Křemík – vliv na zdraví a obsah v potravinách

Křemík je polokov, který se v lidském těle nachází pouze ve stopovém množství, a to i přesto, že je pro nás nezbytný a nenahraditelný. Považovat jej bezesporu můžeme za součást základní stavební hmoty, která je potřebná jak pro rostlinný, tak pro živočišný organismus.

Užívání křemíku je doporučováno v podobě potravinových doplňků zejména starším lidem, jeho nedostatek či naopak nadbytek může mít ovšem nepříjemný vliv na každého. A v jakých potravinách se tedy křemík vyskytuje, k čemu slouží a jaká je doporučená dávka? Pojďme se na to podívat.

Křemík je obsažen ve všech našich buňkách a zaujímá především funkci obrannou. Nejvíce jej najdeme v kostech, zubech a kůži. Účastní se na tvorbě pojivové tkáně, což si můžeme zjednodušit, pokud si pod ní představíme třeba naše vlasy či nehty. Těm dodává křemík pružnost, pevnost a zdravý vzhled. Z toho důvodu je křemík v různých podobách přidáván třeba i do vlasové kosmetiky, a to jak v přírodní formě, tak v podobě silikonů. Ty samozřejmě nejsou příliš vhodnou volbou, protože jsou našemu tělu naprosto cizí. Vhodnou alternativou silikonů je tedy spíše křemík přírodní, na který je bohatá zejména přeslička rolní. Z ní je získávána kyselina ortokřemičitá, která může následně být třeba součástí šamponu, tělového mléka nebo oleje.

Krom příznivých účinků křemíku na vlasy a nehty jej lze využít při léčbě osteoporózy, kožních chorob a části onemocnění močových cest.

Křemík v potravě a extrémy týkající se jeho příjmu 

A v jaké podobě můžeme křemík přirozeně dostávat do našeho organismus? Pokud vynecháme různé potravinové doplňky, musíme zmínit obsah v minerálních vodách, pivu, kuřecí kůži, celozrnných potravinách a kořenové zelenině. Konkrétně pak jako další potraviny bohatší na křemík můžeme zmínit pomeranče, mandle, rozinky, červenou řepu, ryby a med.

Abychom se v obsahu tohoto prvku lépe orientovali, uvést si můžeme ještě orientační přehled výskytu křemičitanů (kyslíkatých sloučenin křemíku) v potravinách.

Za vhodný denní příjem křemíku lze považovat 20 – 40 mg, za dostačující množství se však považuje pouhých pět. Samostatný nedostatek křemíku se může projevovat poněkud zvláštně, a to přecitlivělostí daného jedince na chlad. Spolu s nedostatkem dalších prvků (zejména vápníku) ovšem může způsobit dlouhodobý nedostatek vysokou lámavost nehtů, vlasů a oslabení kostí. Pokud bychom se naopak potravinovými doplňky předávkovali, očekávat lze zvláště zvýšené riziko tvorby ledvinových kamenů.