Fagarašské hory v češtině, Făgăraș v rumunštině. Ať tak či tak, jedná se o nejvyšší pohoří nejen v Rumunsku. Imponuje nejen svou výškou, nejvyšší hora Moldoveanu má 2544 m n. m., ale zejména svou délkou. Hlavní hřeben totiž po 60 km neklesne pod 2000 m n. m. a pokud byste jej chtěli přejít, ujdete bezmála sto kilometrů s převýšením několika tisíc metrů. To vše navíc v atraktivním horském skalnatém terénu. Dovolená snů!
Do Rumunska je poměrně jednoduché se dostat (tedy za předpokladu, že nemusíme řešit covidové restrikce v takřka všech tranzitních zemích). Léta letoucí se do něj jezdilo vlakem, takovým horským „centrem“ bylo městem Sibiu. Vlak je úžasný a má svoji neopakovatelnou atmosféru, nicméně má jednu nevýhodu – je ukrutně pomalý, cesta trvá den a půl. V současnosti se tedy využívá letecká přeprava, ještě častěji cesta autem, která zabere přibližně den.
Z východu na západ nebo naopak?
Pohoří se táhne takřka přesně východozápadní směrem, a tak se nabízí logická otázka – z které strany začít? Já osobně preferuji cestu ze západu na východ, ale jde čistě o mou osobní preferenci. Začnete ve vesnici Turnu Roșu (je tam několik guesthousů, ale stejně dobře můžete přespat ve stanu). Odtud vás čeká relativně nekonečné stoupání na hlavní hřeben. V prvních deseti kilometrech nastoupáte přes 1000 výškových metrů a v ideálním případě nepotkáte nic než les – v tom méně ideálním třeba divoké psy, vlky nebo i medvědy, kterých je Rumunsko plné.
Před medvědy je potřeba se mít na pozoru. V drtivé většině případů samozřejmě člověku nice neudělají, ale přesto lze minimálně doporučit být hlasitý a jídlo nenechávat ve stanu, nýbrž přes noc věšet na strom. Váš první vrchol Vf. Tătarul (1 890 m) potkáte asi po 15 kilometrech. Přespěte někde na hřebenu, kde se vám bude líbit.
Druhý den pravděpodobně konečně překonáte hranici 2000 metrů. Přes spoustu vrcholů, mj. Suru nebo Budislavu, se dostanete k překrásnému jezeru Avrig. Přichází jedna z těch nejkrásnějších částí Fagarašského hřebene, a to totiž úsek mezi vrcholem Varful Scara a Transfagarašskou silnici. Překonáte hned několik vrcholů – Șerbotă, Dintre Strungi, Lăițel, Paltinu a další.
Nejvyšším bodem první části je vrchol Negoiu (2535 m n. m.) s nádhernými výhledy. Hned za ním se nachází tzv. Drákulova soutěska, kde je dobré dávat velký pozor kvůli padajícímu kamení, soutěsa nicméně poslední dobou bývá často zavřená. V první (a koneckonců i druhé) části se nachází několik chat a bivaků, je dobré si dopředu zjistit jejich polohu pro případ nouze. Konec první části je v sedle známé Transfagarašské silnice (v Top Gearu se o ní vyjadřovali jako o nejkrásnější silnici vůbec). Tam se nachází hned několik obchodů a hotelů, můžete se tak pohodlně vyspat, vysprchovat, najíst a doplnit zásoby.
Druhá část vede přes nejvyšší vrchol
Od jezera Bâlea (hned vedle Transfagarašské silnice) vás čeká houpavá hřebenovka přes několik (desítek) menších i větších vrcholů – Arpasul Mare, Paru de Fier, Podu Giurgiului, Vârful Tărâța a další. Strmé stoupání následuje strmé klesání, a tak pořád dokola. Po 15 kilometrech, které vám ale budou připadat opravdu nekonečné, konečně dojdete na nejvyšší vrchol celého pohoří, horu Moldoveanu (2544 m n. m.).
Možná si říkáte, že jsem přestal psát, kde přespat, a měli byste pravdu. Tempo každého je totiž tak rozdílné, že to takřka nemá smysl. Většině trvá přechod něco mezi 7 – 9 dny, najdou se i vychutnávači, co si vyhradí dva týdny, stejně jako rychlíci, co vše zvládnou za pět. Potom je tu speciální kategorie těch, co pohoří přeběhnou za den nebo dva. Míst na stanování je spousta, stačí si zkrátka dobře vybrat rovné místo.
Po zdolání Moldoveanu by se možná mohlo zdát, že je to už jenom kousek. Opak je pravdou – čekají vás ještě zhruba tři dny náročné chůze, jinak řečeno 45 km náročným terénem. Hřebenovka sice pomalu klesá, ale tak pomalu, že si toho takřka nevšimnete. Budete mít plné zuby práce s neustálým šplháním na další a další vrcholy a klesáním do dalších a dalších bezejmenných sedel. Až snad o posledních 15 km se dá říct, že jsou takřka jenom z kopce.
Trasa končí v tábořišti Plaiul Foii kousek od vesnice Zarnesti. Odsud už zbývá jen odstopovat anebo si vzít taxík někam dál do civilizace.
Fagaraš je vhodný především pro zkušené turisty
Jak jste asi zvládli rozpoznat z předchozích řádků sami poznat, Fagaraš není tím nejvhodnějším místem, kde s horským trekingem začínat. Kromě samotné náročnosti délky a převýšení treku za to může exponovanost několika úseků, které se nacházejí především v první části trasy okolo Negoiu – hřebenovka přes Serbotu, výstup na samotný vrchol a sestup z něj, speciálně pokud to risknete přes Drákulovu soutěsku.
Fagaraš ročně navštíví velké množství turistů, a tak je důležité myslet na ekologii – svoje odpadky s i vždy odnášejte! Myslete také na to, kam půjdete na záchod. Vody je naopak všude dost, turistické značení je většinou docela dobře udržované. Na bočních hřebenech se také nachází velké množství chat, kde se dá přespat, ale pro celý přechod jsou spíše nevhodné.
