Hoher Dachstein (2995 m n. m.) je jednou z nejdominantnějších hor Rakouska. O několik set metrů převyšuje vedlejší hory a pohoří, díky čemuž je vidět takřka na stovky kilometrů – ze slovinského Triglavu, Grossglockneru, z okolí Berchtesgadenu i z celého východního a jižního Rakouska. Zároveň je to z Česka jedna z nejbližších příležitostí, kde si vyzkoušet ledovce a ferraty – obojí budete totiž pro výstup na vrchol potřebovat.
Na vrchol vede hned několik cest, více či méně náročných. Nejjednodušší z nich využívá lanovky nebo různě obtížných ferrat na závěrečný ledovec, další vedou údolími z Hallstattu nebo od jezera Vorderer Gosausee. Pojďme si je blíže představit.
Nejjednodušší cesta za pomocí lanovky
Nejjednodušší, a také nejméně vyzývající, je cesta využívající lanovku na Dachstein, tzv. Gletscherbahn. K dolní stanici se dostanete za poplatek po mýtné silnici z Ramsau am Dachstein. Lanovka slouží přede vším lidem, kteří nepokračují samotný vrchol, ale stačí jim vyjít si na ledovec. Na něm se mimochodem dá i uprostřed léta lyžovat, jak na sjezdovkách, tak na běžkách. Po výstupu z lanovky se držte urolbované trasy k chatě Seethalerhütte, pod ferratu Schulteranstieg. Ta může být doslova přeplněná lidmi, kde si člověk opravdu nepřipadá jako na horách.
Ferrata má obtížnost B, tedy není nijak závratně obtížná, přesto ale velmi důrazně doporučujeme ferratový set. Helma je absolutní nutností, v sezóně je tady totiž hlava na hlavě a kamení padá takřka pořád. Tato cesta má výhodu, že díky urolbované cestě nepotřebujete ledovcové vybavení, má ale hned několik nevýhod – lanovka stojí několik desítek euro, cesta je velmi frekventovaná, a navíc přijdete o velkou část dobrodružství.
Klasika přes Adamek Hütte
Za normálku by se dala označit cesta od jezera Vorderer Gosausee. Tam se dá jednoduše zaparkovat auto, poté je to kolem jezera Hinterer Gosausee cca 5 hodin na Adamek Hütte, kde se přespává (za jeden den cestu zvládne jen málokdo). Cesta na chatu je poměrně strmá, v serpentinách nastoupáte přibližně vertikální kilometr.
Na chatě si přivstaňte, obvykle se vyráží okolo šesté. Důvod je jednoduchý – ledovec je ještě zmrzlý, tedy pevný a tedy bezpečný. S přibývajícími hodinami měkne a lehce se může stát, že se propadnete. Stoupá se přes ledovec Grosser Gosaugletscher až do sedla Obere Windlucke, odkud už vede opět poměrně jednoduchá (=B) ferrata až na vrchol. Z chaty je to několik kilometrů a přibližně sedm set metrů převýšení. Návrat nejjednodušeji stejnou cestou, ale můžete klidně využít lanovku na druhou stranu pohoří.
Alternativa z nádherného Hallstattu
Hallstatt byl v posledních letech doslova synonymem overtourismu, kdy ho navštěvovali tisíce lidí denně. Jedna z mála výhod covidu je ta, že s tím je teď konec, dá se tak krásně spojit horská turistika s městským poznáváním. Z města se vydáte pěšinou k vodopádům Waldbachstrub, odtud poměrně dlouhou cestou s nevelkým převýšením až k chatě Simony Hütte, cca 2200 m n. m. Cesta se dá zkrátit pomocí lanovky.
Chatu je v sezóně lepší si dopředu zarezervovat, ale přinejhorším vás nechají spát klidně na chodbě. Výstup vede po ledovci Hallstätter Gletscher až pod ferratu Schulteranstieg, odkud už se pokračuje po stejné cestě jako z lanovky. Trasa je ze všech zde zmiňovaných nejdelší, zdatnější turisté ji ale bez problémů zvládnou za dva dny.
Ferraty místo lanovky
Velmi zajímavou alternativou k použití lanovky je použití ferrat pro výstup na hřeben. Jednodušší z nich, Hunerscharten klettersteig, má obtížnost B, nicméně až na pár míst je to v podstatě pouze značená cesta. Největším problémem je tak převýšení, které musíte z dolní stanice lanovky zdolat – 1000 metrů. Dojde se přímo horní stanici lanovky, odkud už je to stejné.
Masiv Dachstein si ale schovává jednu ferratovou lahůdku. Johann – Klettersteig má totiž obtížnost D/E! Sem už by se určitě neměl pouštět nikdo, kdo nemá opravdu hodně zkušeností. Cesta začíná převisem (E), následuje prudký hřeben (C/D). Posledních pár set výškových metrů už je mírnějších (C), ale vzhledem k délce ferraty vám pořád dají zabrat. Vyjdete přímo u chaty Seethalerhütte, tedy zhruba 200 výškových metrů pod vrcholem.
Myslete na bezpečnost
Všechny cesty na vrchol vedou po ferratách a většina z nich i po ledovci. Myslete na to, když se budete balit. Na ledovec potřebujete mačky, cepín, lano, sedák a prusíky, plus samozřejmě vědět, jak tyto věci použít. Na ferraty potřebujete taktéž sedák a ferratovou brzdu, která v případě nutnosti ztlumí váš pád. Nutností pro obě činnosti je helma – není pro vaše chyby, ale pro kameny, které můžou shazovat ti nad vámi.
Pokud by vám nejvyšší vrchol celého masivu Dachsteinu nestačil, nižších hor i dalšího vyžití je tu mnoho. Za zmínku stojí třeba Skywalk Klettersteig, který se s obtížností D/E dá bez problémů označit za sportovní ferratu. Zajímavé ferraty vedou i na Hilkenstein (2775 m n. m.), Hohes Kreuz (2837 m n. m.) nebo Koppenkarstein (2863 m n. m.)
Pro turisty, které tak úplně nelákají další vrcholy, je spousta atrakcí přímo u horní stanice lanovky, mj. visutá vyhlídka, ledovcová jeskyně nebo celoročně upravené lyžařské tratě.
