V dnešní době se dá udit opravdu leccos. A nejrůznější domácí udičky jsou rozhodně levnější, než kdy dřív. Tak proč toho nevyužít a nevrhnout se do přípravy pochoutek, které jsou jinak k dostání jen za přísné peníze? Dnes si ukážeme, jak udit mandle.
Nenechte se mýlit. Mandle nezískaly svou jedinečnou chuť proto, že by nějakou dobu pobývaly ve společnosti uzeného masa (na rozdíl od nejrůznějších ovoněných čajů a dalšího podobné ho zboží). Naopak, opravdu se krásně vyudily a získaly tak jedinečnou barvu, vzhled i chuť.
Speciální udírnu na to potřebovat nebudete, vystačíte si třeba i s tou podomácku postavenou. Mnohem důležitější je ohlídání správné teploty. Mandle je třeba udit studeným kouřem o teplotě maximálně 50 °C (minimální hranice je pak 40 °C). Připravte se tedy na trochu delší dobu přípravy, ovšem výsledek rozhodně bude stát za to.
K uzení si vezměte dřevo nejlépe z ovocných stromů – hodí se jakékoli, které jste minulý rok na zahradě museli prořezávat – švestkové, třešňové, jabloňové apod. Pamatujte si však, že musí být opravdu dobře vyschlé, aby nekouřilo zase příliš moc.
Asi nemusíme připomínat, že je rozhodně nejlepší zbavit ho maximálního množství kůry – alespoň u velkých špalků a zbytků větví. A jak dál? Záleží také na to, co za uzení považujete. Jestliže vám stačí jen lehce navinulá vůně a těšíte se na rychlou pochoutku, budete potřebovat trochu jiné podmínky, než když chcete mandle vyudit do hloubky.
Mimochodem udit se dá opravdu všechno. Velmi oblíbená je třeba zauzená červená paprika (myslíme samozřejmě koření). Tu si můžete k výrobě mandlí klidně přihodit. Nasypte ji do vhodného sáčku (u mandlí platí totéž) a zavěste ji do komína. Mandle i papriku pak udíme alespoň 3-5 hodin. Nejlepší je samozřejmě průběžné očichávání a ochutnávání. Každá udírna udí jinak. Záleží na množství faktorů – od zvolené teploty až po výšku komína.,
Je vlastně uzení jako takové zdravé?
To je velmi ošemetná otázka. Ovšem všeobecně platí, že při uzení studeným kouřem se uvolňuje mnohem méně škodlivin, než při klasickém způsobu. Takže mandle uzené pomalou metodou vám určitě díru do zdravotního deníčku neudělají.
Samozřejmě je udíme i se slupkou. Takže pozor na to. Mandlí se slupkou bychom denně neměli sníst víc než menší hrst. Hořká slupka totiž obsahuje některé nepříliš zdravé látky, které si určitě do organimsu ve větším množství ukládat nechceme.
Uzené madle lze konzumovat jenom tak, ale mnohem lepší je podpořit jejich chuť několika špetkami mořské soli. Opravdový fajnšmekři jim pak vyrábějí ještě cukrovou krustu (a teprve poté je solí), ale to už byste měli v rukou skutečnou kalorickou bombu. Jako chuťovka k vínu nebo k pivu jsou však k nezaplacení. Doslova.
