Moravsko-slezský Praděd nemusí sloužit jen jako cíl výletu, ale rovněž jako „strategicky“ položená turistická základna. V bezprostředním blízkosti Pradědu je možno se ubytovat (na několika místech) a vydávat se na pěkné výlety přírodou Hrubého Jeseníku. Některé trasy vyžadují trochu víc vytrvalosti a pohybové zdatnosti. Ale to už předurčuje výběr lokality. Kdo jede na dovolenou do hor, předem počítá s tím, že bude chodit s kopce do kopce po kamenitých cestách. Vítejte pod Pradědem.
Ubytování na Pradědu
Když vynecháme možnost ubytování přímo v budově vysílače na Pradědu (je to možné, ale spíš vhodné k nějaké exkluzívní příležitosti: svatební noc, výročí svatby, zásnubní nebo narozeninový krátký pobyt), je možno zvolit ubytování přímo pod Pradědem.
- Chata Barborka: Chata Barborka nabízí celoroční ubytování v obci Horní Bečva v krásném prostředí Moravskoslezských Beskyd. Ubytování, stravování a další služby jsou v příznivých cenových relacích a jsou zaměřeny na méně náročné klienty. Najdete u nás osobní přístup a domáckou atmosféru.
Web: barborka-praded.cz/ - Kurzovní chata: Sporthotel Kurzovní patří mezi nejmodernější a nejlépe vybavené hotely v srdci úchvatné Národní přírodní rezervace Praděd v CHKO Jeseníky.
Víc na: www.kurzovni.eu.
- Ovčárna: V hotelu jsou k dispozici jedno až čtyřlůžkové pokoje vybavené dřevěným nábytkem. K parkování vozidel je vyčleněna odstavná plocha u hotelu a parkoviště Točna.
Víc informací na webu: volareza.cz/vz-ovcarna-pod-pradedem/
Jak se dostat na Praděd se lze dočíst v samostatném článku. Je v něm k nalezení i popis nenáročného, ale atraktivního výletu od Pradědu do Karlovy Studánky.
Na vrchol Pradědu, to je jesenická „povinnost“
Výstup na Praděd snad ani nelze nazvat „výstupem“. Z roviny od konečné kyvadlové dopravy cesta stoupá jen nepatrně, od odbočky k chatě Barborce se zvedá víc, ale stále snesitelně – projede i dětský kočárek nebo invalidní vozík. Červená značka je souběžní s naučnou stezkou Se skřítkem okolím Pradědu.
Vysílač na Pradědu slouží i jako rozhledna. Když je jasno, jsou vidět Vysoké Tatry a Alpy. Za příznivého počasí je vyhlídková plošina otevřena denně. Nahoru lze i rychlovýtahem (placeným). Plošina rozhledny je nejvyšší pevný (ale umělý) bod Česka.
- Jestliže jdeme na Praděd na lyžích, stoupání je nepatrné, sjezd při návratu příjemný. V letní sezoně se z Pradědu mohou děti „sklouznout“ na koloběžce (za poplatek).
Na Švýcárnu „co by dup“
Téměř klasikou je výlet na chatu Švýcárnu. Po sestupu s Pradědu půjdeme po červené. Na tuto cestu se mohou vydat i opravdu málo zdatní turisté a málo zdatní běžkaři. Na Švýcárnu to jsou necelé tři kilometry. Je možno si dát malé občerstvení, pokochat se výhledem a vydat se zpět. I s výšlapem na Praděd se z Ovčárny a zpět ujde dvanáct kilometrů.
Do Karlova: Nahoru-dolů-nahoru-dolů
Pěkná cesta vede do Karlova. Vyjdeme od Ovčárny po modré a od rozcestníku Nad Velkým Kotlem sestupujeme spolu s prameny řeky Moravice (tvoří hranici mezi Moravou a Slezskem, plní Slezskou Hartu a Kružberk) po naučné stezce Velká kotlina, která se věnuje působení ledovce na tvorbě krajiny.
Velice pěkná, divoká a zajímavá cesta je schůdná jen v době bez sněhu. V zimě zde hrozí sesuny lavin.
Modrá dovede do Karlova, malé obce, která žije z turismu: mnoho vleků, dobré stopy, v létě in-line okruh, lanové centrum, možnost ubytování snad v každé chalupě. Karlov je dobrým tipem pro rodinnou dovolenou po celý rok.
My se ale v z Karlova vydáme nazpět po žluté na Ovčárnu. Je to jen asi osm kilometrů, ale do kopce. Při tomto výletu se ujde asi 20 kilometrů, ale zajímavější jsou překonané výškové metry:
- Nejdříve sestoupíme z nějakých 1400 do 700 m.n.m.,
- a pak zase zpátky,
- takže překonáme nahoru a dolu výškových 1,4 kilometru.
Za „divem“ České republiky
Trochu drsnější, ale velice krásná cesta je z oblasti Ovčárny k horní nádrži Dlouhých Strání.
Nejdřív vystoupáme na Petrovy kameny (se vzpomínkou na čarodějnice, které zde mají centrálu) a překonáním Vysoké hole (1464) se dostaneme na úžasnou část červené jesenické hřebenovky. Za zády „jednohubka“ Pradědu, vpravo kopec s nápadně seříznutým vrcholem (vypadá jako stolová hora). To je náš cíl. Jdeme stále po červené k rozcestníku Nad Malým kotlem (od Ovčárny 6,7 kilometru).
Málo známé partie Jeseníků
Odbočíme na zelenou, která se klikatí mezi klečí a vysokým borůvčím. Vede k tak zvané Františkově myslivně (2 km). Otevírají se krásné výhledy na nepříliš známé partie Jeseníků.
Od Františkovy myslivny pokračujeme asi kilometr po zpevněné cestě a pak (než začne stoupat) odbočíme vlevo na turisticky neznačenou, ale dobrou cestu. Přes pěkné rašeliniště (hatě) vyvede na rozcestí Malá Jezerná. Napojíme se na červenou.
K cíli už je nedaleko, „stolová“ hora se vypíná přímo před námi Jdeme stále po červené (2 km). Poslední úsek, už po samém boku technikou upraveného kopce, jsou příkré kamenné schody, a je jich dost. A pak to uvidíme. I když člověk teoreticky ví, že ho nahoře čeká vodní nádrž, překvapení až vyvolá hlasitý údiv. Před námi se zjevil „sedmý div České republiky“.
Koupaliště Titánů?
Jak obrovský bazén pro Titányy, jak přistávací plocha určená k „blízkým setkáním třetího druhu“, tak mocně působí naprosto technicky čistá nádrž s hladkými prudce svažitými stěnami. Kontrast s výhledem na jesenické panorama celkový dojem umocní. Stojí za to vyběhnout ještě pár metrů na vrchol Mravenečníku a před návratem si pohled vychutnat z nadhledu.
Zpátky na Ovčárnu se dostaneme po stejné cestě, celkem to bude něco k 25 kilometrům. A nebo pokračujeme po červené do Koutů nad Desnou (asi 9 km), kde nasedneme na vlak.
Foto: Mapový podklad mapy.cz, ostatní fotky (jez)
