Estragon je označení pro bylinku nebo chcete-li koření, které se používá zejména ve francouzské kuchyni. Celý název této rostliny zní pelyněk estragon, zvaný je taktéž pelyněk kozalec. Jedná se o rostlinu, která náleží do čeledi hvězdnicovitých. Jako koření estragon používáme zejména k rybám a drůbeži. Někteří její chuť připodobňují k hořčici. Jako léčivá rostlina má estragon příznivý vliv na chuť k jídlu.
Původ estragonu
Estragon (Artemisia dracunculus) pochází z jižní Asie, Číny a Sibiře. Tato rostlina byla používaná již ve starověkém Egyptě – vyráběly se z ní aromatické oleje a parfémy. Řekové už estragon používali pro její léčivé účinky, ale taktéž jako koření. Druhové jméno pravděpodobně pochází z latinského slova draco = „drak nebo had“. Kdysi se věřilo, že listy estragonu léčí hadí uštknutí. Během křižáckých výprav si estragon našel cestu do Středomoří a stal se tam stále oblíbenějším jako koření do jídel. Nyní se pěstuje ve většině evropských zemí, zejména v Německu, Francii a Španělsku.
Druhy estragonu
Estragon rozlišujeme na dvě hlavní odrůdy: estragon francouzský (Artemisia dracunculus var. Sativa) či německý, který je choulostivější, zejména na mráz a estragon ruský (Artemisia dracunculus var. Inodora). Právě estragon ruský se častěji vyskytuje v zahradách, protože snese i mráz, a to až do -10 °C. Je vhodný pro pěstování ze semen. Estragon je rostlina, která má jednu základní podmínku pro pěstování: nesnese podmáčenou půdu. Pokud by měl stát dlouhodobě v mokré půdě, mohl by to být jeho konec.
Vzhled estragonu
Jedná se o trvalku, která je velice podobná pelyňku pravému, i když se méně větví. Dorůstá do výšky 60-150 cm, silné, rozvětvené kořeny tvoří stolony. Na měkkých, bylinných stoncích sedí úzké, řídce chlupaté, kopinaté zelené listy. Jsou 2-5 cm dlouhé a při tření vydávají příjemnou vůni. Ruský estragon má ve srovnání s francouzským estragonem větší a světlejší listy. Od července můžete pozorovat žlutozelené hlávky květenství – v chladnějších oblastech ale estragon vůbec nekvete.
Stanoviště pro estragon
Pokud vybíráte místo, kam estragon nasadit, měli byste se zaměřit zejména na to, aby se nejednalo o podmáčenou půdu. Důležité je umístit rostlinu na chráněné, slunné nebo polostinné místo. Ideální je středně vlhká, humózní půda avšak estragon poroste také v chudší půdě. Pokud by si mohl vybírat, zvolí estragon pH půdy mezi 6 a 7. Ruský estragon na rozdíl od francouzského produkuje semena, která můžete použít k setí.
Pěstování ze semen
Semínka si předpěstujte doma, nejlépe již v březnu. Díky tomu jim usnadníte start. Semena jen lehce rozprostřete na půdu – není třeba je zahrnovat zeminou. Nyní udržujte substrát mírně vlhký. Po několika dnech semena vyklíčí – je dobré je udržovat na teplém a světlém místě na parapetu, ale ne na plném slunci. Do poloviny dubna se vyvinou silné, životaschopné sazenice estragonu, které lze následně přesadit na záhon nebo do nádoby.
Pěstování francouzského estragonu
Vzhledem k tomu, že tato odrůda v našich podmínkách netvoří plody a semena, budete si ji muset opatřit jako rostlinu nebo sazeničku v zahradnickém centru. Ideální je pro domácí pěstování, ale od druhé poloviny května ji můžete přesadit i na záhon. Francouzský estragon se považuje za chutnější, ale je náročnější na pěstování. Proto je dobré půdu před výsadbou obohatit kompostem. Důležitý je dobrý odvod vody (při pěstování v nádobách proto nezapomeňte na drenážní vrstvu). Sázejte estragon v rozestupech asi 60 cm a hojně zalévejte.
Péče o estragon
První týdny po přesazení je třeba o rostlinu pěstovat opravdu pečlivě, protože jsou velice jemné. Nejsou odolné vůči konkurenci, což znamená, že záhony je třeba pravidelně odplevelovat – ideálně každý den. Ochranná síťka s jemnými oky může estragon uchránit před škůdci, kteří by si na něm rádi pochutnali.
Pěstování v nádobách
I nádoby, ve kterých estragon pěstujeme, bychom měli umístit na slunné a chráněné stanoviště, nejlépe na balkoně (po pominutí nebezpečí mrazu). Důležitou podmínkou úspěšného pěstování v květináči je výběr vhodně velké nádoby pro pěstování estragonu. Vhodné jsou nádoby minimálně nad 5 litrů. Ideálním řešením je použít hodně velký kbelík, do kterého případně můžete zasadit další bylinky, které se s estragonem dobře kombinují, jako je šalvěj, tymián, pažitka nebo meduňka. Nádoba ale musí mít na dně drenážní otvory a ideální je také drenážní vrstva (kamínky, keramzit apod.).
Zálivka a hnojení
Ruský estragon je silnější a vydrží i období sucha. Francouzský estragon ale vyžaduje neustále vlhký substrát – ovšem bez přebytečné vodě. Zalévejte ke kořenům a nikoli na listy. Zálivku proveďte tehdy, když horní vrstva zeminy vyschne. Hnojte pravidelně od dubna do června organickým hnojivem, jako je kompost.
Řez estragonu
Pokud má estragon vše, co potřebuje, může se vám podařit vypěstovat opravdu hustý keřík. Abyste předešli různým onemocněním, je třeba jej prořezat. Zaměřujeme se zejména na provzdušnění keře. V první řadě odstraňujeme slabé a nemocné výhonky, které odřezáváme od základny. Důležité je, aby vaším keřem mohlo prostupovat více vzduchu, slunce a světla.
Zazimování estragonu
Ještě než udeří první mrazíky, je zapotřebí seříznout estragon až k zemi. Obvykle tak děláme koncem podzimu či na začátku zimy. Rostliny pak přikryjte smrkovými větvemi či jiným organickým mulčem. Estragon pěstovaný v květináčích lze přemístit dovnitř. Dbejte na to, aby kořenový bal rostliny v zimě úplně nevyschl.
