Majoránku považujeme za zcela běžné koření, které používáme v klasických českých receptech již celá staletí. Bez majoránky si leckdo z nás nemůže ani představit takové pokrmy, jako je bramboračka nebo třeba bramboráky. Používáme ji už zcela bez rozmyslu a zapomínáme, že je to bylinka s mnoha léčivými vlastnostmi. Používat bychom ji tedy neměli pouze sušenou, ale také čerstvou. Má protizánětlivé, analgetické, diastolické a diuretické vlastnosti.
Co je majoránka?
Majoránka (Origanum majorana) má svůj původ ve Středomoří. U nás ji přes léto pěstujeme v zahradě, oblíbená je ale také jako pokojová rostlina. Tento malý keřík tak máme kdykoli v případě potřeby po ruce. Slibuje podporu léčby nachlazení, onemocnění trávicího systému a podporuje také hubnutí. Typická je svými drobnými listy, které jsou malé, řapíkaté, lopatkovité. Jejich barva je zelená s mírným podtónem šedé.
Pozor na květ!
Pokud chcete sklízet majoránku co nejdéle, měli byste ji sklízet pravidelně a zaštipovat její konce, abyste se vyvarovali jejímu vykvetení. Pokud už se na rostlince objeví malé, bílé nebo červené květy, listy už ztrácí na své kvalitě – jak chuťově, tak také výživově. Proto už se ji v tomto stádiu nevyplácí sklízet. Majoránový olej se získává ze vzdušných částí kvetoucí majoránky.
Cenný obsah majoránky
Obzvláště cenné látky pro zdraví se nacházejí v listech i květech majoránky. Obsahuje hodně zinku, manganu, tříslovin a flavonoidů. Je bohatá na vitamíny A a C, minerální soli a fytoncidy. Mladé výhonky obsahují velké množství karotenu a rutinu. Mezi antioxidačními složkami majoránky najdeme: karvakrol, eugenol, fenol, kyselinu askorbovou, kyselinu ursolovou. Léčivé vlastnosti majoránky závisí na chemickém složení, zejména na obsahu těkavých olejů a době sklizně. Hlavní účinné látky jsou sabinen, linalool, terpineol a terpinen-4-ol.
Zdravotní účinky majoránky
Vzhledem ke svému složení dokáže majoránka nabídnout tyto zdravotní účinky: protizánětlivé, antibakteriální a antivirové, diuretické, diastolické, antioxidační. Dále pak dokáže působit proti bolesti. Patří mezi bylinky, které „rozehřívají“ organismus, důsledkem čehož dochází ke zrychlení metabolismu.
Majoránka vs. oregano
Tyto dvě bylinky jsou si velmi podobné, což je také důvod, proč si je mnozí lidé pletou. Není divu, pochází ze stejného druhu rostliny a obě jsou aromatické. Oregano obvykle roste v přírodě divoce, bez nutnosti pěstování. Liší se také obdobím květu a svými na pohled odlišnými květy.
Použití majoránky
Majoránka se používá při různých typech zažívacích poruch, působí jako diastolická, karminativní a protizánětlivá. Je zvláště užitečná pro lidi trpící refluxem a onemocněním jater. Stimuluje trávení, lze jej použít k léčbě žaludku, pomáhá při pálení žáhy a při nadýmání. Majoránka se používá zabalená v látkovém pytlíku. Po zahřátí působí vdechování vůně proti migréně, nebo u kojenců proti kolice. V kosmetice se používá zejména olej získaný z majoránky. Vyrábí se z něj krémy a masti či dokonce kapky. Účinný je proti akné, na špatně se hojící rány a vředy. Posiluje vlasové kořínky a používá se proto na podporu růstu vlasů.
Majoránkový čaj
Při nachlazení byste si rozhodně měli uvařit čaj z majoránky. Působí proti bolesti v krku a navíc pomáhá také při zánětu dutin. Zastavuje tekoucí rýmu. Z tohoto důvodu se z ní vyrábí také esenciální oleje, které dokážou při těchto obtížích pomoci, když je inhalujete (ať už prostřednictvím horké nebo studené inhalace). Účinná je také proti kašli – a to jak tomu suchému, tak taky proti vlhkému. Má totiž expektorační účinky, ředí hlen a poskytuje i antibakteriální vlastnosti.
Majoránka a hubnutí
Trend štíhlých těl pokračuje i v současné době, a tak není divu, že majoránka získala svůj význam i na poli hubnutí. Vzhledem k tomu, že urychluje metabolismus a odvádí přebytečnou vodu z těla, skutečně dokáže pomoci při hubnutí. Je ale nutné uvědomit si, že při úpravě jídelníčku a zařazení pohybu, hubnutí samo nepůjde.
Majoránka v kuchyni
Majoránku obvykle používáme mnohem častěji v sušené podobě, než čerstvé. Majoránku (sklizenou ještě před vykvetením) svážeme několik stonků k sobě a pověsíme vzhůru nohama. Za několik dnů na suchém a stinném místě máme hotovo. Skvěle se hodí k obtížně stravitelným pokrmům, jako jsou již zmiňované bramboráky, ale také fazolová, hrachová, jehněčí a vepřová jídla. Ať už ji používáte čerstvou nebo sušenou, vždy ji přidáváme až na konci vaření, kdy už pokrm odstavujeme z tepelného zdroje.
Bramboráky s ovesnými vločkami
Zkuste křupavé bramboráky tak, jak je ještě neznáte. Jejich výhodou je to, že mohou být bezlepkové (věnujte se ale nákupu ovesných vloček – ty jsou sice přirozeně bezlepkové, avšak velmi často mohou být kontaminovány lepkem). 8 brambor, 1 mrkev a 4 stroužky česneku oloupeme a nastrouháme. Strouhat můžete najemno nebo i nahrubo – podle toho, jakou strukturu v bramborácích máte nejraději. Promíchejte, přidejte 1 hrnek mletých ovesných vloček, sůl a pepř podle chuti a 1 lžíci majoránky. Pořádně promícháme a výsledné těsto smažíme z obou stran na oleji dozlatova.
Kdo by majoránku neměl užívat
Majoránka ve velmi vysokém množství může mít narkotické účinky (tlumí nervový systém). V omezeném množství by si ji měly dopřávat také těhotné a kojící ženy a děti do pěti let. Zcela vyhnout by se jí měli lidé alergičtí na majoránku. Lidé s nízkým krevním tlakem a/nebo s trombózami by se měli konzumaci vysokých dávek bylinky taktéž vyhnout.
