlo. Střídají se rychlejší i pomalejší úseky.
Po hlavním hřebeni
Strmý výstup míří na Petrovy kameny (1446 mn.m.) a následuje nejexponovanější část hřebene po holých pláních. Cesta je označena tyčemi, především za mlhy je třeba zvýšit pozornost a neodbočovat, vlevo od cesty hrozí lavinové svahy v oblasti Velkého kotle.
Hřebenovka přes Vysokou holi (1464 m.n.m.), Kamzičník, Máj a Jelení hřbet patří k nejlepším výhledovým trasám na Moravě. Jsou na ní jen malé výškové rozdíly. Od Jelení studánky pokračuje dále tyčové značení a s ním zároveň zelená turistická značka přes Břidličnou horu na Pecný (1333 m.n.m.) a Pec.
Sjezd přes Ztracené skály ke Skřítku je místy dosti náročný a vede lesem.
U motorestu na Skřítku končí hřeben Hrubého Jeseníku. Jezdí tudy autobusové spoje z Rýmařova do Šumperka.
Po hřebeni Hraběšické hornatiny vede lesy zelená značka. Po úbočí Černých kamenů (952 m.n.m.) se spouští Malínským lesem k silnici a do Nového Malína, který leží 4 km na jihovýchod od Šumperka.
