Pokud kávu nepijete, tento článek můžete rovnou přeskočit. Nebude pro vás. Mně i ostatním, co, pokud nejsou přímo závislí, tak jim káva minimálně hodně chutná, se ale bude významně hodit. První věc, kterou ráno startujeme den, si totiž můžeme dopřát i mimo svůj obývák. Stejně jako je spousta způsobu přípravy kávy v domácích podmínkách, je jich hodně i v několika tisících metrech nad mořem. Pojďme si je tak představit.
Základ: termoska, instantní a turek
Pokud nehodláte nikde přespávat a večer se vracíte na vaše ubytování, je termohrnek rozhodně nejspolehlivější volbou, co se týče kvality/váhy/času na přípravu. Kávu si totiž připravíte podle svých představ už doma, jednoduše ji přelijete do hrnku, ve kterém vám v průběhu jednoho dne vydrží víceméně teplá.
V případě vícedenních treků a pokud zároveň nejste kávoví nadšenci, nemusíte vymýšlet nic složitého. Já jím sice jsem, ale soudit vás určitě nebudu – každému podle jeho gusta. Pro přípravu instantní kávy vám bude stačit instantní směs dostupná v každém supermarketu. Pro přípravu turka pak potřebujete obyčejnou mletou kávu dostupnou opět takřka všude. Instantní dávku kofeinu dostanete v obou případech takřka hned. Výhodou těchto způsobů přípravy je taky to, že oba druhy (mletou i instantní) kávy najdete i v těch nezapadlejších vesničkách, jedno, zdali jste právě v Chile, Kyrgyzstánu nebo na Kamčatce, a taky to, že nemusíte tahat žádné vybavení.
Pro pokročilejší se hodí frenchpress nebo aeropress
Pokud vám nestačí v minulém odstavci zmíněné základní způsoby přípravy, skvělým pomocníkem můžou být tyto dvě alternativy. Patří k těm modernějším variantám, jak kávu připravit. Frenchpress začíná velmi podobně jako obyčejný turek, namletou kávu zalijete horkou vodou. Filtrem, který přesně pasuje do nádobky, pak ale kávovou sedlinu (tzv. lógr) vytáhnete, a získáte tak čistou kávu. Aeropress pak funguje podobně, jen tekutinu pomocí tlaku stlačujete dolů, ven z nádoby. Káva tak vyteče a v původní nádobě pak zůstane jen lógr.
Nevýhody jsou nasnadě – je to další věc, kterou s sebou musíte tahat, dávat na ni pozor. Oba přístroje přitom pochopitelně něco váží, i když se bavíme v řádu nízkých stovek gramů. Výhodou je ale káva, která je chuťově výrazně lepší než v případě turka (nemáte v hrníčku lógr), nemluvě o instantní variantě. Navíc její objem může vystačit i pro několik lidí.
Hipsterská moka konvička
Pokud vám ani filtrovací metody zmíněné výše nejsou dostatečné a toužíte přímo po ranním espressu, nejblíže se mu dostanete u moka konvičky. Voda, kterou zahříváte ve spodní části zařízení, po čase začne produkovat páru, kterou začne již vroucí vodu vytlačovat přes filtr s kávou ve střední části, odkud voda putuje do horní části, ze které ji přelijete do hrníčku. Možná to zní složitě, ale ve skutečnosti je tento způsob velmi jednoduchý.
Tlak v konvičce je 1,5 baru, což cca 2x dvakrát více než u aeropressu, nicméně pořád několikrát méně, než kolik vyprodukuje kvalitní pákovka. Velkou nevýhodou je větší váha než u předešlých řešení, která káva je chutnější už záleží především na vašich preferencích. Jedno se ale moka konvičce upřít nedá – ze všech řešení vypadá určitě nejelegantněji.
Další alternativy
Pokud milujete kávu, ale zároveň jdete dlouhý a těžký trek, kde řešíte každý gram, nejsou výše zmíněné varianty úplně vhodné – jakkoliv kávu z moka konvičky mám hrozně rád, nedovedu si představit, že bych se s ní tahal na pětitisícovky v Kyrgyzstánu. Existuje řešení v podobě drip-it káv – předemleté kávy ve vlastním filtru, který nasadíte na hrníček a posléze jím proléváte horkou vodu. Výhodou je, že filtr váží sotva pár gramů, a tak je to jedno z nejlehčích řešení, za které dostanete kvalitní kávu.
Možnosti, jak si kávu udělat, už jsme téměř vyčerpali, ale je tu ještě jeden způsob, jak kávu dostat – horské chaty. Řešení je omezené v podstatě jen na Evropu a naši hustou síť horských chat. Je vlastně docela těžké jít trek, kde za den nepotkáte ani jednu. Počítejte ovšem s cenou kolem tří euru za filtr nevalné kvality. Ze své zkušenosti (na různých alpských chatách jsem pracoval) můžu říct, že z většiny zmíněných způsobů dostanete stoprocentně kvalitnější kávu.
Mlít či nemlít?
Celou dobu jsem zde mluvil o mleté kávě, ale to neznamená, že byste si nemohli dopřát i zrnkovou. Zásadní otázka totiž zní – stojí vám to za to? Znamená to totiž ještě o jedno zařízení (a tedy další gramy) navíc. Kvalitní zrnková káva je taky v některých zemích světa (namátkou Střední Asie) nedostatkovým zbožím, pokud byste ji potřebovali doplnit. Já osobně si mletou kávu připravuju vždy doma, protože málokdy jedu na tak dlouhou dobu, aby se výrazně zhoršila její kvalita.
Nezávisle na tom, jakým způsobem kávu připravujeme, určitě se dokážeme shodnout na tom, že stěží existuje lepší než ta, kterou si dáme na horách. Nezávisle na její kvalitě, hory ji totiž vždy dokážou pozvednout o několik úrovní výš. Snad si ji letos tak budeme moc pořádně vychutnat.
