Na desetikilometrový pěší výlet z Lednice do Břeclavi se mohou vydat rodiny s nejmladšími ještě v dětském kočárku. Nebo imobilní lidé odkázaní na invalidní vozík. Cesty v Lednicko-valtickém areálu jsou k tomu uzpůsobeny. Trasa zavede k loveckému zámečku, k bizarnímu Janovu hradu a lužním lesem k zámku břeclavskému. Cestu lze absolvovat i v nízké (třebas vycházkové) obuvi.
Od „falešné zříceniny“ k opravovanému zámku
Lednicko-valtický areál (LVA) nenabízí jen prohlídku nejznámější tamních zámků. Je doslova protkán desítkami kilometrů pěších cest, které spojují pamětihodnosti, přírodní zajímavosti i jednotlivá města LVA. Příjemná je například cesta z Lednice do Břeclavi. Zavede k loveckému zámečku a k Janovu hradu, který návštěvníci LVA chtějí vidět. Zajímavá a nesmírně pohodlná je pak cesta lužním lesem, která končí u břeclavského zámku.Ten dosud prochází rozsáhlou opravou.
Lepší je samostatný výlet
Do Lednice, kde výlet začíná, se turisté snadno dostanou z Břeclavi nebo z Valtic linkovým autobusem.
Pěší túru do Břeclavi je vhodné naplánovat jako samostatný výlet. Spojovat jej třeba s prohlídkou lednického zámku a zámeckého parku by turisty mohlo dostat do časové tísně. Desetikilometrový výlet, jehož cesty jsou uzpůsobeny i pro imobilní a dětské kočárky, je proto brát jako den „odpočinkový“.
Je to snadné, stále po žluté
V Lednici je nejdřív třeba vyhledat žlutou turistickou značku. Začíná na náměstí a naproti pošty odbočuje vlevo. Prochází čtvrtí rodinných domků a vyvede na okraj lednické zástavby. Na konci města je zřízeno odpočinkové místo s velkou mapou, na které turisté mohou zrekapitulovat svůj itinerář. Cesta vede k prvnímu průběžnému cíli – k loveckému zámečku.
Lovecký zámeček ze seznamu památek LVA
Lovecký zámeček byl postaven v letech 1805 až 1806 podle projektů Josefa Hardmutha. Patří du souboru šestnácti staveb, kterými byla v 19. století krajina kolem lednického zámku dotvářena. Stavba sloužila jako hájovna s bytem lovčího v přízemí. Z terasy umožňovala panstvu sledovat parforsní hony konané na louce před hájovnou. Budova náležela po roce 1945 Krajskému středisku státní památkové péče v Brně a sloužila jako ornitologická pozorovatelna. Po roce 1990 byla prodána soukromému vlastníkovi. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Zřícenina podle stavebního plánu
Za loveckým zámečkem se cesty dělí na rozcestníku U Janova hradu. K němu vede značka zelená.
Janův hrad je asi „nejpošetilejší“ stavba celého LVA. Janův hrad, známý i jako Janohrad, je umělá zřícenina hradu z počátku 19. století. Hrad ze tří stran obtéká Stará Dyje. „Jedná se o pseudogotickou napodobenina hradní zříceniny (podle dobové módy romantismu), postavená roku 1801–1808 a nese jméno knížete Jana Adama I. z Lichtenštejna, prvního majitele lednického panství,“ uvádí Wikipedie. Oproti jiným napodobenin zřícenin z té doby byl Janův hrad projektován jako obyvatelný a sloužil v době honů jako myslivna a lovecký zámeček.
- U Janova hradu jsou na dvou místech toalety.
- V turistické sezoně tu fungují stánky s občerstvením.
- Hrad má vlastní webové stránky januv-hrad.cz, kde zájemci zjistí všechny informace potřebné před návštěvou památky.
Lužním lesem ke kančí oboře
Cesta dál pokračuje po zelené turisté a souběžné naučné stezce Lužní les. Dalším průběžným kontrolním bodem bude „kančí obora“. Rozprostírá se v lužním lese za odlehčovacím ramenem Dyje. Tvoří jižní část Přírodního parku Niva Dyje a je součástí Lednicko-valtického areálu. Oplocená obora, kde se v minulosti chovalo několik stovek kusů černé zvěře, navazovala na areál břeclavského zámku a existovala do počátku 20. století, kdy zanikla. Dnes je oblíbenou rekreační zónou pro místní obyvatele i turisty.
Voda je pitná a chutná
Už blízko před Břeclaví se k zelené připojí žlutá. Před mostem přes Dyji je po pravé straně umístěno pítko, zdroj pitné vody. Nejedná se sice vodu minerální, je z vodního zdroje. Prameník je však místními tolik oblíbený, že se málokdy najde chvíle, kdy právě nějaký Břeclavan nečerpá vodu do kanystru. Prý je chutná.
Břeclavský zámek čeká na svou chvíli
Pár desítek metrů za mostem už jsou vidět budovy břeclavského pivovaru a sodovkárny (vlevo) a zimního stadionu (vpravo). Cesta končí u rozsáhlého areálu břeclavského zámku. „Počátky jeho historie sahají do 11. století, kdy byl v místech dnešního zámku po roce 1041 vybudován pohraniční hrad. V roce 1534 panství koupili bratři ze Žerotína, za nichž byl starý hrad přestavěn v renesanční zámek,“ uvádí se na stránkách města Břeclavi. Dnešní podobu dostal zámek na počátku 19. století. V roce 1945 se stal zámek majetkem československého státu, v dnešní době je ve správě města. Značně zchátralý objekt v současnosti prochází rozsáhlou rekonstrukcí.
Cesta končí v Břeclavi na náměstí T. G. Masaryka.
