Ač bychom si to všichni přáli, nemůžeme na hory úplně každý den. I o víkendech se dá ale zažít spousta horských dobrodružství! Přechody Jeseníků nebo Krkonoš počínaje po bleskurychlý výstup na Grossglockner konče. Někde uprostřed těchto akcí je pak přechod/přeběh Malé Fatry – malebného slovenského pohoří, které je tak trochu v ústraní Tater, svou krásou je ale možná i předčí. A hlavně – dá se krásně stihnout právě za víkend, včetně cesty z Česka.
Bezesporu největší výhodou Fatry je její dostupnost – z některých částí naší republiky to tam totiž netrvá ani hodinu autem. Je jen „co by kamenem dohodil“ od Žiliny, takže vskutku velmi blízko. Díky blízkosti tohoto slovenského města je i velmi dobře dostupná hromadnou dopravou. Autem můžete klidně brzo ráno v sobotu vyrazit z Brna a za tři hodiny už jste pod horami.
Na sever nebo na jih?
Vápencové pohoří je přirozeně rozděleno řekou Váh na dva podcelky – severní Krivánskou Malou Fatru a jižní Lúčanskou Malou Fatru. Dělí se v meandru řeky Váh, tam, kde tak často stojíte v kolonách cestou do Tater. Mnohem navštěvovanější je severní část, pokud máta ale více času, jižní část je svou odlehlostí také velmi atraktivní. Většina nejzajímavějších vrcholů však leží na severu, včetně Velkého Kriváně, Stohu nebo Velkého Rozsutce.
Výhodu pohoří je mj. jeho relativní nenáročnost pro skialpové túry, je tak ideální sem vyrazit, i pokud jste úplný začátečník. Možná se také ptáte, kde je ta „Velká“ Fatra, když tahle je „Malá“. O kousek více na jihovýchodě, mezi Malou Fatrou a Nízkými Tatrami. Paradoxně má ale Velká Fatra o více než 100 metrů nižší nejvyšší vrchol.
Začněte v Terchové
Ideálním místem pro začátek je vesnice Terchová přímo na úpatí na hor. Ideální je zastavit na autobusové zastávce Biely potok, budete pak totiž rovnou stoupat po modré značce do takzvaných Jánošíkových dier. Malebná soutěska, kde je kvůli průchodnosti dokonce jen jednosměrný provoz. Ideální je začít brzo ráno, kdy je na místě nejméně turistů.
Počítejte s množstvím lan, žebříků, kramlí a dalšího železa, rozhodně se sem tedy nevydávejte za mokra! Hrozí uklouznuutí. Nejdříve projdete tzv. Dolné diery do Podžiaru, kam se dá také dojít ze známé vesnice Štefanové – ušetříte si pár desítek minut, ale přijdete o jedno z nejzajímavějších míst. Následně se vydáte Horniemi dierami dál nahoru.
Vzhůru na Rozsutec
Po 5 km – ale krušných několika hodinách – od startu dojdete do sedla mezi Rozsutci. Můžete se vydat na sever směrem na Malý Rozsutec (1344 m n. m.), ten menší z nich, ale mnohem příhodnější je jít rovnou na Veľký Rozsutec. Relativně technická trasa vás vyvede až do 1610 m n. m. Připravte se na prudké stoupání a řetězy! Podobně prudkou a technickou trasou pak sestupte do sedla Medziholie. V případě sněhu, deště, bouřky nebo jiných nepříznivých okolností lze Rozsutec bez problémů obejít z východu po modré značce.
Přes hřeben na Chatu pod Chlebom
Hned ze sedla vás čeká stoupání na Stoh, odkud začne úplně jiná Fatra, než kterou jste dosud viděli. Místo prudkých vápencových skal vás čekají široké travnaté vrcholy. Když budete mít i jen trochu štěstí, naskytnou se vám nádherné výhledy na Velkou Fatru, Roháče a Nízké Tatry na východě a na Beskydy na západě. Až dorazíte na vrchol Chleb, mělo by být už poměrně pozdě, je tak ideální příležitost využít v podstatě jedinou chatu, která se na hřebeni nachází – Chata pod Chlebom. Stanování je tu nicméně široce tolerováno.
Ráno vyrazíte dlouhým stoupáním na Veľký Kriváň (1709 m n. m.), nejvyšší vrchol celého pohoří. Z něj vás potom čeká necelých 20 km hřebenového pochodu až do Strečna v údolí Váhu. Široké travnaté vrcholy se postupem času se snižující nadmořskou výškou zalesňují, až budete muset i dávat pozor na medvědy. Přejdete mj. Pekelník (1609 m n. m.), Malý Kriváň (1671 m n. m.) nebo Suchý (1468 m n. m.). Skoro v údolí se vyplatí nevynechat návštěvu Starého hradu.
Pokračování na jih
Pokud náhodou máte více než dva dny, nic vám nebrání přechod Malé Fatry dotáhnout do konce a zdolat i její jižní část. Ze Strečna budete jednoduše sledovat červenou značku, která by vás měla doprovodit až na Veľkú lúku (1476 m n. m.), jeden z mála nezalesněných vrcholů celé Lúčanské části Malé Fatry. Je to poměrně velký rozdíl právě vůči severní části – nečekejte ani vápencový Rozsutec, ani travnatý Stoh, spíše nekonečné lesy.
Na vrcholu se každopádně nachází i vysílač a restaurace, kde je možno se občerstvit. Červená značka vás pak přes mnoho vrcholů a sedel dovede až Kľak (1352 m n. .m), další a poslední vápencový vrchol. Možnosti ubytování jsou v této části pohoří dost omezené, a tak doporučujeme stan (případně se můžete podívat po volně přístupných bivacích). Z Kľaku bývá obyčejně nádherný výhled, zejména při západu nebo východu slunce.
Už nezbývá než sejít 500 výškových metrů do Fačkovského sedla. Odsud můžete rovnou vyrazit do Strážovských vrchů, ale to je už zase na jiné povídání.
