Koloidní stříbro je materiál vznikající reakcí mikročástic stříbra v destilované vodě. Zvláště v minulosti mu byl připisován ohromný dezinfekční účinek, který by nás rázem zbavil zánětlivých onemocnění a dokonce i posílil imunitu. Má to však háček – koloidní stříbro je totiž toxické a zakázané.
Účinky připisované koloidnímu stříbru
Před zákazem vnitřního použití koloidního stříbra byla tato látka známa jako dezinfekce působící na plísně, houby i parazity. Měla dobře pomoci s léčbou akné i popálenin. Hojně byla využívána zvláště na těžko se hojící rány, a to u lidí i domácích zvířat zvláště na menších statcích.
Podle povídaček si koloidní stříbro dokázalo poradit i s odstraněním kvasinkové infekce, lupy či dalšími kožními problémy. Osvědčit se mělo také jako lék proti infekci dýchacích cest a očí. Údajně mělo rovněž zatočit s vředy a záněty či dokonce artritidou. Opomenout nelze ani údajný pozitivní vliv na imunitu a únavu, díky kterému koloidní stříbro v devadesátých letech začali používat někteří vrcholoví sportovci.
Jak již jsme zmínili, koloidní stříbro se nevyužívalo jenom při léčbě lidí, sloužilo také zvířatům v domácnosti k odčervení a léčbě drobných ranek.
Proč je koloidní stříbro k vnitřnímu použití zakázané?
Koloidní stříbro bylo poprvé zakázáno v roce 1999 ve Spojených státech, kdy Úřad pro kontrolu potravin a léčiv jako usvědčující faktor přednesl fakt, že nejsou známy vědecké studie o bezpečnosti jeho požívání.
Později bylo prokázáno, že koloidní stříbro při vnitřním použití skutečně působí až toxicky – z těla se totiž neumí vylučovat, hromadí se a vede k trvalém namodrání pokožky (takzvaná argyrie), onemocnění nervového systému a problémům jater a ledvin.
Toxická látka, léčivo nebo obojí? Těžko říct.
V roce 2008 bylo koloidní stříbro jakožto lék zakázáno i v České republice, o dva roky později v celé Evropské unii. Zákaz se samozřejmě vztahuje pouze na vnitřní použití a nutno podotknout, že pro spoustu vyznavačů této látky není překážkou.