Kyselina citronová, látka, kterou nalezneme pod označením E330, se v přírodě volně vyskytuje v řadě potravin, na druhé straně se však i uměle vyrábí a přidává do řady výrobků. Co to kyselina citronová je, jaký má vliv na naše zdraví a je prospěšná?
Kyselina citronová je slabá kyselina ze skupiny karboxylové, která má velmi pestré využití především v potravinářství. S kyselinou citronovou se můžete běžně setkat v jejím přírodním stavu. Nachází se totiž ve větším množství v citrusech, kde způsobuje jejich kyselost. Kyselina citronová se vyskytuje v citronech, pomerančích, grepech či limetkách. Citrusy však nejsou jediným zdrojem této kyseliny, v menší míře ji můžete objevit i v dalších druzích ovoce a zeleniny.
Ne každé éčko je škodlivé
Právě kyselina citronová je jasným důkazem toho, že ne vše, co může na etiketě najít pod označením E je škodlivé. Kyselina citronová má označení E330, přestože jde o látku, kterou běžně najdeme v přírodě. Pokud bychom tedy hledali etiku složení na ovocném salátu, ve kterém se vyskytuje i nějaký citrus, bezpochyby bychom zde nalezli i E330 – kyselinu citronovou. Kyselina citronová se však také vyrábí, takže je třeba zjistit, zdali jde o zdroj přírodní či umělý.
Výroba kyseliny citronové
S výrobou kyseliny citronové je to poměrně složité, existují totiž dva typy, jeden je čistě přírodní a druhý chemický, v praxi jen těžké poznáme, jakou metodou byla do našeho produktu, o který se zajímáme, kyselina dodána. Výroba přírodní kyseliny citronové spočívá ve fermentaci cukru se šťávou z citrusů. Chemická výroba, která je mnohem běžnější, však k výrobě využívá plísně, hašené vápno a kyselinu sírovou, tedy ne příliš lákavé suroviny. Zde se tak problematika ohledně éček komplikuje, kyselina sírová v přírodní podobě je skvělou zdravou látkou, ta z plísní (konkrétně z korpidláku černého – plísně, která se objevuje na potravinách) už tak vhodná není. Přesto se dnes a denně používá v řadě potravin a je těžké se jí vyhnout.
Využití
Kyselina citronová se používá především v potravinářství, funguje především jako regulátor kyselosti. Kyselina citronová se často používá jako konzervant – dokáže zabránit růstu dalších plísní, kvasinek či bakterií. To je také důvod, proč se kyselina citronová používá i tam kde bychom to nečekali, tedy u nepříliš kyselých potravin. Kyselinu můžete najít např. i v marmeládách či jogurtech. Kyselinu citronovou můžeme najít v nealkoholických nápojích – v sirupech a džusech (doufejme pak, že právě ve džusech jde o kyselinu přírodní), dále pak v majonéze, pomazánkách či dresingu (opět pro konzervační schopnost).
Ačkoliv je kyselina citronová považována za bezpečnou látku, neměla by být konzumována ve velké míře. Je třeba také hledat rozdíl mezi přírodní kyselinou citronovou z citrusů a kyselinou, vyráběnou průmyslově z vápna, plísně a kyseliny sírové.
