Slovinsko je mezi Čechy čím dál populárnější horskou destinací. Ostatně, není divu – hory jsou tu stejné jako v jinde a ceny pořád o něco menší. Aktivit, co se tu dá dělat, je nepočítaně – od koupání se v Bohinjském a Bledském jezeře, obyčejný výstup na Triglav, cyklistický výjezd na Mangart až po sjíždění řeky Soči, ale jen jedna věc sem láká opravdu davy – ferraty, zajišténě cesty speciálně určené k lezení za pomocí ferratového setu.
Slovinci jich tu vystavěli celou řadu a v podstatě na každý vrchol tu vede alespoň jedna. Dost často si můžete sami vybrat, která obtížnost je pro vás ta akorát a na kterou už se radši nevydávat. Připočtěte k tomu širokou síť chat a bivaků, ve kterých se dá v případě nouze přespat a kde se s trochou snahy domluvíte i česky, a máte místo, které prostě musíte jednou navštívit. Pojďme se tak nyní podívat, co všechno se dá vás v Julkách, jak se tomuto pohoří familiárně říká, vylézt.
Kopiščarjeva pot na Prisojnik
Jedna z “nejlegendárnějších” ferrat v Julkách vede na Prisojnik, ve slovinském zápisu také jako Prisank (2547 m n. m.). Ferrata začíná v sedle Vršič (1611 m n. m.), kam lze dojet autem a zaparkovat. Ze sedla se vydáte kolem Tičarjeva domu a zanedlouho už vlezete přímo do ferraty.
S délkou 1200 m s převýšením 650 metru patří k průměru toho, co se dá v Julkách vylézt. Vzhledem ke krátkému nástupu (jen cca půl hodiny) tu ale můžete většinou čekat relativní davy lidí.. Většina úseků má obtížnost cca A/B, pouze ve druhé části je nutné prolézt úzkým komínem, který má obtížnost C. Místo je však poměrně dobře odjištěné. Ve druhé části se také po kramlích leze nejzajímavějším místem celé ferraty – obřím skalním oknem.
Ferrata končí u vrcholu Vrh Kraj sten (2314 m n. m.), odkud se musí na Prisojnik ještě pár set metrů dojít. Sestup vede jednoduchou cestou, tzv. normálkou, přes louku Na Robu. Cesta vás pak dovede zpět na Vršič.. Na vrchol vedla ještě velmi dlouhá ferrata Hanzova Pot, ta je ale nyní uzavřena kvůli poničení bleskem. Na ni byste si každopádně museli připravit i mačky a cepín, překonává se na ní několik sněhových polí.
Slovenska pot na Mangart
Mangart je se svou výškou 2677 m n. m. velmi zajímavým vrcholem. Je trochu mimo hlavní hřeben, takže jsou z něj vynikající rozhledy, a hlavně se tu Slovincům podařilo až do výšky 2000 m n. m. postavit úzkou silničku, která významně ulehčuje dopravu pod kopec. Ferrata začíná právě na parkovišti na vrcholu silnice (ta je zpoplatněna 5 € na auto). Vzhledem k velké popularitě lze doporučit tu být brzo ráno, jinak můžou silnici zavřít pro přeplněnost.
Ferrata má oficálně obtížnost C, většina lidí ji však hodnotí spíše jako B. Začíná za vrcholem Mali Mangart (2263 m n. m.). Největší nebezpečí zde představují turisté nad vámi, kteří pravidelně shazují uvolněné kameny, helma je tak absolutní povinností! Stejně tak i ferratový set, což samozřejmě platí i pro všechny ostatní ferraty, o kterých se zmiňujeme. Cesta zpátky vede po italské straně normálkou.
Ferratami na Triglav
Triglav je s výškou 2864 m n. m. nejvyšší horou Slovinska a každá Slovinec by na něj měl alespoň jednou vystoupit. Na vrchol vede hned několik cest, několik normálek (z údolí Soči a od Bohinjského jezera), ale také hned dvě ferraty – Bambergova pot a Tominškova pot. Druhá z nich je však už z důvodu zničeného jištění dlouhodobě uzavřena, tak vám nezbyde, než vzít zavděk první z nich. Ta má obtížnost C, dost často se však budete také potýkat se vzdušnými nezajištěnými úseky.
Začíná na parkovišti u Alšelova domu. Odtud se musíte dostat do sedla Luknja (1776 m n. m.), kde ferrata začíná. Na třech kilometrech překonáte více než 1000 výškových metrů. Vzhledem k délce ferraty a nutnosti sestoupit zpátky dolů lze jen doporučit začít velmi brzo ráno. To se hodí i kvůli bouřkám, které zde často odpoledne nastávají. V případě nouze lze využít bivak na úplném vrcholu, ale počítejte s tím, že bývá pravidelně narvaný. Rozhodně v něm plánovaně nespěte.
Ostatní kopce
Mangart, Prisojnik/Prisank a Triglav jsou bezesporu ty vůbec nejznámější kopce, na které se dá ferratou vylézt, to ale neznamená, že jsou jediné. Velmi příjemnou ferratou je třeba Hanzova Pot na Malou Mojstrovku (2333 m n. m.). S obtížností B/C ji a nástupem v sedle Vršič ji zvládnete i pod 2 hodiny. Sestup vede krásným suťovým polem, kde můžete doslova lyžovat v kamení.
Dvě velmi dlouhé ferraty o obtížnosti B vedou také na vrchol Jalovec (2645 m n. m.). Tady se už jedná spíš o turistiku než přímo o via ferraty, protože k nástupu vám to bude trvat několik hodin. Další zajímavé ferraty jsou v části pohoří, do které se moc lidí často nepodívá – Pot Lojzeta Rekarja a Pot iz Pekla vedou na vrcholy Vrbanove špice (2294 m n. m.) a Rjavina (2532 m n. m.). Připravte se na vzdušné, dost často i nezajištěné lezení o obtížnosti nejčastěji B/C.
