Stres je strašákem moderní doby. Zažíváme ho už jako malé děti, kdy se strachujeme ze špatných známek, rozvodu rodičů nebo šikany ve škole. Pak přijde vysoká škola, první zaměstnání, problémy v rodině a další typické spouštěče stresu. Nakonec si ani neuvědomíte, že prožíváte měsíce či léta v permanentním stresu. Jak takový stav působí na naše zdraví, o tom si povíme v dnešním článku.
Dlouhodobý vs. krátkodobý stres
Stres sám o sobě je přirozená reakce těla na nebezpečí. Kdysi dávno pomáhal našim předkům k rychlejšímu
útěku nebo v boji s nepřítelem. Vědci zjistili, že z krátkodobého stresu naše tělo profituje i dnes – např. při hádce, před závodem atd.
Jenže tu je i druhá strana mince. Někdy nás nestresují aktuální nečekané události. Mnohem častější je stres z věcí, které na nás čekají denně. Práce, povinnosti, nedostatek času, zlobivé děti a nespokojenost s životem obecně.
Stresová reakce na takové podněty není tak výrazná, jako reakce např. na to, že nám ujel poslední autobus do práce. Takový stres přichází pomalu a nenápadně. Bohužel s sebou přináší jen samé negativní důsledky – mimo jiné pocity zmaru, sklíčenosti a nespokojenosti. Nakonec si na tento stav zvykneme. Jednoduše žijeme v dlouhodobém stresu a nijak to neřešíme. Pak se ale není čemu divit, když naše tělo začne protestovat.
Negativní účinky na naše zdraví
Jen málokdo si dokáže spojit zdravotní problém a dlouhodobý stres. Mezi nejčastější důsledky života v neustálém stresu patří nespavost (ta pak člověka ještě více stresuje) a nejrůznější zažívací potíže. Typicky se jedná o zácpu, průjem, bolesti žaludku, pálení žáhy, nechutenství, pocity na zvracení nebo plynatost. Trávicí systém je velice citlivý na rovnováhu v našem těle a stres ji dokáže bezpečně rozhodit.
- vředy
- vyrážky
- suchá kůže
- podvýživa a naopak obezita (nechutenství vs. přejídání)
- špatná kvalita vlasů a jejich vypadávání
- bolesti hlavy
- zhoršení astmatu
- vznik závislosti na alkoholu (snadný útěch před problémy)
- nezájem o sex
- celkové snížení imunity – časté nemoci
Lékaři dokonce tvrdí, že dlouhodobý stres dokáže spustit i velmi závažné nemoci. Má vliv na počátek nejrůznějších autoimunitních nemocí (lupus, Crohnova nemoc, celiakie…).
Stejně tak nemoci jako jsou rakovina, vysoký tlak a srdeční onemocnění často s dlouhodobým stresem souvisejí. Naše tělo se s ním dokáže po určitý čas relativně dobře vyrovnávat, ale u každého přijde den, kdy jeho obrana někde povolí a propukne kolotoč nemocí.
Jak proti němu nejlépe bojovat?
Nejlepší rada, je nebrat vše tolik vážně. Život máte jen jeden, tak se ho snažte žít tak, abyste byli co možná nejvíce spokojení. Padají vám z vaší práce vlasy? Najděte si novou. Nebo si alespoň vezměte dovolenou (minimálně dva týdny v kuse).
Výborným způsobem relaxace jsou všechny sporty. Pravidelná fyzická aktivita navíc tělo zocelí a vy se tak v budoucnu se stresem vypořádáte lépe. Dále pomáhá zdravý jídelníček, dostatek pobytu na čerstvém vzduchu a trávení času s rodinou a přáteli. Právě probírání problémů s jinými lidmi nám mnohdy nejen uleví, ale také otevře oči. Někdy totiž samotný problém není tak velký, jak se nám může na první pohled zdát.
