Hlučínsko není region, který by si stěžoval na nezvládnutelný příliv turistů. Hlučínsko žije svým osobitým životem. A když přeci nějaký turista zavítá, je překvapen. Výlet ze Sudic do Hlučína je toho příkladem. Od monumentálního kostela, který by „slušel“ každému velkoměstu, přes lázeňské středisko a obec, kde se přírodními prostředky může zrekreovat každý příchozí, po vojenské pevnosti až do historií opředeného Hlučína, to je 25 kilometrů. Lze je ujít za jeden den, ale to by měli turisté málo času k poznání všech zajímavostí. Proto je vhodné rozvrhnout výlet do dvou dní.
Hlučínsko alias Prajzsko
Hlučínsko (hlučínsky a lidově Prajzsko, Prajsko, Prajzská, Prajská) je historické území rozdělené mezi okresy Opava a Ostrava. K Československu bylo Hlučínsko připojeno na základě Versailleské mírové smlouvy 4. února 1920 a stalo se součástí Českého Slezska. Území o rozloze 316,76 km² s největším sídlem Hlučínem mělo od roku 1742, kdy se stalo součástí pruského státu, poněkud jiný společenský a ekonomický vývoj. Ten se podepsal na osudech, kultuře a myšlení zdejšího obyvatelstva a jeho stopy můžeme vysledovat až do dnešních dnů.
- „Hlučínsko je na jihovýchodě ohraničeno řekou Odrou a na jihu řekou Opavou. Podél břehů řeky Opavy se táhne zvlněná linka Hlučínské pahorkatiny. Na Hlučínsku se nachází velké množství dochovaných kulturních památek. Je i výletní oblastí s mnoha cyklostezkami, jejíchž páteří je část stezky Moravská brána, která navazuje na česko-polskou příhraniční trasu a množství lokálních cyklotras,“ uvádí česká verze Wikipedie.
Doprava na Hlučínsko
Při cestě na Hlučínsko bývá prvním „postupovým cílem“ město Opava, případně Ostrava. Do obou měst se dostaneme velmi dobře všemi způsoby dopravy: autem, autobusem a vlakem. Kdo by chtěl poznat Hlučínsko na kole, což je velmi dobrý nápad, může zvolit vlakové spoje, které jsou vybaveny pro cestující s bicykly (informace jsou v jízdních řádech IDOS).
- Protože popisovaný výlet začíná v obci Sudice, je třeba předem vyhledat místní vlakové a autobusové spoje (IDOS).
Sudice
Obec Sudice je pohraniční obcí ležící severovýchodním směrem od městečka Kravaře v jižní části malebného údolí Sudického výběžku, jehož tvar na mapě je tak zřetelný, že nezaniká ani v přehledných mapách malých měřítek, ve vzdálenosti 20 kilometrů od Opavy a 30 km od Ostravy. Leží Leží v nadmořské výšce 220 až 260 metrů.
Krajina v okolí Sudic je převážně zemědělského charakteru. V obci žije v současné době 660 obyvatel. Obec má dvě náměstí, hlavní v centru obce s parkem a menší u chrámu svatého Jana Křtitele.
- V Sudicích se mimo jiné velkoryse slaví odpust (ve slezském nářečí to značí pouť) s bohatým programem.
Monumentální kostel nemá hned tak obdoby
Hlavním důvodem, proč se do Sudic podívat, je kostel svatého Jana Křtitele. Monumentální pseudogotická stavba s farou a komplexem tří hospodářských budov byla vyhlášena kulturní památkou.
„Chrám sv. Jana Křtitele vzdáleně připomíná Dóm v Kolíně nad Rýnem. A právě jím se v roce 1906 inspiroval stavitel slezských kostelů Josef Siefried z Kravař. Z typických režných červených cihel a kamene vystavěl kostel a faru v těsné blízkosti tehdy dosluhujícího a později vyhořelého dřevěného kostelíka. Její součástí je také ohradní zeď s branou, hrobka a hospodářské budovy. Ty se pak staly jakýmsi centrem areálu, který historici v roce 1990 prohlásili za kulturní památku,“ píše se na webu www.farnostsudice.cz
Rohov s pivovarem
Po modré turistické značce se turisté dostanou do obce Rohov. Nachází se zde kaple v novodobém stylu z roku 1932. V roce 1993 k ní byla přistavěna sakristie, v roce 2008 prošla rozsáhlou rekonstrukcí.
Asi větší zdejší zajímavost je ryze „materiálního“ charakteru, a to malý pivovar a stylová restaurace, kde je lze zdejší várku ochutnat, případně si tam dát silnou přesnídávku.
Chuchelná
Modrá značka „tečuje“ obec Strahovice a dovede do zajímavé obce Chuchelná. Ta není tak docela neznámá. Nachází se tu zámek. Zámek byl postaven v období let 1683-1727, kdy Chuchelná patřila rodu Lichnovských. Časem se z rodového sídla stal spíše lovecký zámek. V roce 1853 byl přistavěn Dům kavalírů, určený pro pobyt hostů.
Od roku 1952 je v zámku umístěn rehabilitační ústav. Jedná se detašované pracoviště RÚ Hrabyně. Má dlouholetou tradici a bohaté zkušenosti s léčbou pacientů s postižením pohybového a nervového systému.
Tady končí koleje
Chuchelná je zajímavá i pro milovníky železnice a její historie. V současné době zde končí trať z Kravař. „Trať vznikla jako součást železniční trati Opava – Ratiboř, která byla postavena jako mezistátní trať spojující Prusko a Rakousko-Uhersko. Valná část trati však ležela na území Pruska, neboť jeho součástí bylo v té době též Hlučínsko. První vlak projel celou tratí 20. října 1895. K posunutí hranice došlo po 1. světové válce, kdy bylo Hlučínsko připojeno k Československu a poslední stanicí na území Československa se stala Chuchelná, dále už následovalo území Německa. Po skončení 2. světové války již nebyl provoz v pohraničním úseku obnoven,“ uvádí Wikipedie
Bělá: Obec pro aktivní reakreaci
Po modré turistické značce turisté pokračují na rozcestí „U vodárny“, kde odbočí na zelenou. Ta je dovede do další zajímavé obce – Bělé.
Obec Bělá se nachází devět kilometrů od Hlučína, deset kilometrů jihozápadně od Kravař. Do Bělé přicházejí návštěvníci za aktivním odpočinkem.
U jižního okraje obce byly v roce 2004 vybudovány Priessnitzovy koupele. Jedná se o dva bazénky s přírodní protékající vodou, která má teplotu 8°C až 15°C. Koupele jsou veřejnosti volně přístupné.
V Bělé je možnost se ubytovat. Stylové zařízení Rotshildův dvůr naplňuje představy, které vyvolává název. Je v něm krom restaurace hřebčín, sportovní areál, půjčovna kol a tenisových raket. Skromnější turisté najdou v okolí obce dost míst k bivaku.
V Bělé sídlí Prajzská ambasáda, jejímž hlavním cílem je: „Tvorba a koordinace zábavných, sportovních a kulturních aktivit na Prajzské pro všechny věkové kategorie obyvatel,“ jak se píše na jejich webových stránkách.
Areál československého opevnění Hlučín-Darkovičky
Z Bělé se turisté vydají po místní komunikaci (která je zároveň cyklistickou stezkou 6095) směrem na obce Závada a Vřesoviště do Darkoviček. Zde je bude zajímat Areál československého opevnění Hlučín-Darkovičky.
Pevnostní areál je dnes evropsky vysoce ceněnou prezentací ojedinělého fortifikačního systému naší republiky, který vznikal v letech 1935–1938. Tvoří jej pěchotní sruby MO-S 18, MO-S 19, MO-S 20 a lehký objekt LO vz. 37A. Objekty areálu představují různé odlišnosti po stránce projekční i palebně-taktické a rovněž různé stupně odolnosti.
K pevnostem po naučné stezce
Turisté rádi využívají Naučnou stezku po linii čs. opevnění na Hlučínsku. Naučná stezka je značena zelenou barvou a dlouhá cca 6,5 km. Je vhodná jak pro pěší turistiku, tak pro cykloturistiku.
Vede od samostatného pěchotního srubu MO-S 16 „Rozcestí“ kolem dalších objektů lehkého a těžkého opevnění přes Areál čs. opevnění v Hlučíně-Darkovičkách a končí u srubu MO-S 24 „Signál“. Po trase je možno vidět různá stavební řešení objektů se zachycením vývoje čs. fortifikace. Návštěvníci si mohou prohlédnout některé objekty naučné stezky i uvnitř, a to díky různým klubům vojenské historie, které začínají jednotlivé sruby rekonstruovat.
Hlučín, metropole regionu
Silnice zavede do města Hlučína, metropole regionu. V Hlučíně je k vidění:
- Zámek s areálem parku. Původně snad na místě zámku stávala tvrz zmiňovaná v roce 1439, v roce 1517 se již píše o zámku. Dnes je v zámku informační centrum a muzeum.
- Farní kostel sv. Jana Křtitele. Dominanta města.
- Hřbitovní kostel sv. Markéty. Jednolodní stavba z roku 1742.
- Ohradní zeď kolem hřbitova. Součást areálu hřbitovního kostela, postavena v 19. století.
- Mauzoleum rodiny Wettekampovy. Monumentální sakrální stavba z 19. století
- Městské opevnění. Rozsáhlé zbytky středověkého opevnění pocházející z větší části z roku 1535.
- Hlučínské jezero je jezero vzniklé zatopením bývalé štěrkovny na jihozápadním okraji Hlučína. Přírodní koupání, stanování, rybaření, fotografování vodního ptactva. Hladina jezera se využívá k vodnímu lyžování a windsurfingu. Funguje zde také půjčovna loděk. Místní a lidé z okolí jej nazývají jednoduše Štěrkovna.
V Hlučíně cesta končí. Turisté zde mají dost příležitostí k ubytování i možností k vyhledání spojů domů, anebo jinam.
